INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Některé banky počítají uhlíkovou stopu, některé televize vás nabádají, abyste nepoužívali auta a jezdili na kole, politici zase chtějí zakázat spalovací motory. To všechno dohromady podle Šichtařové vytváří ideologii, ve které je automobil třídním nepřítelem. Tyto levičácké zvyky ale dříve nebo později narazí do zdi. Jeden takový náraz si teď zažívá pokroková Kalifornie.
Po údajném útoku na černomořský plynovod TurkStream dočasně vyletěla cena plynu na nizozemské burze TTF, která je určující i pro náš trh. TurkStream je poslední plynovod, který dodává ruský plyn přímo do Evropy. České zásoby plynu prý tuto zimu budou stačit. Ale co dál? Máme se obávat zdražování?
Ano, ale ne hned, spíš postupně. Energie totiž už zdražují, ale zatím to není až tak moc vidět na maloobchodních cenách pro domácnosti, zatím to je víc vidět na velkoobchodních cenách. Podle posledních statistik ceny průmyslových výrobců v prosinci v meziročním porovnání zrychlily tempo růstu z listopadových 1,7 % na prosincových 2,8 %. Tak výrazný nárůst tempa cen v průmyslu se nečekal. A růst cen v průmyslu směrem nahoru už zase táhnou právě zdražující energie. Konkrétně ceny energií meziročně vzrostly o 6,1 %. To je jasný důsledek nedostatkových energií včetně plynu, což je zase důsledek „zelené“ politiky. Ostatně stačí se podívat na fakt, že vyvážíme energie stále méně a už brzy budeme čistí dovozci.
Raiffeisen Banka monitoruje uhlíkovou stope svých klientů, i za to, co snědí. Data počítá díky sledování plateb z účtů. Je to podle vás v pořádku?
Není. Je to totalitární chování. Ale je dobře, že lidé se dozvídají, jak je banky sledují. Budou třeba opatrnější při jejich velmi nerozumném volání po euru neboli CBDC, protože CBDC je v tomto sledování lidí perfektním nástrojem. Sledování lidí v podobě počítání uhlíkové stopy (což je samo o sobě nesmyslné) je daleko za hranou svobodné společnosti. Leckdo by mohl namítnout, že je to chování soukromé společnosti. Ale není tomu tak. Problém je v tom, že velké korporace mají dnes už v podstatě jakýsi kartel, který klientům nedává prostor k jinému chování. My nemáme jako klienti na výběr a nemáme možnost vybrat si banku, která tyhle věci neřeší – protože dnes to banky pod taktovkou Evropské komise už řeší všechny, jenom některá víc a některá trochu míň. Není to tedy chování svobodné soukromé společnosti, je to kartelová praktika. V tomto smyslu problém není na straně českých bank, ten problém je o úroveň výš. Buď u matek českých bank, anebo ještě výš přímo v Evropské komisi.
Kritici „drahoty“ upozorňují na vysoké ceny potravin, obránci vlády argumentují tím, že před Vánocemi byly plné obchoďáky lidí, podražilo jen něco a inflace je již pod kontrolou. Kdo je blíž pravdě?
A jak, pěkně prosím, souvisí plné obchoďáky s faktem, že potraviny zdražují? To je asi jako tvrdit: Venku na ulici je spousta lidí, to znamená, že neprší. Zkrátka manipulativní výrok bez souvislosti. Podívejme se tedy na statistiku: Spotřebitelské ceny v prosinci loňského roku meziročně vzrostly o 3,0 %. Inflace tak narazila na horní mez tolerančního pásma České národní banky. Máme nejvyšší inflaci od konce roku 2023. Česká národní banka dokonce kvůli inflaci musela přerušit sérii snižování úrokových sazeb a před Vánocemi úrokové sazby na svém zasedání nesnížila. A na plyn šlápla hlavně právě inflace u potravin. A ta zase je ovlivněna hlavně cenami energií. Takže dokud bude energií málo, budou drahé, co se bude propisovat do cen krom jiného u potravin. Jiné řešení, než zastavit Green Deal, to nemá. A dokonce i zastavení Green Dealu by nezkrotilo inflaci hned, protože obnovit již vypnuté zdroje energie a stabilizovat rozkolísanost sítě kvůli občasným zdrojům (OZE) by trvalo měsíce až roky.
Česká televize ve svém vysílání informovala koncesionáře, že v období mezi 13. a 19. lednem probíhá iniciativa „Do práce na kole“. Lidé si mají cestou na šlapacím dopravním prostředku utužit zdraví. Patří taková výzva na veřejnoprávní obrazovku?
Nepatří. A ať mi nikdo nevykládá, že má televize takovou starost o zdraví. Ve skutečnosti jde opět o ideologii a ideologický boj proti autům. Auta jsou novým „třídním nepřítelem“, a tak se proti nim bojuje všelijak. Některé banky počítají uhlíkovou stopu, některé televize vás nabádají, abyste nepoužívali auta a jezdili na kole, politici zase chtějí zakázat spalovací motory a elektroauta budou drahá tak, že na ně nikdo nebude mít. Takže tu v realitě jde o něco docela jiného.
Příběh Brašnářství Tlustý se zřejmě chýlí ke konci. Firma, kterou majitel Ivan Petrův historkou a falešném „krachu“ připravil o přízeň zákazníků, teď na sebe podala insolvenci. Dluhy překračují 12 milionů korun, někteří zákazníci stále nemají zboží a novináři zjistili, že e-shop brašnářství Petrův potichu přepsal na svou jinou firmu. Říká to něco o českém podnikání jako celku?
Nemyslím, že by to něco říkalo o českém podnikání. Neexistuje něco jako kolektivní vina. Ale říká to něco o tom, že tu a tam se někteří podnikatelé dopouští neetických praktik. Podívejte, není nic špatného na tom, když opravdu máte potíže, požádat své věrné klienty o pomoc, o sponzoring a podobně. Ale co není etické, to je lhát. To se v byznyse neodpouští. A to se ve špatném vrací. Mnoho byznysů stojí na vzájemné důvěře a klienti jsou loajální svým oblíbeným formám právě proto, že vědí, že plní do puntíku své závazky. Být až přehnaně akurátní se v tomto smyslu vyplácí. Tady tomu bylo právě naopak, klienti byli podvedeni, a to se naopak neodpouští. Vůbec nic to ale neříká o jiných českých firmách.
Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Přichází konec „klimatického klamu“ a návrat tržní ekonomiky?
Bylo by moc hezké tomu věřit, ale jsem tradičně opatrná. Mnoho lidí doufá, že minimálně v Americe to je skutečně začátkem konce jedné éry nesvobody a nebezpečné levicové ideologie. ale zda tomu tak opravdu bude, zda nezůstane jen u planých nadějí, to si ještě budeme muset počkat a posoudit to za 4 roky. Leccos nasvědčuje tomu, že změny přijdou. Je skoro až překvapivé, jak málo se aktuálně progresivisté v USA brání. Před 8 lety byl jejich povyk mnohem větší.
Možná je to tím, že mnoho korporací už pochopilo, že to přehnaly a že tlačily na pilu moc, takže se to obrátilo proti nim. Myslely si, že si skrze ESG ideologii přihrají víc zisků, ale ony naopak o zisky v mnoha případech přichází, protože ekonomika nešlape a mnoho oblastí dokonce kolabuje, viz třeba požáry v L.A., kde se woke politika postarala o to, že sice hasičský sbor byl genderově vyvážený, zato neměl vodu… A lidi lze mást jen do určité míry, ale co je moc, to už je příliš. Takže možná Amerika na tyto mantinely už narazila. Snad. Jsem opatrná říci to jako něco definitivního. Každopádně Evropa je od tohoto bodu ještě velmi daleko.
Převzato z Parlamentních listů
