Dopis do německého Parlamentu: Teroristický útok v ČR a riziko spojení podezřelých osob s nadací Rosa-Luxemburg-Stiftung podporovanou z německého rozpočtu

Dopis do německého Parlamentu: Teroristický útok v ČR a riziko spojení podezřelých osob s nadací Rosa-Luxemburg-Stiftung podporovanou z německého rozpočtu

Dnes v noci po dopadení čtvrté osoby podezřelé z teroru v Pardubicích jsem zaslal dopis do Německého parlamentu s naléhavou žádostí.


Český překlad:

V Praze, dne 30.03.2026

Německý spolkový sněm

Julia Klöckner

Předsedkyně Německého spolkového sněmu

Platz der Republik 1

11011 Berlin

Spolková republika Německo

Věc: Teroristický útok v České republice a riziko spojení podezřelých osob s nadací Rosa-Luxemburg-Stiftung podporovanou z německého rozpočtu

Vážená paní předsedkyně,

jako poslanec Parlamentu České republiky se na Vás obracím s naléhavou žádostí o Vaši pozornost a podporu při prověření mechanismů financování německých politických nadací, jejichž veřejné prostředky přispívají k šíření radikálních ideologií ohrožujících vnitřní stabilitu a bezpečnost sousedních zemí.

Spolková vláda Německa poskytuje každoročně desítky milionů eur Nadaci Rosy Luxemburgové (Rosa-Luxemburg-Stiftung). V roce 2024 činila tato podpora přes 71 milionů eur. Tato nadace dlouhodobě působí i v České republice, kde finančně podporuje subjekty prosazující krajně levicovou, antikapitalistickou a radikálně internacionalistickou agendu, která stojí v přímém rozporu s principy liberální demokracie, suverenity národních států a bezpečnosti našich občanů.

Mezi příjemce těchto prostředků patřila v minulosti i nezisková organizace Druhá : směna, z. ú. (IČO 21039992), která je součástí radikální levicové scény. Nadace Rosy Luxemburgové se pravděpodobně podílela i na jejím založení. Mezi další příjemce prostředků od této nadace patřily například radikálně levicové neziskové organizace Sdruženy, z. s. nebo Socialistická solidarita.

S vážným znepokojením sleduji aktuální vyšetřování žhářského útoku na výrobní halu zbrojní firmy v Pardubicích, který české orgány klasifikují jako teroristický čin. Z útoku jsou obviněny osoby (mj. Youssef M. a Anežka B.), které jsou veřejně spojovány s radikálně levicovým a propalestinským aktivismem – prostředím ideologicky blízkým subjektům podporovaným Nadací Rosy Luxemburgové včetně neziskové organizace Druhá : směna, z. ú. Ačkoli o vině rozhodne až soud, nelze přehlížet skutečnost, že německé veřejné prostředky dlouhodobě přispívají k budování ideologického podhoubí radikalizace na území České republiky, ze kterého vzešli i podezřelí ze spáchání tohoto závažného násilného trestného činu.

Považuji za nepřípustné, aby peníze německých daňových poplatníků – byť nepřímo – přispívaly k fanatizaci mladých lidí, která může v krajním případě přerůst až v násilí namířené proti soukromému majetku a bezpečnosti občanů suverénního členského státu Evropské unie.

Proto Vás, vážená paní předsedkyně, jako nejvyšší představitelku německého parlamentu, naléhavě žádám, abyste podpořila nebo iniciovala v Bundestagu následující kroky:

  • interpelaci spolkové vlády ohledně stávajících kontrolních mechanismů a dohledu nad zahraniční činností Nadace Rosy Luxemburgové a dalších politických nadací,
  • zpřísnění pravidel pro poskytování veřejných dotací tak, aby tyto prostředky nekončily u subjektů propagujících radikalismus a nenávistné ideologie nebo ospravedlňujících násilí,
  • prosazení plné transparentnosti finančních toků mezi německými státními nadacemi a organizacemi působícími na území České republiky a dalších sousedních zemí.

Jsem přesvědčen, že ochrana demokratického řádu, vnitřní bezpečnosti a dobrých sousedských vztahů mezi našimi zeměmi je společným zájmem. Politický export radikalismu a destabilizace sousedních států je v rozporu s principy vzájemného respektu mezi suverénními demokraciemi.

Těším se na Vaši aktivní angažovanost v této záležitosti a jsem připraven poskytnout jakékoli další informace nebo podklady, které by mohly být užitečné.

Libor Vondráček

předseda strany Svobodní

poslanec Parlamentu ČR


Německý originál:

Prag, den 30. März 2026

Deutscher Bundestag

Julia Klöckner

Präsidentin des Deutschen Bundestages

Platz der Republik 1

11011 Berlin

Bundesrepublik Deutschland

Betreff: Terroranschlag in der Tschechischen Republik und das Risiko einer Verbindung der Tatverdächtigen zur aus dem deutschen Bundeshaushalt geförderten Rosa-Luxemburg-Stiftung

Sehr geehrte Frau Präsidentin,

als Abgeordneter des Parlaments der Tschechischen Republik wende ich mich an Sie mit der dringenden Bitte um Ihre Aufmerksamkeit und Unterstützung bei der Überprüfung der Finanzierungsmechanismen deutscher politischer Stiftungen, deren öffentliche Mittel zur Verbreitung radikaler Ideologien beitragen, welche die innere Stabilität und Sicherheit der Nachbarländer gefährden.

Die Bundesregierung Deutschlands stellt der Rosa-Luxemburg-Stiftung jährlich zweistellige Millionenbeträge zur Verfügung. Im Jahr 2024 betrug diese Unterstützung über 71 Millionen Euro. Diese Stiftung ist seit langem auch in der Tschechischen Republik tätig, wo sie finanzielle Unterstützung für Einrichtungen leistet, die eine extrem linke, antikapitalistische und radikal internationalistische Agenda verfolgen, die in direktem Widerspruch zu den Prinzipien der liberalen Demokratie, der Souveränität von Nationalstaaten und der Sicherheit unserer BürgerInnen steht.

Zu den EmpfängernInnen dieser Mittel gehörte in der Vergangenheit auch die gemeinnützige Organisation Druhá : směna, z. ú. (Identifikationsnummer 21039992), die Teil der radikalen linken Szene ist. Die Rosa-Luxemburg-Stiftung war wahrscheinlich auch an ihrer Gründung beteiligt. Zu den weiteren EmpfängernInnen von Mitteln dieser Stiftung gehörten beispielsweise die radikal linken gemeinnützigen Organisationen Sdruženy, z. s. oder Socialistická solidarita.

Mit großer Besorgnis verfolge ich die aktuellen Ermittlungen zu dem Brandanschlag auf eine Produktionshalle eines Rüstungsunternehmens in Pardubice, den die tschechischen Behörden als terroristischen Akt einstufen. Wegen des Anschlags sind Personen (u. a. Youssef M. und Anežka B.) angeklagt, die öffentlich mit radikal linkem und pro-palästinensischem Aktivismus in Verbindung gebracht werden – einem Milieu, das ideologisch den von der Rosa-Luxemburg-Stiftung unterstützten Einrichtungen nahesteht. Einschließlich der gemeinnützigen Organisation Druhá : směna, z. ú. Auch wenn über die Schuld erst ein Gericht entscheiden wird, darf die Tatsache nicht übersehen werden, dass deutsche öffentliche Mittel langfristig zum Aufbau eines ideologischen Nährbodens für Radikalisierung auf dem Gebiet der Tschechischen Republik beitragen, aus dem auch die Verdächtigen für dieses schwere Gewaltverbrechen hervorgegangen sind.

Ich halte es für inakzeptabel, dass Gelder der deutschen SteuerzahlerInnen – wenn auch indirekt – zur Fanatisierung junger Menschen beitragen, die im Extremfall zu Gewalt gegen das Privateigentum und die Sicherheit der BürgerInnen eines souveränen Mitgliedstaates der Europäischen Union ausarten kann.

Daher bitte ich Sie, sehr geehrte Frau Präsidentin, als höchste Repräsentantin des deutschen Parlaments dringend, folgende Schritte im Bundestag zu unterstützen oder zu initiieren:

  •  Eine Interpellation der Bundesregierung zu den bestehenden Kontrollmechanismen und der Aufsicht über die Auslandsaktivitäten der Rosa-Luxemburg-Stiftung und anderer politischer Stiftungen,
  •  Eine Verschärfung der Regeln für die Gewährung öffentlicher Zuschüsse, damit diese Mittel nicht bei Einrichtungen landen, die Radikalismus und hasserfüllte Ideologien propagieren oder Gewalt rechtfertigen,
  •  Die Durchsetzung vollständiger Transparenz der Finanzströme zwischen deutschen staatlichen Stiftungen und Organisationen, die auf dem Gebiet der Tschechischen Republik und anderer Nachbarländer tätig sind.

Ich bin davon überzeugt, dass der Schutz der demokratischen Ordnung, der inneren Sicherheit und der guten nachbarschaftlichen Beziehungen zwischen unseren Ländern in unser beider Interesse liegt. Der politische Export von Radikalismus und die Destabilisierung von Nachbarstaaten stehen im Widerspruch zu den Prinzipien des gegenseitigen Respekts zwischen souveränen Demokratien. Ich freue mich auf Ihr aktives Engagement in dieser Angelegenheit und bin bereit, alle weiteren Informationen oder Unterlagen zur Verfügung zu stellen, die nützlich sein könnten.

Libor Vondráček

Parteivorsitzender Svobodní (Die Freien)

Abgeordneter des Parlaments der Tschechischen Republik

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31