Zdražíme se do nevolnictví? Konference Svobodných varovala před zelenou drahotou: „Uhlíková daň na život už klepe na dveře!“

Zdražíme se do nevolnictví? Konference Svobodných varovala před zelenou drahotou: „Uhlíková daň na život už klepe na dveře!“

Budeme si muset pořídit emisní povolenku na život? Zateplit dům za 3 miliony, protože to chce Brusel? A když ne, přijde pokuta, exekuce nebo zákaz dědit majetek? Konference Svobodných s výmluvným názvem Co všechno zdraží zelená ideologie? odhalila hrozby zeleného útlaku, které běžným lidem prodraží bydlení, dopravu, jídlo i svobodu.

Ekonomka Markéta Šichtařová, lídryně Svobodných pro nadcházející sněmovní volby, hned na úvod konference zdůraznila, že za nedostupným bydlením stojí tři zásadní problémy: byrokracie, inflační politika a ideologické regulace EU.

„Když pojmenujeme, že se dějí některé věci špatně, tak logicky tím řešením je zrušit ty věci, které se dělají špatně,“ uvedla Šichtařová. Podle ní je iluzí myslet si, že politici mohou zařídit levné bydlení, aniž by odstranili uměle vytvořené překážky.

Největší hrozbou podle ní není ani stavební zákon, ani inflace, ale Green Deal a přidružené ESG regulace. „Zátěž pro majitele domů se pořád zvyšuje – požadavky na vytápění, zateplení, nabíječky na elektroauta, kóje na elektrokola… i když víte, že je nikdy mít nebudete,“ varovala.

Směrnice, která může znehodnotit vaše domy

Největší pozornost na konferenci vzbudila připravovaná směrnice EPBD IV, která se týká energetické náročnosti budov. Podle Šichtařové má tato směrnice potenciál fakticky zakázat používání „nevyhovujících“ nemovitostí.

 

„Technicky je možné, že budovy, které nebudou splňovat určitou úroveň nové klasifikace, nebude možné pronajmout, prodat nebo dokonce dědit,“ prohlásila.

Zásadní přestavba běžného staršího domu by mohla podle ní stát až tři miliony korun. „To máte zateplení budovy, přebudování střechy, výměnu oken, dveří, zastínění, přechod na chytrou domácnost… to všechno dělá ty tři miliony,“ dodala ekonomka.

Stavební architekt a pražský zastupitel Milan Urban se zaměřil na konkrétní dopady nové regulace na města a výstavbu. „Všechny domy budou muset být bezemisní. Bude se povinně instalovat fotovoltaika, rekuperační jednotky, wallboxy pro elektromobily,“ uvedl.

Zároveň upozornil, že se tím zásadně prodraží všechny developerské projekty – a tím i byty. „V Praze máme klimatický plán, který počítá s investicemi 231 miliard korun do roku 2030. A mezitím nemáme byty, školy ani metro,“ dodal.

Janda: „Zateplení podle Bruselu? Plesnivé zdi a hypoteční peklo!“

Realitní makléř Michal Janda přidal konkrétní zkušenosti z praxe. Podle něj je často výsledek nuceného zateplování katastrofální – vlhkost, kondenzace a plísně.

„Nejhorší je, když voda zkondenzuje mezi stěnou a izolací. Vznikají skvrny, vlhkost, plíseň. A teď si představte, že to všechno stát vyžaduje,“ upozornil.

Další pastí je podle něj přístup bank. „Banka vám může odmítnout hypotéku, pokud dům nemá správnou energetickou třídu. A neřeší techniku, jen jestli v projektu dostatečně květnatě píšete o ESG a boji s klimatem,“ řekl Janda.

Na závěr Šichtařová připomněla, že kdysi se technické normy měnily na základě skutečných událostí – například při silných zimách. Dnes je to podle ní jinak.

„Dříve se normy měnily, když byl třeba nadměrný sníh a hrozil kolaps střech. Dávalo to smysl. Ale dnes se mění pravidla jen podle toho, jak moc demonstrujete loajalitu vůči ESG. To už není technický požadavek – to je ideologická poslušnost,“ varovala.

Konference Svobodných skončila burcujícím vzkazem: Pokud Green Deal a přidružené normy nezastavíme, nebude už co vlastnit ani jak žít svobodně.

„V roce 2030 nebudeme vlastnit nic – a budeme šťastní,“ citoval moderátor konference heslo, které symbolizuje nový zelený řád bez vlastnických práv a bez svobody.

Převzato z Parlamentních listů.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Michal Janda

Michal Janda

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Michal Janda

Michal Janda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31