Zadlužení státu je tak vysoké, protože vláda neřeší ekonomiku, ale „emisní policii“, Istanbulskou úmluvu a fyzické tresty dětí. Domnívá se to předseda strany Svobodní Libor Vondráček. Poslanec Michael Kohajda odpověděl, že nerovnováhu způsobují nevyrovnané rozpočty. Hosté pořadu 360° CNN Prima News odpovídali na otázku, jestli budou mít lidé v České republice stejné platy jako v Německu.
„Pokud došlo ke snížení daní, mělo dojít i ke snížení výdajů, což se nestalo, a proto nám každý rok narůstá takto obrovsky státní dluh,“ řekl nestraník za KDU-ČSL Kohajda.
Vondráček prohlásil, že „zvedání daní je prostě levicová politika“. Problémy podle něj spočívají v zavádění nových nadbytečných agend, například „emisní policie“. „Jednou někdo projde státní kontrolou, tak by měl mít dva roky klid. To, aby si člověk měřil emise pokaždé, když vyjede z garáže,“ argumentoval.
Na tomto příkladu chtěl ukázat, že stejně jako „emisní policii“ nepotřebujeme státní zaměstnance. „Vy tady nabíráte další a další lidi. Priority vlády leží úplně jinde než ekonomika,“ vyčetl Vondráček Kohajdovi jako zástupci vládní strany.
Podle předsedy konzervativních a protiunijních Svobodných se pětikoalice zabývá nedůležitými věcmi, jako jsou Istanbulská úmluva a fyzické tresty dětí, což si může odpustit. Kohajda se tomu krátce zasmál.
Právník Vondráček také vyčetl vládě, že neřeší zadlužení státu. Podle něj se premiér Petr Fiala přiznal, že měl pětku z matematiky. „Možná tomu odpovídá i to, jak přemýšlí o těch časových horizontech, že bychom mohli do čtyř let doběhnout Německo,“ řekl.
Kohajda reagoval, že snižování daní není výsadou pravice. Musí být spjaté se snižováním výdajů, zdůraznil.
„Proč jsme v té situaci, v jaké jsme? Protože máme velkou systémovou chybu ve státním rozpočtu poté, co jsme snížili daně, zejména daň z příjmů fyzických osob zrušením konceptu superhrubé mzdy, ale nesnížili jsme odpovídajícím způsobem výdaje. Proto nám teď v dnešních cenách chybí cca 120 miliard už na startovací čáře,“ uvedl právník Kohajda.
„Musíme mít vyrovnané rozpočty, čehož dosáhneme tak, že se dohodneme na tom, co má být placeno z veřejných peněz, a pak na to získáme daňové výnosy. To znamená příjmy státu,“ řekl.
Zároveň upozornil, že nelze požadovat „švédský stát z hlediska toho, co nabízí občanům, a zároveň mít nízké daně jako ve Spojených státech“.
