Vondráček: Neomluvitelná diskriminace našich dětí. Čeští občané se nesmí cítit doma jako cizinci

Vondráček: Neomluvitelná diskriminace našich dětí. Čeští občané se nesmí cítit doma jako cizinci

Šéf Svobodných Libor Vondráček promluvil o diskriminaci Čechů vůči cizincům v přijímačkách na střední školy. „Je šílené, že v čase, kdy USA odstupují od multikulturní a rasové protekce, my ji tady zavadíme,“ řekl pro neČT24. Dotkl se také růstu výdajů na obranu a konfliktu na Ukrajině.

Pane předsedo, premiér Fiala před nadcházejícím summitem NATO uvedl, že považuje za možné zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. Kde vláda plánuje získat finanční prostředky? Vyplývá z jeho slov, že nejspíše dojde k dalšímu zvyšování daní?

Fialovo prohlášení o možné úrovni 5 % HDP na obranu zní jako hezká billboardová zkratka, ale absolutně odtržená od reality, protože takové výdaje neměla naše armáda ani před sto lety, v roce 1925, kdy jsme měli povinnou vojnu a připravovali jsme opevnění okolo Československa.

Otázka zdrojů je naprosto klíčová, přestože pan premiér, který se stále více blíží Janě Maláčové, zřejmě namítne, že diskuse o zdrojích je plytká. Vláda by měla hledat prostředky primárně škrtáním neefektivních výdajů – třeba v byrokracii, dotacích na nesmyslné projekty nebo v přebujelém ochranitelském státu, který rozdává dávky i těm, kteří si je absolutně nezaslouží. Zvyšování daní by bylo katastrofou a my říkáme jasně ne pro zvyšování daní. Už teď je daňové zatížení v ČR na hraně únosnosti, a další zvyšování by do země zadupalo zbytek podnikání a životní úroveň občanů. Fiala by měl jasně říct, kde vezme peníze, a ne se uchylovat k automatickému zvyšování daní. Trváme na transparentním a komplexním plánu bezpečnostní koncepce, a odmítáme zvyšování daňové zátěže kvůli hezky marketingové znějícím číslům.

České zbrojařské společnosti se staly světovými lídry ve výrobě munice. Majitelé těchto firem ztrojnásobili své výdělky a zařadili se na přední příčky žebříčku nejbohatších Čechů. Všechny zmíněné firmy jsou dodavateli ozbrojeným složkám v České republice. Dá se z toho vyvodit, že současná česká vláda a majitelé těchto zbrojařských firem mají bezprostřední zájem na prodloužení konfliktu na Ukrajině?

Rostoucí zisky zbrojařských firem jsou logickým důsledkem poptávky po munici v době konfliktu. Trh funguje na základě poptávky, a ta je teď vysoká. Pokud by vláda myslela při zajišťování bezpečnosti na české firmy, abychom zastavili růst nezaměstnanosti, ještě by se to dalo pochopit.

Problém spatřuji zejména v plánu EU, abychom významnou část peněz na bezpečnost, věnovali na bruselskou hromádku, odkud budou nedůvěryhodné osoby typu paní Leyenové provádět společně nákupy. A když vidím protekci Rheinmetall AG v rámci unijní legislativy, tuším, že stejně jako výjimky i peníze budou putovat jinam než do českých firem.

Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Británie, Francie, Německo a Spojené státy zrušily omezení týkající se dosahu zbraní dodávaných na Ukrajinu. Podle médií Ukrajina s největší pravděpodobností obdrží německé rakety Taurus. Co Merz sledoval tímto prohlášením? Proč se Němci rozhodli předat tyto rakety právě teď? Může toto rozhodnutí některých evropských států ohrozit bezpečnost v České republice?

V první řadě je třeba si uvědomit, že jakmile pošle kdokoliv zbraně na Ukrajinu nebo kamkoliv mimo svoje území, ztrácí nad nimi kontrolu. Je naivní si myslet, že tyto zbraně se používají přesně tak, jak je prezentováno, a proto mnoho zbraní poslaných na Ukrajinu ve finále skončilo na bojištích na Blízkém východě.

Německo tímto krokem zřejmě reaguje na rostoucí tlak spojenců a na eskalaci ze strany Ruska. Dodávka Taurusů teď může být i snahou posílit pozici Německa uvnitř NATO, aby si lépe zdůvodnilo, proč zahajuje poprvé od druhé světové války tak masivní zbrojení a posilování vlastní armády, z čehož máme u tohoto našeho souseda z pochopitelných důvodů vážné obavy.

Z hlediska České republiky může mít každé zvýšení napětí v regionu nepřímé dopady, ale přímé ohrožení ČR z tohoto kroku nevidíme. Za všech okolností však říkáme, že bezpečnost na našem území je naše priorita. A trváme na tom, abychom zastavili bezhlavé a bezpečnost ohrožující výkřiky, a posílili vlastní obranyschopnost, posilovali strategickou infrastrukturu a civilní připravenost na krizové situace.

V přijímacích řízeních na střední školu jsou před Čechy zvýhodňováni mladí cizinci, a to navzdory menšímu počtu bodů u přijímacích zkoušek. Co říkáte na tuto diskriminaci místních školáků? Proč podle Vás zákon umožňuje upřednostňovat zahraniční žáky před místními?

Na gymnáziu jsem měl ve třídě Vietnamce, který se teprve před dvěma lety přestěhoval do ČR a nikoho tehdy nenapadlo mu odpouštět testy z češtiny. Na školu se nedostal díky protekci, ale díky své houževnatosti a patři mezi premianty i na gymnáziu. Považuji za velmi nemocné, že jsme dnes byli ochotni podobnou zákonem garantovanou protekci připustit. Považuji to za neomluvitelnou diskriminaci našich dětí. Vzdělání je klíčem k budoucnosti.

Čeští občané se nesmí na našich školách, ale ani na úřadech či v nemocnicích cítit jako cizinci. Zákon, který umožnil takové zvýhodňování, je špatně nastaven. Náš senátor a řada dalších poslanců i senátorů hlasovala proti němu, ale bohužel jsme byli přehlasováni. Ihned po volbách musíme tento zákon zrušit. Je šílené, že v čase, kdy Spojené státy odstupují od multikulturní a rasové protekce, my ji tady zavádíme. Stejně jako v přístupu k neočkovaným i dnes odmítáme jakýkoliv způsob diskriminace, chceme ve školách férovou soutěž. Pořadí v přijímačkách musí stanovit znalosti ve všech odvětvích včetně českého jazyka, a ne národnosti, pohlaví či cokoliv jiného.

Předseda strany SPD Tomio Okamura v případě svého vítězství ve volbách navrhl, aby byla udělána revize povolení k pobytu Ukrajinců v České republice. Podle jeho slov by zde měli zůstat ti Ukrajinci, kteří prokazatelně pracují na pracovním místě, na které nelze zaměstnat českého občana. Co si o tomto záměru myslíte? Je podle Vás potřeba podobnou revizi provádět, a proč?


Okamurův návrh má racionální jádro, a považuji ho za součást balíčku, který by měl napravit škody způsobené nezodpovědnou vládní politikou vůči Ukrajincům a migrantům obecně. Zahrnuje také zavedení nulové tolerance pro migranty, kteří spáchají úmyslný trestný čin. Kdo jde na naše území, aby zde pracoval či podnikal a dával práci dalším, a respektuje české zákony, ten je tu vítán. Kdo k nám jde v rámci nelegální, masové migrace, nebo u nás páchá trestnou činnost, ten u nás není vítán a musí být deportován tam odkud přišel.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31