„V tomto případě spáchal zločin náměstek ministra zdravotnictví, dnes vedoucí právního odboru, Radek Policar. Ten vydával nezákonné vyhlášky, které umožňovaly segregaci lidí jako na běžícím pásu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz neurolog a podiatr Miroslav Havrda, jenž se v 90. letech podílel na založení oboru zabývajícího se diagnostikou problémů chodidel v Česku. Jako místopředseda Svobodných je na kandidátce strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) v Královéhradeckém kraji.

V sobotu se odehrála na Palackého náměstí v Praze malá akce, kde jste s kolegy připomněl zločiny covidismu. Není to už hodně s křížkem po funuse?

Určitě ne. Ve společnosti toto téma ještě uzavřeno není. Přijeli lidé z celé republiky, byť jich v tom parném dni nebylo mnoho. Šlo o happening v bílých pláštích a skrze novináře alternativních médií se naše poselství dostane k dalším lidem. A to nám stačí. Hlavní politické subjekty, které se na covidismu podílely, to sice chtějí vytěsnit z našich pamětí, ale to se jim nepovede.

Akce se konala na místě, kde stojí hlavní budova ministerstva zdravotnictví. Jak vnímáte současného šéfa resortu Vlastimila Válka?

To je symbolické. Pořádali jsme velkou diskusi v hotelu Don Giovanni a pozvali jsme tam i ministra Válka, Romana Prymulu, Romana Chlíbka, Martinu Koziar Vašákovou a mnoho dalších. Pronájem stál docela dost peněz, ale nikdo ze zastánců drsných covidových omezení a očkování tam nepřišel. To svědčí o jejich absolutní aroganci a ignoranci. Ti lidé, většinou teoretici, mají nalajnovaný směr a nic jiného je nezajímá.

Já mám ordinaci a každý den léčím své pacienty. Měl jsem tam nedávno mladou dámu, učitelku, která dříve závodně běhala každý den. Byla u pěti specialistů a ke mně přišla jako k poslední záchraně, protože jako podiatr se specializuji na léčení nohou. Když jsem ji viděl, řekl jsem jí, že je úplně zdravá. Měla všechna důležitá vyšetření v pořádku. Hodně jí bolely nohy od kolen dolů a stěžovala si, že jako běžkyně nyní nedokáže ujít ani pět kilometrů. Pak jsem se jí zeptal, jestli je očkovaná. Prý třikrát, protože do školy by ji bez toho nepustili. Pak si uvědomila, že začala mít potíže s nohama už během očkování. Do té doby o tom vůbec neuvažovala.

Zmínění teoretici, kteří berou ve svých úřednických funkcích nemalé peníze, ženou lidi stále na očkování za každou cenu. Chtějí očkovat malé děti, těhotné ženy, celý národ v průběhu epidemie. Když jsem skládal lékařské zkoušky a takhle bych tam hovořil, jako oni, tak jsem tu medicínu v životě neudělal.

Nedávno uplynulo pět let od covidu v Česku. Myslíte si, že může přijít další epidemie?

Nechci být špatným prorokem, ale může se stát všechno. Byli jsme jen malinký kousek od povinného očkování.

Ostatně v německém Bundestagu se o něm hlasovalo. Je tam do sedmi set poslanců a neprošlo to asi jen o padesát hlasů. Další hlasování o povinném očkování lidí na šedesát let neprošlo jen o dvacet hlasů. Kdyby to v Německu prošlo, tak, jak znám české politiky, by to bylo během měsíce i u nás.

Povinné očkování trvalo tři měsíce v Rakousku, kde neočkovaní dokonce platili pokuty kolem (v přepočtu) osmdesáti tisíc korun. Pak to naštěstí skončilo.

Vaše tak řečená Paralelní lékařská komora není jednotná v tom, jestli by za zločin covidismu měl přijít patřičný trest. Jak to vidíte vy?

Pokud se spáchal zločin, měl by přijít trest. V tomto případě spáchal zločin náměstek ministra zdravotnictví, dnes vedoucí právního odboru Radek Policar. Ten vydával nezákonné vyhlášky, které umožňovaly segregaci lidí jako na běžícím pásu.

Těch kolem sedmnácti vyhlášek pak zrušil Nejvyšší správní soud. Policar za to byl zodpovědný, ale dělo se to pod záštitou ministra zdravotnictví a právníka Adama Vojtěcha. Následně Policar vydal i proti verdiktu soudu další vyhlášku, což je jasné pohrdání soudem, zneužívání legislativy proti lidem a tak dále.

Ostatně projevy nenávisti od prezidenta České lékařské komory Milana Kubka či od profesora Jaroslava Flégra, v nichž dehonestovali lidi s jiným názorem, by také zasloužily potrestání. Jde o nejkřiklavější případy.

Máme zde nezávislé soudy a ty by měly rozhodnout. Osobně se nikdy nesmířím s tím, že jsem nemohl chodit ven na ulici bez roušky, můj syn nemohl hrát fotbal, jako neočkované dítě se nemohl účastnit výuky a tak dále. To je mimo mísu medicíny, lidství a slušnosti.

Jak by se mělo dále řešit zatajování informací eurokomisařkou Ursulou von der Leyen v kauze Pfizergate?

Pokud naši europoslanci jako je Zdechovský, Nerudová a Niedermayer dali této dámě při vědomí jejích pochybení hlas, tak je za bukem. Nicméně, boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Přijdou totiž další volby. Jestliže si Leyenová esemeskovala o miliardách eur a nakupovaly se nepotřebné vakcíny, tak by za to někdo měl nést faktickou odpovědnost.

Převzato z Parlamentních listů