Svobodní v médiích: O EU, Čapím hnízdu, sociálních dávkách, mnoho zpráv z obcí ad.
Monitoring za období 9.–16. března 2016 Média hojně řešila kauzu kolem Babiše a jeho farmy Čapí hnízdo. Blesk v tomto článku upozornil na toto vyjádření: Legraci
Monitoring za období 9.–16. března 2016 Média hojně řešila kauzu kolem Babiše a jeho farmy Čapí hnízdo. Blesk v tomto článku upozornil na toto vyjádření: Legraci
Monitoring za období 2.–9. března 2016 V médiích se dál řešil tzv. Czexit, článek vyšel např. na webu Euractiv Sobotka: Návrhy na Czexit jsou škodlivé. Vláda
Monitoring za období 26. února – 2. března 2016 „Jen šílenec podporuje vystoupení z EU.“ Dienstbier a Sobotka kritizují czexit, hlásal Blesk, který mj. napsal:
Monitoring za období 17.-24. února 2016 Petr Mach byl ve čtvrtek 18. února hostem Studia ČT 24, kde mluvil mimo jiné o tom, že premiér
Monitoring za období 10.–17. února 2016 16. února byl Petr Mach hostem pořadu Ozvěny dne na ČRo Radiožurnál na téma „Poškodil by konec schengenského systému
Monitoring za období 3.-10. února 2016 Média v souvislosti se vstupem ČR do soudního řízení s norským soudem informují o návrhu mezinárodní smlouvy o vydávání dětí do
Monitoring za období 27. ledna–3. února 2016 V médiích se dál řešil návrh mezinárodní smlouvy s Norskem o vydávání nezletilých, který prezidentovi a ministru zahraničí poslal P.
Monitoring za období 20.–27. ledna 2016 Petr Mach předložil prezidentovi a ministru zahraničí návrh Mezinárodní smlouvy s Norskem, díky níž by mohli být do České republiky
Monitoring za období 13.–20. ledna 2016 Evropský parlament projednával ve středu 19. ledna situaci kolem Polska (za účasti polské premiérky), zprávu o tom odpoledne vydala
Monitoring za období 6.–13. ledna 2016 V neděli 10. ledna byl Petr Mach od 13 hodin hostem pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V pořadu Petr Mach
V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.
Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.
Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.
Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.
Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.
Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.
Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.