Bude Evropa schopná vyzbrojit Ukrajinu a zajistit i svoji vlastní bezpečnost, pokud se Američané stáhnou ze starého kontinentu? Podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace bezpečnostního a obranného průmyslu Jiřího Hynka to nebude jednoduché.
Zbrojovky jsou jen vrcholem pyramidy, ve které musí být třeba i doly, hutě, ocelářský a chemický průmysl. Jsme závislí na dovozu surovin a obranný průmysl čelí byrokratickým překážkám i omezením ze strany bank, které zbrojovkám často odmítají poskytovat bankovní služby. Postavit dnes novou zbrojovku je v Evropě prakticky nemožné a chybí i skladovací kapacity.
Může evropský obranný průmysl vyzbrojit Evropu?
Problém je, že obranný průmysl je jenom vrcholek pyramidy. Ten stojí na zpracovatelském průmyslu, stojí na těžebním průmyslu. Musíte mít hutě, musíme mít chemický průmysl. Bez chemického průmyslu nevyrobíme ani střelný prach, a když nevyrobíme střelný prach, nevyrobíme náboje. Když tu průmyslovou základnu třicet let v rámci nějaké zelené ideologie odsouváme z Evropy, tak nemůžeme lusknutím prstu najednou razantním způsobem navyšovat kapacity.
Když postavíme třeba novou výrobní linku na velkorážovou munici, máme garanci, že do té linky budeme mít co dát? Že budeme mít ocel, že budeme mít měď, že budeme mít střelný prach, že budeme mít nitrocelulózu, že budeme mít trhaviny? Obranný průmysl je zkrátka provázán na veškerý další průmysl, a nebude-li ta silná průmyslová základna, nemůže fungovat ani obranný průmysl.
Takže když mluvíte o pyramidě, kde obranný průmysl je jenom tou špičkou, tak v čem jsme vlastně závislí na dovozu? I třeba ze států, které nám nejsou úplně přátelské…
Někdy na začátku loňského roku udělala Evropská komise studii a Evropa z toho vychází velmi, velmi špatně. Mluví se o tom, že více než 90 procent základních surovin potřebných pro fungování jakéhokoliv průmyslu se dováží. Cílem je to změnit. Jenže otevření nového dolu nějakého ložiska trvá jenom administrativně více než 10 let. Mělo by se to změnit, ale od té doby uplynul rok a podle mě se nezměnilo vůbec nic. Naopak přichází předpisy, které všechno zpomalují.
Mohli byste třeba postavit novou muniční továrnu v Evropské unii?
Já si nedokážu představit, že se to povede. Než se zpracuje EIA, tak bude po válce.
Tak teď má otevřít první továrna na TNT v Evropě po desítkách a desítkách let. Ve Finsku…
Tak já znám Finy, oni si s těmi evropskými byrokratickými předpisy umí poradit možná úspěšněji než my.
Jak to dělají?
Já myslím, že některé předpisy prostě ignorují.
Když jsme u té továrny na TNT, tak mě, přiznám se, docela šokovalo, že vlastně v tuto chvíli v Evropě existuje jedna jediná továrna, která je schopna vyrábět tuhle klíčovou surovinu. A ta továrna je v Polsku – jedna jediná továrna v celé Evropě.
Je to pravda. Ale taky je pravda, že byla snaha TNT nahrazovat jinými trhavinami. U TNT jedna obrovská výhoda je, že na rozdíl od jiných trhavin nestárne. Obrovská nevýhoda je, že výroba TNT je relativně toxická. Když se rušila výroba TNT, byla snaha nahradit to jinými trhavinami, ale řada těch výrobců nakonec výrobu přemístila mimo Evropu. To je z hlediska zelené evropské politiky dobře, z hlediska obranyschopnosti zemí Evropské unie je to ale absolutní tragédie.
Máme třetí rok války na Ukrajině, třetí rok, kdy se Evropa zavázala podporovat Ukrajinu. Jak vyšla Evropská komise vstříc obrannému průmyslu, aby měl kapacity a schopnosti Ukrajinu podporovat?
Určitá snaha byla. Část peněz šla na podporu výroby munice v rámci Evropské unie, ale když se na to podívám, tak Česká republika z toho nevyšla úplně nejlépe, přestože je velkým podporovatelem Ukrajiny. Zajímavé je, že třeba Maďarsko dostalo větší prostředky než Česká republika.
O co šlo?
O investice do výroby. Za peníze evropských daňových poplatníků se tam bude stavět továrna. Všichni víme proč – Maďarsko dostalo ty peníze proto, že tam rozšiřuje výrobu německá firma Rheinmetall. Jako by si Evropská komise vůbec neuvědomila, jaká pravidla fungují pro obchodování s vojenským materiálem. Jestliže se vyrobí munice v Maďarsku, tak o tom, jestli se bude z Maďarska exportovat a kam, rozhoduje maďarská vláda. A když maďarská vláda řekne, že nedovolí žádný vývoz té vyrobené munice třeba na Ukrajinu, tak se prostě nevyveze.
Jak probíhá rozšíření výrobních kapacit zbrojovek, když je tak složité postavit třeba nějakou novou továrnu?
Já jsem mluvil o tom, že export narostl čtyřikrát, ale ne všechno se vyrobilo v České republice. Část toho exportu je, že se sehnala hlavně velkorážová munice v zahraničí a přes Česko se vyvezla na Ukrajinu. Přesto české výrobní kapacity narostly, a to částečně tím, že se využilo nevytížených výrobních kapacit, částečně tím, že se podařilo výrobu rozšířit třeba o deset nebo dvacet procent. Ale není to tak, že by se postavila nová továrna. Vždycky to bylo na tom původním půdorysu, případně se využily objekty, které byly původně určené pro výrobu, ale kvůli tomu, že dlouhodobě stagnovala výroba, nebyly využívané.
Kdybyste chtěl postavit dneska zbrojovku v České republice, šlo by to?
Záleželo by na tom, co by ta zbrojovka měla vyrábět. Kdyby to byla strojírenská výroba, třeba díly na kulomety, tak si dokážu představit, že by to sice nebylo jednoduché, ale nějak by to šlo. Nedokážu si ale představit, že by tam byla jakákoliv chemie, tam ty předpisy jsou šílené, především EIA.
Můžete prozradit, co je to EIA?
Je to vlastně analýza dopadů výroby na životní prostředí. To je zabiják každé stavby. Vzpomeňme si, jaká hysterie byla kolem Vrbětic. Když to řeknu naprosto bez obalu, dneska kdyby Vrbětice fungovaly jako sklad vojenského materiálu a munice, bezpečnosti České republiky by to výrazně pomohlo. A výrazně by to pomohlo i Ukrajině, protože dneska je situace, že se někde v zahraničí koupí munice, ale vy ji musíte v České republice uskladnit. A když ji nemáte kde uskladnit, tak ji nevyvezete…
Skladové kapacity na munici v České republice jsou naprosto nedostatečné jak pro Armádu České republiky, tak pro obchodníky. Prostě nejsou. A Vrbětice – jeden z nejlepších skladů – se zavřely. Protože tam byl incident, při němž zemřeli dva lidé, ale vlastně se ukázalo, že ten sklad funguje, jak má. Jeden objekt vyletěl do vzduchu, druhý objekt vyletěl do vzduchu, ale nezabilo to nikoho mimo ten bezpečnostní areál. Ukázalo se, že to byl velmi kvalitní sklad. Koneckonců se používal už za první republiky.
Co by obranný průmysl nejvíc potřeboval, aby se kapacity evropské obrany zvýšily?
Potřebujeme rozšířit výrobní základnu chemického, zpracovatelského a těžebního průmyslu. To je otázka národní bezpečnosti. My to umíme sehnat někde ve světě, ale co když Čína najednou řekne, že přestane do Evropy dodávat? Pak tady můžeme navyšovat kapacity toho vrcholku pyramidy, jak chceme, ale když nemáme tu základnu dole, tak budeme strašně zranitelní.
Potřebujeme vzdělané, technicky vzdělané, kvalitní lidi. Když se podívám na některé výrobní podniky, tak průměrný věk přes 50 let nesignalizuje nic dobrého. Není tajemstvím, že dneska v českém obranném průmyslu pracují na montáži Filipínci či Chorvati.
Platí pořád, že banky nechtějí nebo se zdráhají půjčovat, dávat úvěry nebo poskytovat finanční služby podnikům z oblasti obranného průmyslu?
Částečně se to mění, ale nemění se to dostatečně. Myslím si, že velké korporace typu Czechoslovak Group nebo COLT CZ realizovaly významné akvizice v zahraničí, které by nešly bez nějakého agregovaného úvěru, nějakého financování ze strany bank. Ale stále se dějí absurdní až šílené věci, jako třeba, že některé banky – a jsou to všechno nadnárodní korporace – odmítají provádět platby za dodávky zbraní na Ukrajinu s argumentem, že nelze platit za zbraně dodávané do země, která je ve válečném konfliktu.
Tohle se ještě dnes děje?
Ještě dnes se to děje.
A to jsou banky, které třeba mají pobočky v České republice?
To jsou banky, které mají pobočky v České republice.
Nemůžete je jmenovat?
Raději ne, aby mi tam nezrušili můj běžný účet…
Takže v tuto chvíli banky odmítají provést platby za zbraně na Ukrajině?
Ano, protože základní etický kodex, bankovní etický kodex, hovoří o tom, že nelze provádět platby za dodávky zbraní do země, která je ve válečném konfliktu.
Kdo si tohle vymyslel?
To by mě také zajímalo, ale já si myslím, že to vychází z takové té dlouhodobé atmosféry, pohledu na zbraně jako něco špatného, co by vůbec nemělo být. Vychází to z politiky ESG, tedy politiky ekologické a sociální odpovědnosti a udržitelnosti.
Obranný průmysl byl vnímán jako sociálně a ekologicky neudržitelný průmysl. A najednou vypukla válka na Ukrajině a obranný průmysl nebyl ten špatný, ale byl ten dobrý. Ale ta setrvačnost evropských předpisů je tak obrovská, že místo aby nastala okamžitá změna, tak se stále přešlapuje.
Převazto z aktualne.cz
