Totalitní chování bank. Jen ať to lidé vědí. Šichtařová o nárazu do zdi

Totalitní chování bank. Jen ať to lidé vědí. Šichtařová o nárazu do zdi

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Některé banky počítají uhlíkovou stopu, některé televize vás nabádají, abyste nepoužívali auta a jezdili na kole, politici zase chtějí zakázat spalovací motory. To všechno dohromady podle Šichtařové vytváří ideologii, ve které je automobil třídním nepřítelem. Tyto levičácké zvyky ale dříve nebo později narazí do zdi. Jeden takový náraz si teď zažívá pokroková Kalifornie.

Po údajném útoku na černomořský plynovod TurkStream dočasně vyletěla cena plynu na nizozemské burze TTF, která je určující i pro náš trh. TurkStream je poslední plynovod, který dodává ruský plyn přímo do Evropy. České zásoby plynu prý tuto zimu budou stačit. Ale co dál? Máme se obávat zdražování?

Ano, ale ne hned, spíš postupně. Energie totiž už zdražují, ale zatím to není až tak moc vidět na maloobchodních cenách pro domácnosti, zatím to je víc vidět na velkoobchodních cenách. Podle posledních statistik ceny průmyslových výrobců v prosinci v meziročním porovnání zrychlily tempo růstu z listopadových 1,7 % na prosincových 2,8 %. Tak výrazný nárůst tempa cen v průmyslu se nečekal. A růst cen v průmyslu směrem nahoru už zase táhnou právě zdražující energie. Konkrétně ceny energií meziročně vzrostly o 6,1 %. To je jasný důsledek nedostatkových energií včetně plynu, což je zase důsledek „zelené“ politiky. Ostatně stačí se podívat na fakt, že vyvážíme energie stále méně a už brzy budeme čistí dovozci.

Raiffeisen Banka monitoruje uhlíkovou stope svých klientů, i za to, co snědí. Data počítá díky sledování plateb z účtů. Je to podle vás v pořádku?

Není. Je to totalitární chování. Ale je dobře, že lidé se dozvídají, jak je banky sledují. Budou třeba opatrnější při jejich velmi nerozumném volání po euru neboli CBDC, protože CBDC je v tomto sledování lidí perfektním nástrojem. Sledování lidí v podobě počítání uhlíkové stopy (což je samo o sobě nesmyslné) je daleko za hranou svobodné společnosti. Leckdo by mohl namítnout, že je to chování soukromé společnosti. Ale není tomu tak. Problém je v tom, že velké korporace mají dnes už v podstatě jakýsi kartel, který klientům nedává prostor k jinému chování. My nemáme jako klienti na výběr a nemáme možnost vybrat si banku, která tyhle věci neřeší – protože dnes to banky pod taktovkou Evropské komise už řeší všechny, jenom některá víc a některá trochu míň. Není to tedy chování svobodné soukromé společnosti, je to kartelová praktika. V tomto smyslu problém není na straně českých bank, ten problém je o úroveň výš. Buď u matek českých bank, anebo ještě výš přímo v Evropské komisi.

Kritici „drahoty“ upozorňují na vysoké ceny potravin, obránci vlády argumentují tím, že před Vánocemi byly plné obchoďáky lidí, podražilo jen něco a inflace je již pod kontrolou. Kdo je blíž pravdě?

A jak, pěkně prosím, souvisí plné obchoďáky s faktem, že potraviny zdražují? To je asi jako tvrdit: Venku na ulici je spousta lidí, to znamená, že neprší. Zkrátka manipulativní výrok bez souvislosti. Podívejme se tedy na statistiku: Spotřebitelské ceny v prosinci loňského roku meziročně vzrostly o 3,0 %. Inflace tak narazila na horní mez tolerančního pásma České národní banky. Máme nejvyšší inflaci od konce roku 2023. Česká národní banka dokonce kvůli inflaci musela přerušit sérii snižování úrokových sazeb a před Vánocemi úrokové sazby na svém zasedání nesnížila. A na plyn šlápla hlavně právě inflace u potravin. A ta zase je ovlivněna hlavně cenami energií. Takže dokud bude energií málo, budou drahé, co se bude propisovat do cen krom jiného u potravin. Jiné řešení, než zastavit Green Deal, to nemá. A dokonce i zastavení Green Dealu by nezkrotilo inflaci hned, protože obnovit již vypnuté zdroje energie a stabilizovat rozkolísanost sítě kvůli občasným zdrojům (OZE) by trvalo měsíce až roky.

Česká televize ve svém vysílání informovala koncesionáře, že v období mezi 13. a 19. lednem probíhá iniciativa „Do práce na kole“. Lidé si mají cestou na šlapacím dopravním prostředku utužit zdraví. Patří taková výzva na veřejnoprávní obrazovku?

Nepatří. A ať mi nikdo nevykládá, že má televize takovou starost o zdraví. Ve skutečnosti jde opět o ideologii a ideologický boj proti autům. Auta jsou novým „třídním nepřítelem“, a tak se proti nim bojuje všelijak. Některé banky počítají uhlíkovou stopu, některé televize vás nabádají, abyste nepoužívali auta a jezdili na kole, politici zase chtějí zakázat spalovací motory a elektroauta budou drahá tak, že na ně nikdo nebude mít. Takže tu v realitě jde o něco docela jiného.

Příběh Brašnářství Tlustý se zřejmě chýlí ke konci. Firma, kterou majitel Ivan Petrův historkou a falešném „krachu“ připravil o přízeň zákazníků, teď na sebe podala insolvenci. Dluhy překračují 12 milionů korun, někteří zákazníci stále nemají zboží a novináři zjistili, že e-shop brašnářství Petrův potichu přepsal na svou jinou firmu. Říká to něco o českém podnikání jako celku?

Nemyslím, že by to něco říkalo o českém podnikání. Neexistuje něco jako kolektivní vina. Ale říká to něco o tom, že tu a tam se někteří podnikatelé dopouští neetických praktik. Podívejte, není nic špatného na tom, když opravdu máte potíže, požádat své věrné klienty o pomoc, o sponzoring a podobně. Ale co není etické, to je lhát. To se v byznyse neodpouští. A to se ve špatném vrací. Mnoho byznysů stojí na vzájemné důvěře a klienti jsou loajální svým oblíbeným formám právě proto, že vědí, že plní do puntíku své závazky. Být až přehnaně akurátní se v tomto smyslu vyplácí. Tady tomu bylo právě naopak, klienti byli podvedeni, a to se naopak neodpouští. Vůbec nic to ale neříká o jiných českých firmách.

Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Přichází konec „klimatického klamu“ a návrat tržní ekonomiky?

Bylo by moc hezké tomu věřit, ale jsem tradičně opatrná. Mnoho lidí doufá, že minimálně v Americe to je skutečně začátkem konce jedné éry nesvobody a nebezpečné levicové ideologie. ale zda tomu tak opravdu bude, zda nezůstane jen u planých nadějí, to si ještě budeme muset počkat a posoudit to za 4 roky. Leccos nasvědčuje tomu, že změny přijdou. Je skoro až překvapivé, jak málo se aktuálně progresivisté v USA brání. Před 8 lety byl jejich povyk mnohem větší.

Možná je to tím, že mnoho korporací už pochopilo, že to přehnaly a že tlačily na pilu moc, takže se to obrátilo proti nim. Myslely si, že si skrze ESG ideologii přihrají víc zisků, ale ony naopak o zisky v mnoha případech přichází, protože ekonomika nešlape a mnoho oblastí dokonce kolabuje, viz třeba požáry v L.A., kde se woke politika postarala o to, že sice hasičský sbor byl genderově vyvážený, zato neměl vodu… A lidi lze mást jen do určité míry, ale co je moc, to už je příliš. Takže možná Amerika na tyto mantinely už narazila. Snad. Jsem opatrná říci to jako něco definitivního. Každopádně Evropa je od tohoto bodu ještě velmi daleko.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31