Zestátnění ČEZ elektřinu nezlevní

Zestátnění ČEZ elektřinu nezlevní

Na pražské burze představila výsledky energetická skupina ČEZ. Její čísla by měla zajímat nejen držitele akcií této společnosti, protože v ČEZ drží 70% podíl český stát. Díky tomu státní kasa pravidelně inkasuje miliardové dividendy, a tím jednotlivé vlády lepí díry v rozpočtu. ČEZ by nás měl zajímat i proto, že z pohledu elektřiny distribuční území společnosti ČEZ Distribuce pokrývá zhruba dvě třetiny území České republiky. V případě zemního plynu distribuční území společnosti GasNet, jehož je ČEZ majoritním vlastníkem, pokrývá dokonce čtyři pětiny území ČR. Z toho všeho vyplývá, že čísla ČEZ jsou dobrým indikátorem vývoje celkové spotřeby energií v České republice. A vývoj spotřeby energií zase pravidelně vysílá signál o tom, jak moc české domácnosti omezují svou spotřebu a jak moc firmy brzdí výrobu.

Ze začátku letošního roku přišla povzbudivá zpráva. Celková dodávka elektřiny a zemního plynu od ČEZ Prodej totiž v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 9 % na 4,8 TWh. Rostla spotřeba nejen elektřiny, ale také zemního plynu. Nicméně za vyšší spotřebou energií stálo z větší části to, že poslední zima byla chladnější než předchozí.

V posledních měsících jsme viděli dočasné snížení realizačních cen vyrobené elektřiny. Neradujme se ale předčasně. Cena elektřiny pro domácnosti v Česku byla v loňském druhém pololetí opět mezi nejvyššími v Evropské unii. Čeští zákazníci podle Eurostatu platili páté nejvyšší ceny po Německu, Dánsku, Irsku a Belgii. Při srovnání podle kupní síly byly dokonce úplně nejvyšší.

Skupina ČEZ dosáhla v prvním letošním čtvrtletí očištěného zisku 12,7 miliardy korun, což znamenalo pokles o 6 %. Trh ale čekal mnohem výraznější propad zisku – až pod 10 mld. korun. ČEZ nebude lakomý a s akcionáři se podělí o 80 % zisku loňského roku. Konkrétně ČEZ navrhuje dividendu ve výši 47 korun na akcii. To představuje 3,9% dividendový výnos. Horší je, že výhled očištěného čistého zisku ponechal v rozmezí 25–29 mld. Kč.

Nás ale mnohem víc zajímá budoucí osud vlastnické struktury ČEZ. Snahy o plné ovládnutí ČEZ ze strany českého státy byly a budou. Musíme si uvědomit, že i kdyby burzovní ceny energií nezažily podobné skoky jako v posledních letech, tak se stát hodně zapotí při dostavbě jaderných bloků. Mezitím ČEZ bude víc a víc odcházet od výroby elektřiny z uhlí. To vše by se ČEZ dělalo mnohem snadněji, pokud by mu trh tolik nekoukal do karet a vedení společnosti by nemuselo brát ohledy na minoritní akcionáře. Pokud je totiž společnost burzovně obchodovaná, má mnohem větší informační povinnost.

Co to znamená pro ty, kteří drží akcie ČEZ napřímo nebo prostřednictvím fondů? Že mohou dříve nebo později obdržet od českého státu nejprve dobrovolnou nabídku odkupu. Při dostatečném navýšení státního podílu v ČEZ se nakonec mohou dočkat vytěsnění. Smutnou tečkou by bylo to, že pražská burza by přišla o svou vlajkovou loď a její význam by se zase o něco snížil. Asi není nutné dodávat, že jakýkoliv pokus o vyvlastnění nad rámec spontánní ochoty malých akcionářů prodat své akcie by byl otevření Pandořiny skříňky a začátkem konce právního státu.

Ale co by plně státní ČEZ znamenal pro všechny ty, kteří nedrží akcie ČEZ, ale pouze odebírají od ČEZ energie? Cena elektřiny na evropských trzích je a bude i nadále ovlivněna především burzou, pro Evropu především tou v Lipsku. I kdyby ČEZ zcela patřil státu, stále by musel obchodovat v rámci (pseudo)tržních pravidel EU – a nemohl by například jen tak „přestat prodávat na burze a zlevnit doma“. Plně státní ČEZ by ale mohl částečně změnit cenovou strategii pro určité zákazníky, například pro domácnosti nebo veřejný sektor. To by šlo například formou smluv na přímé dodávky za výhodnější ceny než tržní. Jenže pak by ČEZ (potažmo stát) zase okrádal sám sebe, což by se mu také nechtělo.

Efektivní řešení levnějších energií je totiž docela jiné – jmenuje se méně zelené politiky, méně Green Dealu a žádné emisní povolenky. Nerozhodne to, zda bude česká vláda držet v ruce 70%, nebo 100% balík akcií ČEZ. Z tohoto pohledu je pokus o zestátnění ČEZ jen kouřovou clonou.

Převzato z EpochTimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31