Svoboda je v ohrožení. Opravdu chcete, aby vám Brusel diktoval, čím máte topit? Libor Vondráček burcuje: Je čas jim to ve volbách spočítat

Svoboda je v ohrožení. Opravdu chcete, aby vám Brusel diktoval, čím máte topit? Libor Vondráček burcuje: Je čas jim to ve volbách spočítat

Zákaz aut, zákaz kamen, zákaz slov. Předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pojmenovává dnešní realitu bez servítků. Otevřeně mluví o cenzuře, zelené totalitě, chystaných zákazech od Bruselu i o tom, proč dnes lidé musí přestat „jen brblat v hospodě“ a začít jednat u volebních uren.

Pane předsedo, začněme jednoduše: Co se to v naší zemi za poslední roky stalo, že najednou mluvíte o ohrožení svobody?

To není přehánění, to je realita. Za poslední čtyři roky jsme přišli o víc svobod, než kolik jsme získali za celé devadesátky. Začalo to covidem – testování dětí, zákazy vycházení, vyhazovy z práce kvůli očkování. Pokračovalo to útokem na svobodu slova – mazání názorů, „dezinformační experti“, výzvy k cenzuře od vládních politiků. A teď tady máme Green Deal, který už není jen strašák, ale konkrétní plán na to, jak lidem sebrat jejich způsob života, tedy jejich peníze, čas a tedy svobodu. 

To zní vážně. Ale třeba Green Deal se přece tváří jako vědecky podložený plán záchrany planety…

Tváří se. Ale skutečnost je, že je to plán ekonomické a společenské přestavby Evropy bez mandátu voličů. Do českého parlamentu žádná strana s plánem prosadit Green Deal nikdy nekandidovala. Nikdo se neptal, jestli lidé chtějí přijít o své auto se spalovacím motorem, o kamna, o plynový kotel, o svobodu rozhodovat, co si koupí. Tohle všechno se děje pod záminkou klimatické krize.

A víte, co je na tom nejhorší? Že běžného člověka na vesnici ten Green Deal pošle do existenčních problémů. Výměna oken, izolace, tepelné čerpadlo? V řádu statisíců. A stát řekne: „Dotace“. Ale na tu nedosáhne každý. Takže to dopadne tak, že chudí lidi zchudnou ještě víc – a bohatí taky, jen se trochu zhojí na dotaci. Emisní povolenky už se navíc chystají na domácnosti a malé firmy.

A co na to naše vláda?                                                             

Naše vláda? Ta v tom jede naplno. Fialova vláda je bruselštější než Brusel, protože zelené předpisy za svého předsednictví v EU ještě zpřísnila. Oni se netají tím, že Green Deal „musíme prosadit, ať to stojí, co to stojí“. Stejně jako před volbami 2021 i nyní na nás hrají habaďůru. Ve skutečnosti však nemají žádný soucit s občany, žádný selský rozum. Jen příkazy, zákazy, vyhlášky. A pokud to někomu nevyhovuje a vysvětluje, že CO2 není náš problém, je označen za dezinformátora. I proto lidé stále více bědují, že nám ubývá svobody slova.

Zmínil jste svobodu slova. Co konkrétně vám dnes vadí?

To, že se ze svobody slova stala „svoboda pro povolené názory“ už vidí stále více lidí. Máte názor, že dvě pohlaví jsou biologická realita? Mazání. Kritizujete vládu? Jste proruský. Máte jiný názor na očkování? Ban nebo shadow ban. Nepodporujete Green Deal? Jste extremisté. Tohle není pluralita a svoboda projevu, za kterou cinkali na náměstí moji rodičové. A je jedno, jestli to dělá algoritmus na síti, nebo novinář z veřejnoprávní televize. Důsledek je ten, že se lidé bojí mluvit. A to už je nebezpečně blízko atmosféře z osmdesátých let.

Máte ale silné slovo – jste předseda strany. Můžete to měnit. Proč se tedy Svobodní spojili právě s SPD?

Upřímně? Protože bez spojení bychom tuhle bitvu o svobodu prohráli. Politika je taky o matematice. A pokud chcete změnit zákony, musíte být ve Sněmovně. S SPD jsme si sedli na klíčových bodech: zastavení umělého zdražování, referendum, zrušení Green Dealu, obrana svobody slova, suverenita ČR. Můžeme mít jiný styl, ale ve výsledku chceme totéž: aby o budoucnosti Česka rozhodovali občané, ne komisaři v Bruselu.

Někteří lidé říkají, že jste „zradili pravici“. Jak jim odpovíte?

Tím, že jim připomenu, kdo dneska tu „pravici“ tvoří. Fiala? Stanjura? Pekarová? To nejsou pravičáci, to jsou progresivisté v modrých oblecích. Oni jen převlékli kabát – a zakazují, přerozdělují, zadlužují. Opravdová pravice je o svobodě, odpovědnosti, malém státu. A to jsme dneska my, i kdybychom se jmenovali „Koalice proti zelenému šílenství“.

Co říkáte lidem, kteří vám věří, ale bojí se, že „hlas pro vás propadne“?

Říkám jim jasně: letos nepropadne. Letos kandidujeme jako uskupení na kandidátce SPD – a to znamená, že všechny hlasy se počítají. Každý hlas navíc může být rozdílem mezi tím, jestli Fialova vláda bude dál ničit naši zemi – nebo jestli tam konečně bude někdo, kdo jim řekne „dost“. A pokud by náhodou chtěly do voleb zasáhnout později soudy? My překročíme i 11 % hranici a mimo Sněmovnu nás prostě nedostanou. U ostatních se o to mohou pokoušet a je samozřejmě otázka, jestli překročí hranici 5 %.

 

Zachytil jsem vaše slova o „ekonomické okupaci“. Co jste tím myslel?

Že jsme se dostali do situace, kdy 80 % zákonů je přebíráno z EU, daně jsou přefukovány z Bruselu, měna, kterou se nám snaží vnutit, je řízená z Frankfurtu – a naše vláda jen poklonkuje. A my si mezitím lámeme hlavy, jestli si můžeme dovolit novou ledničku, protože energie zdražily o 200 %. To není suverénní stát s vládou. To je provincie s místodržícím. A to musíme změnit.

Takže pryč z EU?

Přestup do EFTA a odchod z EU by byl lepší, než zachovat současný stav. Ale existují i jiné cesty. Chceme lidem umožnit referendum o každé zásadní otázce. Green Deal? Referendum. Migrace? Referendum. Povinné kvóty? Referendum. Tohle jsou věci, které se mají rozhodovat s mandátem lidu – ne potichu u stolu někde v Bruselu.

Když se dostanete do Sněmovny – co bude první krok?

Zastavení zelené umělé drahoty, aby lidé přežili bez milodarů z environmentálního a sociálního fondu EU. Zastavíme narůstání schodku státního dluhu, který plánuje pan Stanjura na příští rok v gigantické výši 286 miliard. Dál chceme zastropovat daně, zjednodušit odvody, a chránit živnostníky.

A další kroky?

Zastavení všech cenzurních praktik státu, včetně zrušení postu pana Foltýna. Návrh zákona, který zakazuje státní financování propagandy. Dál chceme zastropovat daně, zjednodušit odvody a chránit živnostníky. A hlavně – chceme prosadit zákon o právu na hotovost a zachování koruny.

Jste připraveni spolupracovat i s Andrejem Babišem?

Nechceme být do počtu, chceme plnit náš program. Žádné trafiky, ale konkrétní zákony. Ano, pokud bude ochoten jít do reálné změny. Pokud podpoří referendum o Green Dealu nebo emisních povolenkách, ochranu svobody slova a odmítnutí zvyšování daní – pak se bavit můžeme.

Co byste vzkázal občanům, kteří už nevěří, že se dá něco změnit?

Že tohle si přeje právě ta druhá strana. Aby lidé rezignovali, seděli doma a říkali si „je to jedno“. Není to jedno. Každý hlas, každý člověk u voleb, každá podpora svobody a naší země se počítá. Ještě není pozdě, ale už je za pět minut dvanáct.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31