Zachovejme českou korunu. Salámová metoda, tepal Vondráček prezidenta za slova o euru v duelu s Pirátem Peksou na Primě

Zachovejme českou korunu. Salámová metoda, tepal Vondráček prezidenta za slova o euru v duelu s Pirátem Peksou na Primě

Výzva prezidenta Petra Pavla k přijetí eura je součástí salámové metody. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl předseda strany Svobodných Libor Vondráček, podle kterého jde primárně o likvidaci české koruny. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) je však přesvědčen, že ustanovením nové měny by se předešlo nejasnostem v rozpočtech po srovnání kurzů. A to jak na státní, tak i na firemní úrovni.

 

 

 

„Slova prezidenta v novoročním projevu jsou pro mě součástí salámové metody, jak se přiblížit k přijetí eura. Současně se jedná o známku tragického selhání ODS, která pod vlivem koaličních partnerů připouští diskuze o tomto tématu,“ uvedl předseda Svobodných.

Celá diskuze se podle něj přitom stáčí zcela jiným směrem. „Není řeč o euru, které se využívá již dávno. Od tohoto roku navíc podnikatelé mohou vést účetnictví i platit mzdy v eurech. Bavíme se tu o zrušení české koruny. Firmy si přitom mohou vést dva účty v různých měnách. Nerozumím tedy, proč zastánci eura tak tlačí na likvidaci tuzemského oběživa,“ vyčetl podporovatelům evropské měny v pořadu Zprávy Plus.

Naopak Peksa podporu Pavla v této otázce vítá a označuje ji za logický argument. V koexistenci dvou měn však vidí problém. „Jakýkoliv rozpočet – ať už na státní, či firemní úrovni – naplánujete v jedné měně, a když se posunou kurzy, celý rozpočet se sesype. Veškeré plánování je tak ztracené,“ vysvětlil europoslanec s tím, že se jedná o výrazně „neefektivní způsob“.

„Očekával bych, že ODS, která si staví na tom, že stojí za podnikateli, je bude chtít této otravné byrokracie výměny penízků za jiné ušetřit,“ dodal.

Vondráček však tvrzení o soukromnících ostře odmítl. „Podle průzkumů agentury STEM chce 80 procent podnikatelů zachovat korunu. O zavádění eura mají zájem pouze úzké zájmové skupiny, přičemž lidé něco takového nechtějí,“ nadhodil šéf Svobodných.

„Zeptejte se členů Svazu průmyslu a dopravy, zeptejte se kohokoliv, kdo reprezentuje český průmysl, a dozvíte se, že by tento krok uvítali,“ reagoval Peksa, který uznal i existenci zájmových skupin. Tu vidí především ve směnárenském lobby.

Zdroj: CNN Prima (název článku redakčně upraven)

 

 

ZPRÁVY PLUS (CNN Prima NEWS, 3. 1. 2024)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a kandidát do EP za tuto stranu; MK = Mikuláš Peksa, europoslanec, kandidát do EP za Českou pirátskou stranu; M = moderátor

(ve vstupu: PP = Petr Pavel, prezident ČR; JS = Jan Socha, reportér; TP = Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu)

 

M: Hezké dopoledne, je šest minut po půl jedenácté, tady na CNN Prima NEWS začínají Zprávy PLUS, jsme rádi, že jste s námi. Prezident Pavel v novoročním projevu znovu vyvolal debatu o přijetí eura. Společná evropská měna je pro něj logickou budoucností i pro Českou republiku.

PP: Evropská unie nám dává šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy. Spolu s NATO je pro nás zárukou, že má Česká republika silné partnery, o které se může opřít. A taková záruka je dnes nedocenitelná. Právě letos si připomínáme dvacáté a dvacáté páté výročí vstupu do těchto organizací. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do aliance a do unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy je společná měna logickou budoucností.

M: Jak jsme slyšeli, prezident Petr Pavel vyzval ve svém novoročním projevu k urychlení procesu přijetí eura. Podrobné informace k jeho zavedení teď má kolega Jan Socha.

JS: Euro v současné době používá 20 z 27 členských zemí Evropské unie. Evropská měnová unie byla vytvořena na základě smlouvy o Evropské unii, a to 1. ledna 1999. V té době začalo euro využívat v bezhotovostním platebním styku celkem 11 zemí. V lednu 2002 se do oběhu dostaly první eurobankovky a mince, používaly se dva měsíce současně s národními měnami a od 1. března 2002 je euro jedinou měnou v zemích evropské měnové unie. A jak na tom bylo od roku 2002 euro vůči naší měně? První roky mělo hodnotu kolem 30 Kč. Vůbec nejvíce si lidé za euro připlatili v roce 2004, konkrétně v květnu, kdy zároveň Česká republika vstoupila do Evropské unie. Zlom nastal v roce 2009, kdy euro kleslo pod 30 Kč, nyní se pak euro pohybovalo kolem 24 Kč.

M: Přijmout euro, nebo ne? To už je téma pro mé dva hosty, kterými jsou europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, hezký den.

MP: Dobrý den vám i divákům.

M: A také předseda Svobodných Libor Vondráček, dobrý den i vám.

LV: Děkuji za pozvání.

M: Pane Pekso, začnu u vás. Jak jsme slyšeli úryvek z toho novoročního projevu Petra Pavla, pro někoho možná největším překvapením, že tak napřímo podpořil, aby Česká republika přijala euro.  Bylo to i pro vás překvapení?

MP: Příjemně mě to potěšilo od prezidenta. Zároveň je to velmi logický argument. To euro je vlastně věc, která dlouhodobě pomáhá jak firmám, tak domácnostem vlastně řešit různé problémy, které jsou spojené s tím vyměňováním nebyrokraticky, efektivněji, takže je logické, že k němu různé státy přistupují, a je logické, že prezident republiky, který vlastně zodpovídá za to, aby Česká republika plnila své závazky, vyzývá k tomu, abychom tenhle závazek, který jsme učinili už před 20 lety, také splnili.

M: Říkáte, že vás to potěšilo, tedy nepřekvapilo, je to podle vás logické.

MP: Dává to velice smysl.

M: Pane Vondráčku, podle vás, dává to smysl?

LV: Ne. Tak za mě je to bohužel součást salámové metody, jak se přibližujeme k přijetí eura. Je to současně jakási známka tragického selhání ODS, která připouští diskuse o tomto tématu, ačkoliv ještě před několika lety na to měla jednoznačný názor, dneska už se pomalu pod vlivem svých koaličních partnerů začíná přiklánět k tomu, aby to skutečně téma bylo, takže mě to mrzí. Bohužel se skutečně k tomu přibližujeme. Jednání vlády má v tuto chvíli na pořadu jednání to, abychom se bavili o vstupu do systému ERM II. Ale nechci vás opravovat, nicméně jsem zastáncem toho, abychom věci nazývali pravými jmény, koneckonců jsme z pravé části politického spektra, a my se tady nebavíme o přijímání eura. To už se přijímá dávno, a dokonce od 1. 1. 2024. Lidé, občané, podnikatelé mohou vést účetnictví v eurech, platit mzdy v eurech, mohou i platit daně v eurech, ale bavíme se o zrušení koruny. Protože to, o čem se teď bavíme, to je přibližování se k tomu, že naše koruna zanikne, že bude zlikvidována. Přijímat euro, a můžete to zkusit v různých obchodech platit eurem, já myslím, že vás nevyženou, a dokonce už od toho 1. 1. i pro ty firmy není nutné, aby si vedly vlastně dva účty v různých měnách. Takže v tomto ohledu já vůbec nerozumím tomu, proč zastánci eura tlačí na likvidaci české koruny, proč jim nestačí to, že tady je konkurenční prostředí pro obě dvě měny. A s tím já jsem spokojen, já konkurenci i svobodě fandím.

M: Tak určitě víte, co mám na mysli tím přijímáním eura. To, že samozřejmě přejdeme na euro jako jedinou měnu, s čímž by souviselo spousta věcí. Ať už by to bylo přeceňování zboží, ať už by to bylo vlastně oceňování veškerých služeb, mezd. A tam bude otázka, s jakým kurzem, zdali se bude zaokrouhlovat. Pane Pekso, neobávají se lidé právě tohoto?

MP: Já chápu tu obavu, ale my to vlastně řešíme dnes a denně právě kvůli tomu, že ty dvě měny existují vedle sebe. To prostě souvisí s tím, že v podstatě libovolný rozpočet, jaký uděláte, ať už je to právě ve státu, ve firmě nebo kdekoliv jinde, cokoliv tam plánujete, naplánujete v jedné měně, a pak se vám ty kurzy vůči sobě posunou a celý ten rozpočet se vám rozsype, veškeré plánování je ztracené a můžete začít vlastně zase odznova. Tohle je strašně neefektivní způsob organizace a je to jedna z věcí, po které právě ti podnikatelé dlouhodobě volají, jak tady bylo řečeno. Já bych očekával ODS, která se dlouhodobě staví, řekněme, na pozici té strany, která jako že podnikatelům vychází vstříc, že právě přesně v tomhle, jim tu byrokracii ušetří a konečně nás vlastně téhle otravné byrokracie s vyměňováním jedněch penízků za druhé zbaví.

M: Pane Vondráčku, můžete na to reagovat?

LV: Ne, určitě to není takhle. Vy sami máte k dispozici průzkum od agentury STEM, byl tady několikrát prezentovaný. 82 % občanů chce zachovat českou korunu, ne ji zrušit, a 80 % podnikatelů také chce zachovat českou korunu. To znamená, je to nepravda, že by podnikatelé chtěli zavádět euro. A jsou to čísla od STEMu. STEM to měří 20 let, dlouhodobě, jsou to čísla tady prezentovaná. Pan kolega Farský od vás z koalice, z Pirátů-STAN to prezentoval na své akci 17. března, přišel tam pan Buchtík ze STEMu. Lidé nechtějí zavádět euro, podnikatelé nechtějí zavádět euro, pouze úzké zájmové skupinky a někteří další, jejichž motivaci nerozumím, chtějí zavádět euro, tlačí na to za každou cenu, ale lidé to rozhodně nechtějí, a to jsou tvrdá data.

MP: Zeptejte se Svazu průmyslu a dopravy.

LV: No tak to jsou ty zájmové skupinky.

MP: Zeptejte se kohokoli, kdo právě reprezentuje ten český průmysl, a dozvíte se, že to euro chtějí, protože prostě pro ně je to logické a přirozené. Já uznávám, existují zájmové skupiny, typicky směnárníci, kteří euro nechtějí, protože vydělávají na tom, že vymění jedny penízky za druhé. Ale co se týče těch ostatních, kteří si od nich tuhle službu musí kupovat, tak ty to samozřejmě nechtějí.

LV: Tak směnárníků, nevím, kolik je v populaci, ale 80 % všech podnikatelů…

MP: To jsou nějaká hodně podivná čísla.

LV: A to jsou pevná data. Ne, to je STEM, to si můžete prohlídnout. To není nic, co jsem si vycucal z prstu.

M: Jak ale víme, o tom zavedení eura nebudou rozhodovat lidé, nebude se o tom rozhodovat v referendu, bude to politické rozhodnutí, proč právě ODS teď už je tak svolná? Je to o tom, domluvit se v koalici, je to něco za něco?

MP: No, ona právě moc svolná není, oni systematicky vlastně veškerou aktivitu, která by k tomu směřovala i včetně toho, co slíbili už…

M: Ale už právě připouštějí tu možnost.

MP: No, to právě by bylo hezké, kdyby to připouštěli, ale oni to právě nedělají. Ten problém je skutečně v tom, že my musíme splnit nějaké konkrétní kroky, které je třeba udělat kvůli tomu, aby se ta ekonomika na euro připravila. Typicky právě vstoupit do toho mechanismu směnných kurzů II. A to je věc, kterou ODS slíbila udělat, protože slíbila splnit Maastrichtská kritéria. No a nedělá je.

M: Pane Vondráčku, vstup do toho režimu směnných kurzů. Je to na pořadu dne? A pokud by k tomu došlo dnes, bylo by to pro nás výhodné? Protože jak víme, kurz eura vůči koruně vlastně roste, pro nás by to bylo teď nevýhodné. To znamená počkat třeba, až se dostaneme třeba opět zase někam k těm 23 korunám, pokud se to tak vůbec dá očekávat v blízké budoucnosti?

LV: My už jsme si tady něco jako vstup do ERM II vyzkoušeli, když byl intervenční režim České národní banky, a v podstatě se banka snažila držet ten kurz na nějaké úrovni. Bylo to, jako kdybychom vstoupili do ERM II. A pro naši ekonomiku to nebylo nic pěkného. My jsme viděli důsledky, jaké nám to přineslo. Makroekonomická čísla ze všech ostatních zemí ve čtyřech různých argumentech, jestli na to bude čas, rád to řeknu, hovoří proti přijetí eura, proti vstupu do ERM II. A je velká chyba, že skutečně v tomto směru ODS připustila, že do druhého programového prohlášení se dostalo to, že se vytvoří analýza o tom, jestli máme nebo nemáme vstoupit do ERM II. Tím připustila, že se o tom vůbec bude mluvit, že se teďka na vládě o tom bude hlasovat, a to ve stavu, kdy jim bylo zcela jasné, že většina ministrů, členů vlády, chce vstoupit do ERM II. To znamená, sami jim nahráli na smeč, dostali to do programového prohlášení a v tom původním programovém prohlášení, po kterém získala tato vláda důvěru, tak v tomto nebylo. To znamená, je to další způsob, jak salámovou metodou ty věci přibližovat někam dál od těch předvolebních slibů, dál od toho původního programového prohlášení.

M: Pane Pekso, vy se usmíváte, můžete reagovat?

MP: Já asi oceňuji, že ODS učinila tak demokratický krok, že vůbec umožnila, abychom o tom směli mluvit. To je pokrok, to uznávám. Nicméně kromě toho, že o tom můžeme mluvit, s tím v podstatě neudělali vůbec nic dalšího. Tam bylo jasně napsáno, v rámci programového prohlášení vlády, že máme splnit Maastrichtská kritéria, včetně tedy toho, že vstoupíme do ERM II. Já očekávám, že tedy pan ministr Stanjura dodá, co slíbil, a jaksi vstoupíme do ERM II. Kde to je? Neděje se to a je to chyba.

M: Jedna věc je splňovat ta Maastrichtská kritéria, čehož zřejmě budeme schopni. Vstup do toho systému směnných kurzů…

MP: To je jedno z nich.

M: Ano, to je samozřejmě jedno z nich, i ty ostatní. Inflace, úrokové sazby a teď to čtvrté mi vypadlo. Nevadí. V každém případě, co to bude pro obyvatele znamenat? Můžete jim skutečně zaručit, že tím nepoklesnou reálné mzdy?

MP: Naopak, tímto způsobem se stabilizují. Právě proto, že to dává tu pevnou oporu té konkrétní národní měně ve vztahu k těm, toho okolí. Typický příklad v tomhle směru je Dánsko, které je v systému ERM II dlouhodobě. Oni mají prostě trvalou výjimku z přijetí eura, to znamená, že v tom režimu ERM II zůstávají časově neomezeně. Dánsko je země s jednou z nejnižších inflací v Evropské unii. Je to věc, která prakticky a efektivně omezuje tu drahotu, kterou tady pozorujeme u nás, respektive by omezovala, kdybychom tedy ten krok tímhle směrem udělali.

M: Pane Vondráčku, je to skutečně tak? Máme příklady z jiných zemí, nevedlo to k tomu, že by se zhoršila životní úroveň?

LV: Víte, euro, to je nástroj, který v různých zemích může fungovat různě. Možná i pro některé země může dávat smysl. Česká republika rozhodně není tou zemí, která by něco získala tím, že by se přijalo euro. A já řeknu čtyři makroekonomické argumenty. Zaprvé země s podobnou ekonomikou jako my po přijetí eura začaly divergovat, to znamená, vzdalovaly se s vývojem HDP vůči eurozóně, předtím se přibližovaly, pak se vzdalovaly. Další, nemělo to pozitivní vliv na objem mezinárodního obchodu, prostě jim to nepomohlo. To jsou všechno argumenty, které jsou vyvrácené, vyvrácené ekonomy. Třetí věc je, že samozřejmě dneska se tady často zaměňuje vysoká inflace s přijetím eura. V Polsku mají menší inflaci než my, vývoj HDP tam je úplně jiný. To znamená, to není otázka měny, to je otázka zejména fiskální politiky. To, jak se rozhazují u nás peníze, to je ten důvod, proč tady je vysoká inflace. No a čtvrtá věc je, že státy po přijetí eura zásadně zvyšují své státní dluhy, protože si mohou půjčovat laciněji, tím pádem je to více láká si půjčovat. A to jsou prostě tvrdá data. 100 % nezávislých ekonomů, ekonomů z České národní banky, Ministerstev financí, VŠE, kteří přišli na kulatý stůl Senátu, který se pořádal k otázce přijetí eura, respektive zachování koruny, se shodlo, že euro přijímat nemáme. To znamená, já v tomto smyslu vůbec nevidím důvod, proč se tady s panem kolegou o tom bavíme, proč se tu třeba nebavíme o tom, že tu cestičku umeteme k používání bitcoinu tak, jak jsme jí umetli k používání eura a dolaru. Proč teda tu měnovou konkurenci nechceme ještě rozšířit? Ať si lidé sami vyberou, kterou měnou chtějí platit. Já jsem pro to se bavit, jenom řeknu, určitě nejsem nedemokrat, nemyslím si, že se o tom nemáme bavit, ale je prostě politickou chybu ODS, že připustila tu diskusi na úrovni vlády, když je v menšině.

M: A teď přidám argument prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Podle něj by přijetím eura firmy ušetřily miliardy, neutrácely by totiž za převádění na koruny nebo z korun.

TP: Těch výhod je dlouhá řada, ale to, co je asi základní, je obrovské úspory pro české firmy. České firmy každý rok vyhazují miliardy korun za bankovní poplatky kvůli směnám, kvůli zajišťování se vůči pohybu kurzu. Ty miliardy by mohly investovat do vývoje, do pronikání na nové trhy, do vyšších mezd pro své zaměstnance, místo toho je velmi neefektivně platí bankám.

M: Pane Pekso, počítám, že s tímto vy souhlasíte.

MP: Velice. Já si myslím, že to vyvrací argumenty, které tady kolega Vondráček přednášel na začátku. Prostě český byznys to chce.

M: Pane Vondráčku, není to i skvělý kšeft pro vlastně ten bankovnický sektor?

LV: Pan Prouza se asi baví jenom s těmi 20 % podnikatelů, kteří si to přejí, 80 % podnikatelů s tím problém nemá. To znamená…

M: Už jsem říkal, že problém zavedení toho eura nerozhodují lidé v referendu, bude to politické rozhodnutí, je to na vládě.

LV: To znamená, není demokratické naopak dneska tlačit na to, abychom euro přijali, když 82 % občanů si to nepřeje. To prostě demokratické není. Ale ty argumenty neplatí. Podnikatelé v praxi říkají, že to tak není, od 1. 1. mohou vést účetnictví a platit daně v eurech, to znamená, nemusí to převádět, je to na nich. Pokud jsou to pouze exportéři do České republiky, žádné svoje produkty ani služby nevyváží, tak proč by měli mít problém s tím, že budou mít pouze účet v eurech? Nebudou nic převádět a transakční náklady odchází pryč. Ale i s těmi se dá vyrovnat. Podnikatelé to umí, tak nechme je dělat svoji práci.

M: Pane Pekso, už jsem říkal několikrát, je to politické rozhodnutí, je tedy podle vás pouze ta ODS jediná, kdo to brzdí?

MP: Dá se to tak říct. Ta ODS je prostě, nakolik já vidím vnitřní fungování té vlády, je prostě ODS překážkou pro řešení velké části problémů. Mimochodem právě tohohle toho. Takže asi kdyby tam byl někdo rozumnější, já vnímám, že i v rámci ODS jsou nějací lidé, kteří toto nevidí tak černobílé a kteří jaksi vnímají i výhody eura, a kdyby se tihle ti lidé dostali jaksi, řekněme, k možnosti zrealizovat svou vizi, tak by to bylo nepochybně lepší.

M: Jak zásadní rozkol v koalici to je? Může to mít i nějaké větší následky? Anebo to neberete jako nějaký problém?

MP: Tak to je asi dobrá otázka. Ale řekl bych, spíše na ty členy těch koaličních stran, protože koneckonců ten závazek v tom programovém prohlášení vlády je, to znamená, ministr financí by měl plnit. A pokud ministr financí neplní, tak si myslím, že je to odpovědnost všech těch, řekněme, zbývajících předsedů parlamentních stran, aby nějakým způsobem přesvědčili jak tedy premiéra a předsedu ODS, tak tedy příslušného ministra financí, že splnit mají. V opačném případě tedy je třeba situaci nějak řešit důrazněji.

M: Pane Vondráčku, vy jste se pousmál, když byla řeč o tom, že by se mělo plnit to programové prohlášení. Tak co vás v souvislosti s tím napadlo?

LV: A tak v tomto smyslu pan ministr financí zrovna v této otázce plní to, co slíbil, a skutečně nechal vytvořit tu analýzu. Ta vznikla, podílela se na ní Česká národní banka, Ministerstvo financí. Závěry té analýzy jsou jednoznačné, nedoporučují vstupovat do ERM II. To znamená, zrovna v této otázce bych mohl pana ministra Stanjuru pochválit, přestože třeba jeho kolega pan Kupka, který tu seděl včera večer, tak už připouštěl, že by se euro postupně klidně přijímat mohlo. Já si myslím, že by to byla zásadní chyba. My jsme před rokem touto dobou odevzdali do Senátu naši petici, pod kterou máme přes 30 000 podpisů. Lidé chtějí zachovat českou korunu a Svobodní za to budou vždycky bojovat.

M: Předseda Svobodných Libor Vondráček a europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa byli našimi hosty, pánové, díky a přeju hezký den.

MP: Děkujeme za pozvání.

LV: Děkujeme za pozvání.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31