Volby mají být oslavou demokracie. Pochybení ministerstva vnitra při zkoumání petic kandidátů ovšem naznačují, že přípravy na tuto oslavu jsou doslova zpackané a nepochybně jsou zcela nedůstojné vzhledem k vážnosti prezidentského úřadu.
Požadavek na získání podpory 50 000 občanů se defacto smrsknul na požadavek získat dostatečné množství důvěryhodných informací o občanech. Přičemž pokud by se do celého procesu nezapojil Nejvyšší správní soud, tak by tento požadavek byl ještě doplněn o požadavek na občana, aby psal dostatečně krasopisně.
Tato přísnost je v přímém rozporu s tím, že nikdo nezkoumá pravost podpisu jako takového. To v případě nějakého excesu umožňuje získat nominaci těm, kteří mají v týmu lidi disponující osobními údaji občanů, kteří píší čitelně a ani se nemusí pokoušet věrně „falšovat“ podpis petenta.
Nejvyšší správní soud při svém zkoumání zjistil mnohá exemplární pochybení Ministerstva vnitra při kontrole platnosti podpisů na petičních arších a oficiální stanovisko Svobodných k prezidentským volbám, tak míří zejména ke změně volební procedury, neboť hranice 50 000 podpisů pro občanské kandidáty je mimořádně vysoká[1].
V této souvislosti se sluší připomenout, že Ústavní soud vyzval již před deseti lety, aby v případě, že zákonodárce nesníží hranici 50 000 podpisů zvážil alespoň změnit ostatní procesní pravidla. Od roku 2012 se bohužel nic v tomto směru nezměnilo a tzv. „nulté kolo“ přímé prezidentské volby dál vytváří kontroverze.
Svobodní proto při ne/vyslovení doporučení k volbě prezidenta přihlédli nejen k výsledku vnitrostranického hlasování, ale také k těmto kontroverzím při registraci.
V našem hlasování[2] cca 28 % členů a příznivců podpořilo variantu „nepodpořit nikoho“. Hlasování jako takové však bylo ovlivněno pochybnostmi okolo registrace jednotlivých kandidátů. Přesto největší podporu ze všech získal kandidát Karel Janeček, který podle ministerstva vnitra v celkové populaci dostatečnou podporu nemá. S odstupem za ním pak skončil Jaroslav Bašta a jako třetí s odstupem Karel Diviš, který byl do prezidentské volby dodatečně vrácen.
Více než polovina hlasujících by tak nepodpořila nikoho z registrovaných kandidátů a žádný z kandidátů nezískal podporu ani 30 % hlasů, což odpovídá skutečnosti, že žádný z kandidátů nesdílí v dostatečné míře názory Svobodných. Svobodní pro prezidentské volby oficiálně nedoporučují žádného kandidáta.
Naše doporučení tak směřuje pouze k zákonodárcům. Navrhujeme zavedení tzv. australského systému voleb, který eliminuje všechna negativa dvoukolového systému a zároveň vyžaduje podporu nadpoloviční většiny voličů. V rámci registrace kandidátů by mělo být sníženo kritérium počtu podpisů pro občanské kandidáty a zavedena možnost podepsat petici i elektronicky, tak aby tyto podpisy nemohly být zpochybňovány. Za předpokladu, že k těmto změnám nedojde, je namístě se zamyslet, zda by nebyl lepší návrat před rok 2013.
Stanovisko předsednictva Svobodných
[1] Přehled zemí v Evropě s přímou volbou prezidenta a možností občanských kandidátů:
| Země | Počet podpisů pro občanské kandidáty | % z počtu obyvatel | Další podmínky |
| Černá Hora | 7671 | 1,500% | či strana |
| Rumunsko | 200000 | 0,994% | |
| Litva | 20000 | 0,680% | |
| Makedonie | 10000 | 0,485% | |
| Česko | 50000 | 0,476% | |
| Island | 1500 | 0,461% | |
| Finsko | 20000 | 0,367% | + strana |
| Slovensko | 15000 | 0,277% | |
| Polsko | 100000 | 0,260% | |
| Slovinsko | 5000 | 0,242% | |
| Chorvatsko | 10000 | 0,233% | |
| Portugalsko | 7500 | 0,072% | |
| Rakousko | 6000 | 0,071% | |
| Bulharsko | 2500 | 0,034% |
[2] Výsledek hlasování členů a příznivců, které proběhlo od 4. do 10. 12. 2022:
