Zemřela by jen třetina obětí.“ Konference „zakázaných“ z časů covidu.

Zemřela by jen třetina obětí.“ Konference „zakázaných“ z časů covidu.

„Přemýšlejte o tom, kolik finančních prostředků bylo vyčleněno na očkování, kolik na testování, na roušky, a také se podívejte, co se dělo v nemocnicích v Motole a jinde…“ byl výrok s obavami, že „mnoho peněz ‚cinklo‘ do kapes těchto lidí“ na středeční diskusní akci „Přehlédnutí minulé pandemie covidu“ spolupsořádané Svobodnými. Během debaty, kterou monitorovalo ParlamentníListy.cz a na které se podíleli také právník Zdeněk Koudelka a imunolog Jaroslav Turánek, byl matematikem Tomášem Fürstem představen „problém“ spočívající v tom, že se po roce 2022 rodí mnohem méně dětí očkovaným matkám – a naznačil, proč se toto téma veřejně nemluví. Podle účastníků by se mělo po volbách začít s vyšetřováním. Byla zmíněna jména osob, na které by mělo být zahájeno vyšetřování. Akce vedl předseda Svobodných Libor Vondráček.

Po připomenutí pěti let od propuknutí covidové epidemie a následujících restrikcí a lockdownů, ve kterých se objevily záběry tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) vítajícího na letišti dodávky respirátorů, biolog Jaroslav Flegr a jeho varování o „mrazácích na mrtvoly v ulicích“ nebo uzavřených školách a různých omezeních, včetně zákazu zpěvu, a v neposlední řadě i naléhání na nošení růží za všech okolností.

Místopředseda Svobodných, lékař Miroslav Havrda následně konferenci zahájil svým projevem, ve kterém popsal události během covidu jako „počátek totality“. „Na tom trvám,“ hodnotil retrospektivně a vyprávěl o uspořádání protestních akcí, při kterých si vzpomněl, že se tehdy děly věci jako jejich natáčení tajnou policií.

Známá jména… známé firmy…

Četl také úryvek ze svého projevu z roku 2021, jelikož podle Havrdy jeho aktuálnost neztratila. „Mnoho z nás bylo označováno za dezinformátory, nyní se ukazuje, že dezinformátoři nebyli my, ale naši covidoví pseudoodborníci, kterým naslouchali naši demokratičtí politici a kteří byli propagováni v mainstreamových médiích. Povězme zde nahlas jejich jména: Chlíbek, Prymula, Tachecí, Vašáková, Smejkal, Hel, Hostomský, Hořejší, Kubek, Flegr, Maďar,“ zmínil Havrda. „Ti byli v médiích, že se tam střídali jako apoštolové na orloji, ale lidé jako Beran či Turánek tam nedostali žádný prostor,“ poznamenal Havrda.

Připomenul také, jaké lži byly šířeny „pseudoodborníky“ a „fanatiky očkování“ a mainstreamovými médiami. Podle Havrdy mezi těmito „dogmaty“ nelze opomenout „dvě tečky“. „Dvě tečky a dost. Jste zdravý. Konec za covidem… – Lež. Lež. Lež,“ dotknul se v té době často šířeného tvrzení, že dvě dávky vakcíny proti covidu-19 znamenají konec pandemií. A hned poté do stejné kategorie zařadil i výrok, že „kdo se naočkuje, neonemocní“. „Následně se ukázalo, že lidé, kteří byli naočkováni, přenášeli infekci stejně jako ti, kteří nebyli naočkováni. A zároveň si naočkovaní lidé mysleli, že se jim po dokončení vakcinace nemůže stát nic – a tito lidé pak šířili covid po školách a omezovali vás,“ tvrdil Havrda. S dodatkem, že míní, že kdyby se tato „falešná myšlenka“, že se lidem po vakcinaci nic nestane, nešířila, a místo toho by se soustředila pozornost na léčbu, zemřela by kvůli covidu-19 třetina skutečných obětí.

Zároveň poukázal na to, že tvrzení, že lidem po vakcinaci se nic nestane, je „falešnou myšlenkou“, což je „dnes už zřejmé i úplnému debilovi“. A zdůraznil potřebu věnovat pozornost i finančním tokům. „Podívejte se, kolik peněz se spotřebovalo na očkování, kolik peněz se spotřebovalo na testování, na roušky, a podívejte se, co se dělo v Motole a v dalších nemocnicích… Sice pro to nemám důkazy, ale obávám se, že spoustu peněz ‚cinklo‘ do kapes těchto lidí,“ znělo od místopředsedy Svobodných s dodatkem, že „nejhorší smrt je z vyděšení“. „Pokud vás budou děsit covidem, pokud vás budou děsit Putinem, tak prohrajeme,“ a vyzval, aby se lidé „přestali bát a začali používat rozum“.

Pozdji taktéž Havrda zveřejnil svůj záměr odeslat dopis účastníků akce prezidentu České lékařské komory Milanu Kubkovi, ve kterém je požádán například o to, aby se omluvil všem lidem, které „svými vyjádřeními v otázce léčby onemocnění covidu-19 vakcinací dehonestoval a strašil“.

Lékař Vladimír Čížek pak pokračoval s výčtem, co bylo během pandemie oficiálně označováno za „dezinformace“. „Každá z vakcín bude mít jinou účinnost, a proto by měl mít každý právo vybrat si, kterou vakcínou bude naočkován,“ stálo například na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, které dle Čížka „prezentovalo celou řadu dezinformací a lží“. „Každý lékař a každý medik, který absolvoval farmakologii, ví, že to tak prostě musí být, když jsou ty vakcíny odlišně vyrobené,“ komentoval, že přitom něco takového bylo zřejmé od začátku.

Připomněl také autora celé „dezinformační stránky“ – společnost Semantic Visions a Františka Vrabela. „Proslavil se zejména výrokem, že nejlepší dezinformace jsou celé pravdivé,“ připomněl Čížek a jmenoval, že již v roce 2021 o rozdílech mezi vakcínami hovořil i samotný Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Následovala citace někdyjšího výroku epidemiologa Romana Chlíbka: „Vakcína firmy Astra Zeneca má účinnost 100 % proti úmrtí a vážnému průběhu, a je bezpečná. … Každý, kdo se naočkuje, pomáhá navíc ochránit i ty, kteří tak kvůli svému zdravotnímu stavu učinit nemohou.“ „Což už tehdy byla lež jako věž. A v podstatě o pouhých 13 dnů později 17 zemí pozastavilo tuto vakcínu kvůli rizikům,“ pravil Čížek, co následovalo doopravdy.

Právě vakcina od společnosti AstraZeneca se v mnoha zemích začala omezovat podle věku kvůli krevním sraženinám a Čížek ve své prezentaci připomenul, že sám SÚKL důrazně upozornil, že osobám mladším 60 let nemají být podávány vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) a Janssen (Johnson & Johnson), protože velmi závažné riziko významně převyšuje přínosy očkování. „Na to ale nikdo nedbal,“ řekl lékař a ptal se, zda následné stažení této vakcina oficiálně kvůli nízkému zájmu o ni ve skutečnosti nebylo spíš „prevencí před ještě větším průšvihem“.

Ještě rok před stažením vakcíny AstraZeneca, už v červnu 2023, byla „tichou cestou“ stažena vakcina od společnosti Johnson & Johnson, přestože předtím byla představována jako úspěšná „jednodávková“ vakcina.

Čížek taktéž poukázal na pochybnosti ohledně Pfizeru. Zmínil například znehodnocení placebové skupiny ze studie tím, že tito lidé byli později naočkováni a nelze tak zjistit dlouhodobé účinky. Do té doby však došlo k alarmujícímu 3,7krát většímu výskytu kardiovaskulárních onemocnění u očkované skupiny.

„Děti, které nám chybí od roku 2022, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. To je stále velká datová záhada, protože – slyšíte to ticho ve veřejném prostoru, jak se o tomhle pečlivě nemluví – protože panuje obava, že by někdo, když se začne mluvit o poklesu plodnosti, řekl to slovo,“ shrnul matematik Tomáš Fürst, co považuje za stále aktuální problém, jelikož porodnost nadále klesá.

Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka během konference shrnul, že docházelo k omezování práv primárně z politických důvodů – nikoliv z odborných. „Pro cokoliv lze najít podporujícího odborníka, který navíc může mít vlastní ekonomické zájmy v dané oblasti. Politici při svém rozhodování musejí zvažovat i hodnotu svobody člověka, jako základní hodnotu s tím, že tato svoboda nemůže být omezena vágním odvoláním na předběžnou opatrnost,“ poukázal Zdeněk Koudelka.

Podle Koudelky je nutné ztížit možnost vyhlašování nouzového stavu, jelikož vláda má zpravidla v Poslanecké sněmovně většinu, a tudíž není problém jej prosadit. „V budoucnu by bylo lépe, aby se na vyhlášení nouzového stavu shodly dva subjekty – prezident a vláda. Tedy nouzový stav by měl být vyhlašován prezidentem na návrh vlády s tím, že by jej kdykoliv mohl zrušit prezident sám, vláda sama, ale i samotná Poslanecká sněmovna,“ uvedl právník.

Koudelka také prezentoval záměr pokusit se o zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která by se období covidové pandemie věnovala. „Věřím, že po volbách, které budou v tomto roce, možná nastane situace, kdy by se tomu dalo věnovat,“ řekl. Mělo by se věnovat mimo jiné analýze dopadu mimořádných opatření na ekonomiku, na rozpočet i na práva lidí, a identifikaci těch, kteří se podíleli na nezákonných opatřeních.

Lékař Jaroslav Henzl hovořil o tom, že nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora potvrdilo, že „bezprostřední odpovědnost za aplikaci vakcíny má aplikující lékař“. „Čili toto je to, co jsme od počátku tvrdili. Nechápu jednu věc, jak lékaři – kteří měli 20, 30 let praxi, během níž dodržovali určitá pravidla pro očkování, respektovali kontraindikace, respektovali individuální zdravotní stav pacienta, respektovali v konkrétním případě očkování hladinu protilátek – tak najednou, protože jim někdo řekl, že to teď neplatí a že prostě to dostanou všichni, padni komu padni – takže to aplikovali na své pacienty i v případech, kde byly naprosto jasné kontraindikace,“ řekl a poukázal například na vysoké hladiny protilátek.

Matematik Karel Janeček ve svém videovzkazu prohlásil, že „za covidové totality jsme strašlivým způsobem poškodili své děti“. „Zločin proti principům života bylo proočkovat zdravé děti proti nemoci, která je neohrožovala. Vždy bylo jasné, že experimentální vakcina má velká zdravotní rizika.“

„Dnes víme, že zdravotní důsledky covidového očkování jsou neblahé pro všechny věkové kategorie. Nemá samozřejmě smysl vinit ty rodiče, kteří podlehli manipulaci strachem a svoje děti naočkovali. Je naší společnou odpovědností, abychom se vzdělávali, abychom jako společnost nalezli sebereflexi a abychom získali odolnost proti manipulaci. Své děti již nikdy nesmíme takto nesmyslně poškodit, pokud máme evolučně uspět jako lidská civilizace!“ vyzval.

 

Převzato z Parlamentních listů

Prezentace Miroslava Havrdy

Prezentace Vladimíra Čížka

 

Prezentace Tomáš Fürsta

Podklad Jaroslava Henzla

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31