V Praze se tento víkend konala evropská konference věnovaná Objektivismu, filozofii Ayn Randové. Akci organizovala evropská sekce Ayn Rand Institute za aktivní pomoci organizace Students
Každoročně v únoru probíhá akce zvaná Suchý únor, která má pomoci lidem dokázat si, že mají kontrolu nad pitím alkoholu. Dalo by se říci, že
Musím na úvod předeslat, že rád sleduji Václava Klause ml. Jeho názory jsou podnětné, mají vtip a jsou v našem nudném politickém rybníčku učiněným požehnáním. A jdou ve směru větší svobody. Tedy většinou.
Ekonomická celebrita Tomáš Sedláček se nedávno vyjádřila, že „EU je narozdíl od Británie jednotná a narozdíl od USA funkční.“ Dodala také, že po brexitu „Británie bude méně suverénní“.
Levicoví aktivisté, kteří už léta neprávem obývají Kliniku na Žižkově, zcela pochopitelně svoji neomaleností znechucují širokou veřejnost. Zároveň se zde ukazuje, jak dvojí metr stát uplatňuje při uplatňování své moci.
Demokratizace vlastnictví – cesta zpět do pekla marxismu. https://zalom.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696218 Link: https://zalom.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696218
AKTUÁLNÍ ZPRÁVA OD SVOBODNÝCH: elektronické hlasování Republikového sněmu právě ZRUŠILO PRÁVO REGISTROVANÝCH PŘÍZNIVCŮ hlasovat v primárkách. Považuji za nutné o této novince touto cestou informovat
V sobotu 24. listopadu 2018 se konal v Olomouci Republikový sněm Svobodných. Na začátku sněmu vystoupili hosté, předseda Občanské demokratické strany pan Petr Fiala a
Nenašel jsem žádný důvod zúčastnit se některé z akcí k výročí Sametové revoluce. Spíše než oslavu boje za svobodu a demokracii nyní v tomto výročí spatřuji svátek promarněných šancí a špatného svědomí. O svobodu zde vůbec nejde.
Podle vedení krajů se na střední školy dostává až příliš mnoho studentů. Krajští politici tedy chtějí omezit přístup uchazečů na střední školy prostřednictvím centrálně řízených přijímaček. Na střední školy se tak mají dostat jen „chytřejší“ děti.
V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.
Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.
Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.
Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.
Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.
Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.
Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.
