Když jsem před lety vstoupil do politiky a založil občanské sdružení Reformy.cz, bojovali jsme za to, aby se Česká republika více podobala Švýcarsku – s výrazně nižšími daněmi, suverenitou a omezenou byrokracií. V jedné debatě mi socialista vytkl, že taková změna není možná, protože v ČR není dost Švýcarů. Dal jsem mu za pravdu a obratem začal pracovat na založení nového státu. To mi však nebrání čas od času přijmout pozvání do politické debaty – jako tento čtvrtek v pořadu *(Ne)Máte slovo*. Zážitek to byl, ale ke slovu jsem se moc nedostal. Dovolím si proto shrnout hlavní myšlenky, které většinou nezazněly.
Obrana vs. daně: Švýcarsko, nebo Kostarika?
Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 se členské státy – včetně ČR – zavázaly, že do roku 2035 budou investovat 5 % HDP ročně do obrany. To je masivní skok ze současných, už nyní navýšených 2 %.
Nejvíce daní vybírá český stát na DPH. Současná sazba 21 % představuje 7,5 % HDP (610 miliard Kč). Plán tedy znamená, že dvě třetiny výnosu DPH půjdou na obranu. Jinými slovy:
DPH by mohlo být 8,1 % jako ve Švýcarsku**, kdybychom byli jako **Kostarika** (bez armády, jen s policií na 0,6–0,8 % HDP).
Nebo 10 %, kdybychom chtěli být jako Švýcarsko a vydávat na obranu jen 1 % HDP.
Při zachování současných výdajů na obranu by stačila DPH 13 %.
Snížení daňové zátěže o 1 % HDP zvyšuje hospodářský růst o cca 0,5 procentního bodu. Nezvýšení výdajů na zbrojení o 5 % by tedy mohlo přinést až 2,5procentní impulz růstu. Peníze lidí by místo skladů zbraní a předražené techniky šly na to, co sami považují za důležité.
Jaderná hrozba: Tanky a stíhačky nestačí
Rusku v konvenční válce na Ukrajině dochází dech. Ukrajina zůstává soupeřem jen díky masivní pomoci Západu. Na každý dolar z daní přidává další dolar pomoci. Je to pat, z něhož se Rusko může dostat jen nekonvenčními zbraněmi, raketami Iskander s jadernými hlavicemi nebo hypersonickými systémy Oreshnik.
Ruská jaderná doktrína (revidovaná 2024) snižuje práh pro použití taktických jaderných zbraní, včetně prvního úderu při ohrožení suverenity Ruska nebo jeho spojenců. Cílem mohou být klíčová evropská centra výroby zbraní včetně továren v Česku, Polsku či Německu.
Představa, že nás před tím ochrání spojenci z NATO, je iluzorní:
Technicky to není možné.
Šance, že by USA, Francie nebo Británie odpověděly jaderně, je méně než 10 % riskovaly by zničení svých metropolí. Čím více investujeme do stíhaček a zbrojovek, tím větší lákadlo pro omezený jaderný útok.
Orwell 1984: Kdo je skutečný nepřítel?
Mnoho lidí nečetlo 1984 a nechápe, že geopolitické konflikty slouží především k odvádění pozornosti od domácí politiky.
Rusko nás svou existencí nijak nepoškozuje.Bojuje si svou válku o Ukrajinu, kde chce zastavit expanzi NATO a přinutit ji k neutralitě. Doporučuji komentář Jeffreyho Sachse nebo upřímný rozhovor s poradcem Zelenského před válkou.
Zato EU nám diriguje životy stovkami tisíc stran regulací. Podle evropského komisaře Petera Mandelsona** (2004) nám to ubírá 4 % růstu HDP ročně.
Čtyři procenta zní málo – ale exponenciální efekt je devastující: za 20 let jsme o polovinu chudší. To je, jako by EU každých 20 let vybombardovala polovinu Česka. Jen to není vidět na první pohled. To je to co mě paní Jílková nenechala během celého pořadu vyslovit.
Česko na rozcestí
Jedna cesta: větší zapojení do konfliktu s Ruskem, vyšší daně, menší prosperita – a paradoxně vyšší riziko přímého zasažení.
Druhá cesta: nižší daně, větší neutralita, větší bezpečí. Jsem si jisty, že by nás redukce státních výdajů o pět procent HDP v kombinaci se zbavením se neškodlivější evropských regulací vystřelila mezi ekonomické tygry v Evropě. Mají na to Češi dost odvahy? Liberlandani doufam ano.
Doufejme, že nová vláda hodí výhybku správným směrem.
Vít Jedlička
Článek vyjadřuje názor autora nejedná se o oficiální stanovisko strany Svobodných.
