
Může za sucho CO2? Odborný seminář v Poslanecké sněmovně
30. března proběhl velký odborný seminář na téma „Může za sucho CO2?“ s podtitulem „Kolik nás bude stát Green Deal?“ Panel 1) Co u nás

30. března proběhl velký odborný seminář na téma „Může za sucho CO2?“ s podtitulem „Kolik nás bude stát Green Deal?“ Panel 1) Co u nás

Budeme si muset pořídit emisní povolenku na život? Zateplit dům za 3 miliony, protože to chce Brusel? A když ne, přijde pokuta, exekuce nebo zákaz

7. díl KONFERENCE SVOBODY proběhne 10. dubna od 18:30. Na co všechno se máme připravit kvůli zelené drahotě? Jak nám zdraží bydlení, doprava, topení či

„Přemýšlejte o tom, kolik finančních prostředků bylo vyčleněno na očkování, kolik na testování, na roušky, a také se podívejte, co se dělo v nemocnicích v

6. díl KONFERENCE SVOBODY proběhne 6. března od 18:30. Těšíme se na panelovou diskusi o tom, jak s odstupem let hodnotit covidovou diktaturu. Jakou změnu pro

Praha se ve čtvrtek stala centrem diskuse o zbraňové legislativě, když Konference svobody přivítala odborníky, politiky i širokou veřejnost. Akce, kterou uspořádala strana Svobodní, měla

5. díl KONFERENCE SVOBODY proběhne 23. ledna od 18:30. Těšíme se na panelovou diskusi o vhodnosti a potřebnosti změn v naší zbraňové legislativě i o novém

CZ Konference svobody: Potřebujeme ve 21. století platit ČT a Rozhlas? CZ Konference svobody: Potřebujeme ve 21. století platit ČT a Rozhlas? CZ Konference svobody:

3. díl KONFERENCE SVOBODY proběhl 10. listopadu od 18:30. Diskutovali spolu Markéta Šichtařová a Martin Slaný. Panelovou diskusi o ekonomické perspektivě centrálně řízené EU a

Druhý díl Konference svobody: Máme zavést euro? Jaká je budoucnost peněz? proběhne 6. ledna 2023 od 18:00. Blok 18:00 – peníze dnes a zítra:Vít Jedlička
Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.
U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.
Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.
V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.
Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.
Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.
Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.