Vedení Zlonic investovalo nemálo peněz i do místních částí městyse. V tomto trendu chce i nadále pokračovat

Vedení Zlonic investovalo nemálo peněz i do místních částí městyse. V tomto trendu chce i nadále pokračovat

Během tohoto volebního období byla ve Zlonicích dokončena, ale i zahájena řada významných projektů. Zlonice ale mají další čtyři místní části – Tmáň, Břešťany, Lisovice a Vyšínek. Co se udělalo zde? Nejen o tom jsem hovořil přímo se starostou městyse Martinem Kratochvílem.

Začněme v Tmáni. Byla zde v roce 2023 dokončena výstavba vodovodu, položen zde byl nový asfaltový povrch nad rámec výstavby vodovodu, dále zde byly částečně obnoveny herní prvky na zdejším hřišti a postavila se nová autobusová zastávka ve směru na Zlonice.

Realizace jakého projektu byla z Vašeho pohledu nejnáročnější, a kolik peněz bylo v tomto volebním období v Tmáni proinvestováno?

Rozhodně nejnáročnější byla realizace vodovodu. Tu jsem však neřešil já, tu měl na starosti místostarosta, neboť na akci dohlížel, když byl v předchozím období starostou. Tahle akce stála tehdy přibližně 27 milionů korun bez daně.

Do čeho byste se v Tmáni dále pustili, pokud byste v nadcházejícím volebním období dostali možnost ve vaší práci pokračovat?

Chtěli bychom opravit povrch silnice k hřišti a pustit se do areálu hřiště jako takového. Hřiště není špatné, dokonce bych řekl, že je možná největší v městysi, ale pro pořádání kulturních „tmáňských“ akcí je to stále malé.

Nemálo projektů bylo realizováno v další místní části Zlonic – v Břešťanech. Stejně jako v Tmáni zde byla dokončena výstavba vodovodu a položen byl nový asfaltový povrch nad rámec projektu výstavby vodovodu, opravena byla čekárna u autobusové zastávky, v letech 2024-2025 byl v Břešťanech položen zpevněný recyklát v dalších dvou uličkách a byla zde zpevněna krajnice za účelem parkování podél hlavní komunikace. Pak zde byla vyznačena, zprůchodněna a dále udržována polní cesta pro děti a cyklisty směrem ke sběrnému dvoru ve Zlonicích a přistoupilo se i k postupné opravě obecní budovy, bývalého MNV.

Chcete zde v rekonstrukcích povrchů silnic zpevněným recyklátem dále pokračovat, a touto technologií renovovat povrchy ulic i v jiných místních částech?

Ano, všechny příjezdové cesty k domům bych ve výsledku chtěl mít zpevněné alespoň recyklátem. Například cesta od bývalého MNV až k bývalému vlakovému nádraží je špatná. Tady bych volil přímo asfaltový povrch, neboť její zátěž je vyšší. V Břeštanech pak připadá do úvahy obnova chodníku podél hlavní silnice, ale je třeba jej udělat širší. A postupně pak pokračovat i do dalších částí Břešťan.

Vaší „zálibou“ je obnovování bývalých polních cest a vytváření nových biokoridorů. Obnova polní cesty v Břešťanech a také z Vyšínku do Stradonic by asi nebyly poslední projekty tohoto typu, pokud by Vám dali voliči možnost v tomto pokračovat…

Z Vyšínku chybí cesta do Zlonic a také z Lisovic do Zlonic. Delší vycházková trasa se dá zřídit přes pozemky městyse z Břešťan směrem k prasečáku a následně kousek od Onufria se napojit na stávající. Tím by snadno realizovatelné vycházkové trasy byly hotové.

Jak by se mělo pokračovat v opravách bývalé budovy MNV?

Asi by to chtělo podívat se důkladněji na střechu a vyřešit vlhkost ze svahu. Budova je nyní poměrně stabilizovaná, byl v ní i udělaný jeden malý byt. Objekt tak slouží. Nezeje prázdnotou, nechátrá.

O jakých dalších projektech v Břešťanech uvažujete?

Na Břeštany to stačí, ale mě by potěšilo, kdyby se v katastru Břešťan ještě podařilo zhotovit krosovou dráhu pro kola i motorky. Místo vzdálené přes 1.5 km patří obci, ale někteří břešťanští či tmánští se k tomu nestavěli pozitivně. K realizaci tohoto projektu je však nutná studie, a nějaké finance ke zpracování této studie, aby každý viděl, jak by to mohlo vypadat a jaké neduhy, například hluk, by to mohlo přinést.

V Lisovicích se přistoupilo k výstavbě tlakové kanalizace a k výstavbě nového odtoku z nádrže, která se nachází na návsi.

V jaké fázi je výstavba nové tlakové kanalizace, resp. co ještě zbývá k tomu, aby byl tento projekt úspěšně dokončen?

Výstavba tlakové kanalizace běží přes rok. V Lisovicích jsou hlavní řady hotové, vyjma křížení potoka. To je otázka září. Pak chybí čistírna odpadních vod, a ta je již objednaná. Jedná se o kontejnerové řešení, takže po dodání k zahájení provozu stačí několik dní.

I ve Vyšínku se „sáhlo“ na dost věcí – vedle již zmíněné výstavby tlakové kanalizace zde bylo vybudováno nové veřejné osvětlení pro západní polovinu obce, průběžně byly obnovovány a rozšiřovány herní prvky na místním hřišti, vytyčena, postavena a stromy ohraničena byla polní cesta z Vyšínku do Stradonic a v obci byly opraveny dva křížky.

Jakým způsobem chcete cestu z Vyšínku do Stradonic udržovat?

Stačí jednou za tři týdny poslat mulčovací sekačku a tak dvakrát do roka ořezat přerůstající větve. Není to nákladné, jen je třeba na to myslet a všechny polní cesty sekat, aby nezarůstaly.

Jsou zde vedle dvou opravených křížků další památky, které by si zasloužily renovaci?

Ve Vyšínku další památky ve vlastnictví městyse nejsou.

Co důležitého ve Vyšínku podle Vás ještě chybí?

Lepší, resp. častější dopravní spojení, opravený chodník v celé délce Vyšínku, zejména k hřišti. Přechod na návsi mezi autobusovými zastávkami. A nový územní plán. Na ten však čekají „celé Zlonice“.

Martin Kratochvíl – starosta Zlonic

Převzato ze Slánských listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Bc. Martin Kratochvíl

Bc. Martin Kratochvíl

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31