Lékař a spoluzakladatel Paralelní lékařské komory Miroslav Havrda patřil od vypuknutí pandemie Covidu-19 k těm českým odborníkům, kteří si zachovali zdravý rozum a nepodlehli panice, pod kterou se podepsala řada politiků, lékařů i médií. Mnoho „bílých koňů“ si namastilo kapsy. Nejabsurdnější bylo nošení roušek na ulici, v lese či na kole, říká Miroslava Havrda, místopředseda Svobodných, v exkluzivním rozhovoru, ve kterém přináší ostrou reflexi nelehké doby.
„Virus potom zcela náhle vymizel během několika dnů po napadení Ukrajiny ruskými vojsky. Najednou se již nikdo netestoval a zcela zmizely informace i z médií. Zajímavé. Při příchodu uprchlíků nejspíše odpovědné orgány usoudily, že na Ukrajině žádný covid nejspíše nebyl,“ připomněl.
Letos to bude pět let od chvíle, kdy vypukla pandemie Covidu-19 a začala platit první protiepidemická opatření. Jak vzpomínáte na tu první vládní tiskovou konferenci, kdy Andrej Babiš oznamoval uzavření škol? Dokázal jste si tehdy vůbec představit, co všechno nás v následujících měsících bude čekat?
To si nedokázal představit nikdo. Všichni jsme byli vystrašeni, zdravotníky nevyjímaje, a místo toho, aby se začal používat selský rozum, podlehli jsme panice. Najednou jsme zjistili, že pacienty s příznaky respiračního onemocnění nemá kdo vyšetřovat a těžce nemocné lidi nemá kdo léčit. Nikde nebyla žádná pravidla pro pacienty, jak mají postupovat. Stát i odpovědné orgány zcela selhaly. Neexistoval žádný plán, jak nastalou situaci řešit. Mnoho měsíců byla na stránkách Ministerstva zdravotnictví informace, že si mají lidé vzít Paralen, a pokud jim bude špatně, mají si zavolat rychlou pomoc. Neexistoval žádný krizový plán, nebyly roušky, nebylo nic. Mnoho „bílých koňů“ si namastilo kapsy. Roušky v hodnotě několika korun se prodávaly až po několika stokorunách. Stalo se, zapomeňte…
Jste lékař. Neznervózňovalo vás přece jen to, že o tomto viru se na začátku pandemie téměř nic nevědělo a že jsme v televizi viděli děsivé záběry přeplněných nemocnic, kde na chodbách lapaly po dechu desítky pacientů?
Ano, nervózní jsem byl asi tak první dva měsíce. Měl jsem objednány desítky pacientů na vyšetření do své ordinace a nikdo nepřišel. Až tak se lidé báli. Seděli doma a dívali se do stěny. Na ulicích byli lidé nuceni používat nejprve šité roušky a následně se za obrovské peníze kupovaly respirátory z Číny. Další zlatou žilou se staly testy pochybné kvality, a také vznikala vyšetřovací centra na odhalení nakažených covidem. Nikdo moc neřešil falešné výsledky, u koho byl test pozitivní, stal se okamžitě nemocným, i když neměl žádné jiné příznaky a ani ho neviděl žádný lékař.
V České republice jsme zažili několik vln protiepidemických opatření. Měla podle vás některá z nich alespoň elementární opodstatnění? A naopak, která dodnes pokládáte za nejvíce absurdní?
Určitě ano. Zejména zpočátku bylo vhodné omezit sociální kontakty a nastavit medicínsky a společensky obhajitelná pravidla. Klasické roušky nic neřešily, možná mohly trochu snížit nálož virové infekce. Nejabsurdnější bylo nošení roušek na ulici, v lese či na kole. S údivem jsem sledoval důchodkyni jedoucí na kole, která používala pokrývku úst i částečně očí. Mnoho lidí se také nošením roušek permanentně přidusilo a jejich plicní ventilace i saturace kyslíkem poklesla. Málokdo věděl, že existuje jednoduchý kapesní přístroj na měření saturace kyslíku – oxymetr – v ceně nižších stokorun, který ukazoval stupeň postižení plic.
Kromě omezování přistoupila také česká vláda velmi brzy k opatřením, která měla vést k masivnímu očkování nejlépe celé populace. Vy jste vždy zbrojil proti tomuto záměru a upozorňoval na možná rizika. Změnilo se něco s odstupem času na vašem postoji?
To byl hrubý nátlak. Některým lidem, pokud si nenechali píchnout injekci s mRNA vakcínou (zprvu ani nešlo o očkování), bylo bráněno vykonávat své povolání. Mnoho lidí téměř bezpříznakově prodělalo covidovou infekci a měli nepochybně skvělou imunitu, a „vakcinace“ byla pro ně zcela zbytečná. Prezident ČLK Kubek mluvil o černých pasažérech, kteří mohou zabít svoji babičku. Naši slavní odborníci, covidoví roztleskávači, tvrdili, že kdo se naočkuje, bude mít pouze lehký průběh nemoci, a hlavně nemůže nikoho nakazit. Lidé s „papírem“ byli vpuštěni do práce, mohli se bavit, mohli do restaurací. Ostatní byli prašivé nezodpovědné ovce. Byla jim upírána základní lidská práva, ale to se neřešilo. Skuteční odborníci, kteří říkali, jak infekci předcházet, jak postupovat při podezření na infekci, jako např. prof. Jiří Beran, byli mainstreamovými médii ignorováni, umlčováni a dokonce i oficiálními státními institucemi označováni za dezinformátory. Propagátoři isoprinosinu či ivermektinu byli dehonestováni. Lidé žili ve strachu, neočkovaní v covidové diktatuře!
Já jsem nikdy neřekl, že jsem proti očkování. Ve škole jsem se učil, že se nemá očkovat při epidemii, viz očkování proti chřipce. Dále nás učili, že musíme individuálně řešit děti nebo těhotné. Teorie, že zařídíme celoplošným povinným očkováním celospolečenskou imunitu, se v rámci globálního světa ukázala zcela mylnou a způsobila celospolečenské škody, rozvraty rodin, neštěstí mnoha podnikatelům i zaměstnancům a obrovský státní dluh. Nejen vládnoucí koalice, ale i opozice se předháněla, jak a koho zadotujeme ze státních peněz.
Přesto je asi nepopiratelný fakt, že se nám pandemii podařilo zastavit. Čím to podle vás bylo zapříčiněno? Očkování tomu podle vás skutečně nepřispělo?
Pandemie se zastavila především sama. Velmi smrtelný virus postupně zmutoval na relativně neškodnou chřipku. Také stoupala přirozená promořenost národa. Omikron měl již menší letalitu než běžná chřipka, přesto se očkovalo jako o závod. Virus potom zcela náhle vymizel během několika dnů po napadení Ukrajiny ruskými vojsky. Najednou se již nikdo netestoval a zcela zmizely informace i z médií. Zajímavé. Při příchodu uprchlíků nejspíše odpovědné orgány usoudily, že na Ukrajině žádný covid zřejmě nebyl!
Pět let od pandemie vyplouvají na povrch mnohé informace, které nedělají „očkovací kampani“ zrovna dobrou reklamu. Co z vašeho pohledu považujete za nejzávažnější?
Nehorázné strašení národa, porušování základních práv a svobod nejen neočkovaných lidí, prokazatelné lži covidových roztleskávačů, fanatické a jednostranné informace mediálních aktivistů, ignoraci kompetentních pracovníků k nežádoucím účinkům vakcinace, likvidaci firem a rozhazování peněz daňových poplatníků, a poškození celé generace, zejména dětí, které na dlouhou dobu ztratily sociální kontakty.
Není Covid-19 v dnešní době přece jen již vyčpělé téma, které vlastně nikoho nezajímá? Proč bychom se měli k této pandemii stále vracet? Sám na toto téma dokonce pořádáte konferenci…
Není. Stačí se podívat, co se děje v USA a v některých dalších zemích. Zde se jasně chtějí dopátrat pravdy a spravedlnosti. Je velmi humorné, když odstupující prezident Biden udělil milost jedné z hlavních figur covidové pandemie, Faucimu, který ještě ani nebyl odsouzen. Pokud se nepoučíme z chyb, které se udělaly, dopadneme špatně. WHO se snaží diktovat pravidla hry. Našim ministrům zdravotnictví a dalším „odborníkům“ tato situace vyhovuje, neboť by byli vyvázáni z odpovědnosti za mrzačení národa. A celý problém by se zametl pod koberec.
Ve čtvrtek 6. března 2025 pořádají Svobodní společně s TEA Party Konferenci Svobody – Ohlédnutí za covidovou diktaturou 5 let poté v 18.30 na Novotného lávce v Praze. Pozvané jsou skvělé osobnosti, které bojovaly proti covidové totalitě. Velmi se těším na krátká videa, kde si připomeneme památná slova Kubka, Hořejšího, Vašákové, Chlíbka, Flegra a dalších specialistů na covidovou pandemii. Budou zde i ukázky politiků, kteří chtěli povinné očkování pro všechny a nařizovali či kryli porušování základních lidských práv a svobod u neočkovaných. Probírat se zde budou i nežádoucí účinky očkování, právní otázky, otázky aktuálně kriticky nízké porodnosti, situace v České lékařské komoře a mnoho dalších věcí. Přijďte pobejt! Zbývá pár posledních lístků.
Bude však mít k prošetření pandemie v ČR někdo vůbec politickou odvahu? Vždyť vláda Andreje Babiše se zaváděním protiepidemických opatření a očkování začala a vláda koalice SPOLU v ní pak progresivně pokračovala…
Ano, to je správná otázka. Pravda však musí vyjít na povrch a spravedlnost by měla být cílem nás všech. Je potřeba také podotknout, že parlamentní SPD a další menší strany – Svobodní, Trikolora, Švýcarská demokracie a další – bojovaly v době covidové totality za nápravu stavu. Pořádali jsme demonstrace na Staroměstském, Václavském a Palackého náměstí, promlouvali jsme k lidem na Letenské pláni a na Kubkových schodech (budova ČLK ve Vysočanech). Vždy jsme lidem říkali pravdu, kterou nemohli slyšet v hlavních televizích a dalších médiích. Opakovaně nás na sítích sledovali statisíce diváků. Kdo chtěl, pochopil, kdo nechtěl, na toho se nezlobíme. Je nám jasné, že stokrát opakovaná lež vyleptala mnoha lidem velkou díru do mozku. Ale je také jasné, že pravda bolí, což platí zejména pro lékaře a zdravotníky, kteří v dobré víře uvěřili například tezi, že kdo se naočkuje, nepřenáší infekci, a podobné, stokrát opakované lži.
Převzato z Parlamentních listů
