Javier Milei, argentinský prezident přezdívaný „El Loco“, převzal zemi v rozpadu – s bankrotem a 300% inflací. Za rok a půl však dokázal nemožné: poprvé po 123 letech vyrovnal rozpočet, zkrotil inflaci na 2 % a získal podporu lidí, kteří touží po změně. Jak se mu to podařilo v zemi, kde stát zaměstnává 17 % dospělých?
Novináři mu říkají „El Loco“, šílenec. 
To je Javier Milei, prezident Argentiny. Je v úřadu teprve rok a půl, přišel uprostřed totálního krachu – státního bankrotu a inflace na 300 %. 
Přesto poprvé po 123 letech vyrovnal argentinský rozpočet.
Kde se vzaly problémy Argentiny? 
Je to klasika. Před lety se prezidentka Cristina Fernándezová nedohodla s mezinárodními věřiteli, a tak změnila zákony a převzala tisk dluhopisů pod vládu. Politici dostali do rukou nebezpečnou hračku a začali ji zneužívat. Ekonomický růst? Jen naoko – fejkovali ho, nacpali státní správu fiktivními místy a tiskli peníze, jako by byly zadarmo. Z centrální banky se stal pouhý služebník ministrů.
Tím spustili obří inflaci, což je jen hezké slovo pro „nafouknutí“ peněz v oběhu. 
A inflace neznamená jen zdražování – je to skryté zdanění. Když vláda tiskne nekryté peníze, okrádá lidi o kupní sílu a zároveň si ukrajuje větší kus společného koláče.
A teď to nejšílenější: Milei vyhrál volby v zemi, kde 17 % dospělých pracuje pro stát, přestože slíbil, že tu přerostlou byrokracii, která ždímá zemi, rozloží. 
Většina lidí by se tomu vysmála, ale on měl odvahu postavit se problému čelem. Tím si získal sympatie těch, kteří nejsou přisáti na státním cecíku. 
Výsledek? Argentina má po více než sto letech vyrovnaný rozpočet, inflace klesla na 2 % a Milei zůstává v rámci celé populace oblíbený, i přes protesty pořádané neziskovkami a odboráři. 
Převzato z Facebooku
