STREJČEK: Vymění Vít Bárta maserati za starou škodovku?
V minulých dnech jsme mohli v médiích zaznamenat několik zpráv o připravovaném návrhu Ministerstva dopravy ČR na zavedení progresivních pokut pro české řidiče. Ministersto vychází z
V minulých dnech jsme mohli v médiích zaznamenat několik zpráv o připravovaném návrhu Ministerstva dopravy ČR na zavedení progresivních pokut pro české řidiče. Ministersto vychází z
Pokuty podle výše příjmu za dopravní přestupky? Lákavá myšlenka pro všechny s podprůměrným platem, a těch je většina. Ale myšlenka zbytečná. Páka k tomu, aby
Vaše excelence, vážený pane velvyslanče, my, účastníci demonstrace Strany svobodných občanů, jsme se dnes v den zasedání ministrů financí členských států Evropské unie sešli před Velvyslanectvím
Strana svobodných občanů 7.9.2010 na demonstraci před slovenskou ambasádou v Praze podpořila Slovenskou republiku, její premiérku Ivetu Radičovou a ministra financí Ivana Mikloše proti nátlaku Evropské
Zákony v České republice zvýhodňují některé způsoby výroby elektřiny s cílem naplnit směrnice EU, podle kterých by Česká republika měla v roce 2020 pokrývat 13 % spotřeby elektřiny
Bývalý koaliční slepenec neuhlídal štědře dotované výkupní ceny z fotovoltaických elektráren a zavčas je nesnížil. Možná i proto, že osobní zájmy některých zainteresovaných volených zástupců,
Nejen letošní červnová připomínka Husovy mučednické smrti, ale právě tak celoroční 590. výročí počátku následného myšlenkového a vojenského střetu naprosté většiny české společnosti a státu
Stát prý udělal chybu, když podporoval a podporuje výrobu elektřiny ze solárních elektráren, těžce za ni zaplatí firmy i domácnosti. To jsme se dozvěděli z

Když jsem se o dovolené rozplýval nad krásami sluncem zalité české krajiny, napadla mne otázka, zdali jsme ve vesmíru sami. A hned jsem si odpověděl:
Naše slavná středopravicová koalice, jak je některými nazývána, zavádí novou daň. Povodňovou. Ty naštěstí proběhly, takže název sedí. Vzdor všem předvolebním slibům tak bude našim
V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.
Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.
Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.
Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.
Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.
Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.
Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.