Stanovisko Svobodných k nástupu prezidenta USA Donalda Trumpa do funkce

Stanovisko Svobodných k nástupu prezidenta USA Donalda Trumpa do funkce

Uvedením Donalda Trumpa do funkce 47. prezidenta Spojených států amerických byly naplněny naděje mnoha svobodně smýšlejících lidí nejen v Americe ale na celém světě. Také Svobodní se dívají na Trumpův návrat do Bílého domu s optimistickým ale zároveň střízlivým očekáváním.

Prezident Trump je ztělesněním možnosti změny. Že jakkoliv může být politická i společenská situace tragická a příznivě nakloněna spíše nepřátelům svobody jednotlivce, nic není definitivní, ať už přemýšlíme o změnách v Americe nebo zde v České republice. Jakkoliv jsou demokratické mechanismy v USA pevnější nežli v prostředí Evropské unie, jejíž povaha je již od začátku antidemokratická, což nevyhnutelně určuje politické prostředí v naší republice jako v členské zemi EU, stále máme vládu věcí svých v našich rukách.

Uvědomujeme si však jako konzervativně-liberální strana, pro níž politické ideály představují osobnosti typu Ronalda Reagana nebo Margaret Thatcherové, že historie se neopakuje. Pokud si přejeme jakousi konzervativní politickou revoluci, je zřejmé, že Trump není Reagan a jeho politika i naděje v ní vkládané musí být nutně produktem dnešní specifické doby a nikoliv principů, z nichž vycházeli ve svých dobách Reagan či Thatcherová. Současná proti svobodě jednotlivce namířená politika se projevuje metodami, s nimiž se výše zmínění giganti konzervativní politiky potýkat nemuseli. Projevuje se tzv. “lidskoprávním” autoritářstvím a kulturním nihilismem uplatňovaným v hlubších sférách než je politika, přesto však politiku nevyhnutelně ovlivňuje. Cancel culture a potlačování svobody projevu, genderismus, ekonomická sebevražda páchaná pod záminkou ochrany klimatu, ESG – tomu všemu představuje Trumpovo uvedení do Bílého domu protiklad. Je odpovědí voličů včetně těch mladých na tyto ničivé trendy, které jako rakovina prorůstají západní společností.

Očekávané změny trendu se ostatně již projevují, ať už nedávným prohlášením šéfa Facebooku, změnou politiky Google nebo opatrným obratem mnoha velkých korporací v oblastech ESG, které stále viditelněji narušují produkční schopnost těchto firem. A sám Donald Trump jako jeden z prvních kroků po svém nástupu do funkce vyjádřil své stanovisko vůči zelené politice tím, že za Spojené státy odstoupil od zločinné Pařížské dohody o klimatu.

Pokud si tedy přejeme a očekáváme jakousi konzervativní či pravicovou revoluci (samozřejmě v mezích demokratických mechanismů), jedna bitva je vítězně vybojována. Spojené státy podobně jako nedávno Argentina znamenají naději. Dále nezbývá než pozorně sledovat politiku v Německu, kde mohou únorové volby taktéž zajímavě zamíchat a nově rozdat karty. A samozřejmě, ty pro nás nejdůležitější volby přijdou letos na podzim. Prezidentský mandát Donalda Trumpa může vlít novou sílu do žil pravicovým politikům a hlavně voličům i u nás.

Svobodní jsou připraveni svým politickým potenciálem přispět tam, kde bude co největší šance na naplnění pravicových principů i u nás a zvrácení dlouhodobých trendů, které poškozují naši republiku a ušlapávají její občany.

Stanovisko Republikového předsednictva Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31