Debata Pavlíny Wolfové s Liborem Vondráčkem a předsedkyní poslaneckého klubu STAN Michaelou Šebelovou o podzimním rozpočtu ukázala, jak rozdílně se dá vést spor o veřejné finance. Šebelová sázela na silné výrazy, Vondráček na konkrétní čísla, a právě tento rozdíl byl na obrazovce nejvíc vidět.
Nejostřejší moment nastal, když Šebelová Vondráčkovi vytkla, že požadavek, aby si kraje s přebytkovými rozpočty opravovaly krajské silnice z vlastních peněz, je „komunistické uvažování“. Vondráček odpověděl klidně a s vtipnou paralelou: připomněl, že takovou nálepku slyší od někoho, kdo prosazoval nový trestný čin „napomáhání cizí moci“ inspirovaný komunistickým trestním zákoníkem, a rozhovor tím vrátil zpátky k podstatě, tedy k rozpočtovému určení daní, podle kterého kraje disponují dostatkem peněz a většinou hospodaří v přebytku.
Vondráček zároveň jasně obhájil zrušení poplatků za obnovitelné zdroje jako makroekonomicky správný krok. Argumentoval tím, že snížení těchto poplatků snížilo inflaci, což potvrzují ekonomové z různých částí politického spektra, a zároveň zvýšilo konkurenceschopnost energeticky náročných firem, včetně těch v Moravskoslezském kraji. Na otázku, zda si kraje mohou stěžovat na nedostatek peněz na silnice, připomněl, že stát naopak našel 37 miliard korun na dostavbu vysoutěžených úseků dálnic, což podle něj ukazuje, kam vláda své priority skutečně směřuje.
Klíčovým momentem debaty byla znovu sázka na rozpočtovou odpovědnost. Vondráček zopakoval, že průměrný schodek za čtyři roky vlády Petra Fialy dosáhl 1200 miliard korun dluhu, tedy 3,9 procenta HDP, a veřejně slíbil, že výsledek této vlády takové číslo nepřekoná. Na Šebelové argument, že to bude řešit až někdo jiný v roce 2030, reagoval věcně tím, že strukturální plán vlády počítá se saldem veřejných institucí kolem 2,6 procenta HDP, a to bez zvyšování daní a bez návratu ke zrušené superhrubé mzdě.
Vondráček nabídl i konkrétní úspory, které jde politicky prosadit rychle. Podpořil pozměňovací návrh Šebelové na snížení poslaneckých cestovních náhrad s tím, že jde o konstruktivní krok, a sám navrhl zrušení deváté třídy základních škol, které by podle jeho odhadu přineslo státnímu rozpočtu desítky miliard korun, jak na úsporách v resortu školství, tak na vyšších výnosech z odvodů a daní.
Zajímavá byla i výměna o valorizaci důchodů. Šebelová Vondráčkovi vytýkala, že vláda slibuje mimořádné přidání seniorům, ale konkrétní částku ještě nepotvrdila, a naznačovala, že jde jen o předvolební gesto. Vondráček se nedal vtáhnout do spekulace a trval na tom, že konečné rozhodnutí padne až po srpnové aktualizaci makroekonomické predikce HDP, kterou zpracovává ministerstvo financí. Odmítl přitom tvrzení, že jde o něco bezprecedentního, a připomněl, že podobně postupovaly i předchozí vlády, včetně té Fialovy, která na konci roku 2026 sliby o důchodech rovněž měnila podle aktuální situace veřejných financí.
Vondráček se také nedal vtáhnout do sporu o slogan „vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala“, který moderátorka připomněla jako heslo hnutí ANO a který Šebelová naopak označila za lež. Místo emotivní repliky nabídl srovnání, kolik peněz stát v poslední době skutečně investoval navíc, konkrétně zmíněných 37 miliard na dálniční úseky, a zopakoval, že odpovědnost za krajské silnice druhé a třetí třídy leží podle zákona o rozpočtovém určení daní primárně na krajích, které mají na rozdíl od státu přebytkové rozpočty. Tím ukázal, že na sporné téma dokáže reagovat fakty místo hesel, i když protistrana debatu neustále stáčela zpět k obviňování.
Rozhovor tak nakonec ukázal dva přístupy k politické debatě. Šebelová stavěla na emotivních obviněních z populismu a zrady voličů, Vondráček na konkrétních procentech, miliardách a otevřené sázce, kterou bude možné za pár let jednoduše ověřit podle skutečných čísel státního rozpočtu, ne podle toho, kdo v studiu zněl rozhořčeněji.
