Spojujeme síly pro revoluci zdravého rozumu. Samostatně bychom byli skvělí, ale spolu dokážeme víc, říká Vondráček

Spojujeme síly pro revoluci zdravého rozumu. Samostatně bychom byli skvělí, ale spolu dokážeme víc, říká Vondráček

Předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč jeho strana nebude v letošních volbách kandidovat samostatně, ale jako součást nového volebního bloku spolu se stranami SPD, Trikolora a PRO. Odmítnutí Green Dealu, obnova svobody slova a podnikání, odpor k migračnímu paktu a důraz na suverenitu České republiky – to jsou podle něj klíčové priority, na kterých se partneři shodli. Vondráček zároveň popisuje vnitrostranické jednání, vztah ke kritice ohledně spolupráce s SPD i dlouhodobou snahu Svobodných prosazovat principy zdravého rozumu a ekonomické odpovědnosti. „Spojili jsme síly, protože chceme, aby ani jeden hlas příznivců svobody a prosperity nepropadl,“ říká otevřeně.

Dnes jste oznámili vznik volebního bloku se stranami SPD, Trikolora a PRO. Proč se Svobodní rozhodli nejít do voleb samostatně?

Spojili jsme síly, aby ani jeden hlas voličů, kteří chtějí změnu, nepropadl. Teď je čas spustit i u nás revoluci zdravého rozumu – nižší daně, více svobody a konec zeleného šílenství.

Samostatně bychom jistě dokázali nabídnout kvalitní program i kandidáty. Ale v této situaci – v klíčových volbách, kde jde o směřování České republiky na dlouhé roky dopředu – jsme přesvědčeni, že spojenectví má větší šanci skutečně prosadit změnu. Společně s SPD, Trikolorou a hnutím PRO sdílíme zásadní hodnoty: důraz na svobodu, ekonomickou prosperitu a národní suverenitu. Dnešní doba konečně nahrává názorům, které jako Svobodní hájíme už roky. Inspirací je nám i vývoj ve světě – například vítězství zdravého rozumu v USA. Věříme, že podobnou změnu dokážeme vyvolat i u nás.

Znamená to, že Svobodní ve svém programu ustoupili, nebo se některých bodů vzdali?

Naší prioritou je prosadit maximum z programu, který jsme slíbili voličům – a to lze jen silným spojenectvím. Spolupráci jsme iniciovali už 17. listopadu loňského roku na Republikovém výboru. Od začátku bylo jasné, že cílem není jen „dostat se do Sněmovny“, ale skutečně změnit směřování země. Volby nejsou časem pro sólové akce. Pokud chceme obnovit suverénní Českou republiku, musíme jít společně a s jasným cílem.

Co podle vás budou hlavní témata letošních voleb? A jak se k nim stavíte?

Zelená drahota, migrační pakt a zadlužování. To jsou témata, která lidi pálí, a která my dlouhodobě řešíme – ne jen pár měsíců před volbami. Dnes vidíme politiky, kteří najednou začínají „bojovat“ proti Green Dealu, migraci nebo zadlužování. Jenže jsou to právě oni, kdo tuto situaci způsobili – a po volbách zase otočí. V Rakousku i Německu jsme viděli, jak rychle se po volbách zapomene na sliby voličům. To nesmíme připustit. My jsme konzistentní. Proti zelené drahotě, nelegální migraci i destruktivnímu zadlužování bojujeme už roky. A jedinou zárukou, že se politika skutečně změní, je silná podpora naší kandidátky.

Jaké konkrétní cíle si Svobodní v rámci tohoto bloku stanovili?

Naší prioritou je odmítnout Green Deal, snížit daně, obnovit svobody občanů a zajistit bezpečnost naší země. Shodujeme se na klíčových tématech: zastavit neustálé zdražování způsobené zelenou agendou, odmítnout migrační pakt, omezit vliv regulací a zákazů, které dusí podnikání a osobní svobodu. Chceme ekonomickou obnovu – méně daní, méně přerozdělování, žádné zbytečné zadlužování.

Zároveň musíme bránit svobody občanů – od svobody projevu až po právo vlastnit spalovací auto. A nesmíme zapomenout na bezpečnost a kulturní stabilitu – Evropa čelí migrační krizi, která není jen otázkou azylu, ale i hodnot.

Jak vypadal rozhodovací proces uvnitř Svobodných? Byla tato dohoda jednomyslná?

Ano, drtivá většina členské základny souhlasila s tím, že je nutné spojit síly s partnery, kteří se nebojí postavit Bruselu a destruktivní politice současné vlády. O strategii jsme debatovali na každém zasedání Republikového výboru od listopadu loňského roku. Výbor má 39 členů ze všech krajů a 9. března se proti spolupráci vyslovil jen jeden člen. Byla to široce projednaná, demokraticky přijatá a podporovaná strategie. Navíc jsme jako vedení – já jako předseda i Markéta Šichtařová jako lídryně – od členů dostali silný mandát. Otevřeně jsme říkali, jakou cestou chceme jít, a členové nám dali důvěru. To je pro mě velmi silný signál jednoty, kterou dnes potřebujeme více než kdy dřív.

Známá je vaše důslednost v obhajobě svobody jednotlivce a pravicových hodnot. Zůstanou Svobodní v rámci tohoto bloku viditelní?

Ano, jsme součástí předvolebního uskupení, ale Svobodní zůstávají silnou a nezávislou stranou, která vždy bude hájit principy osobní svobody a ekonomické prosperity. Neznamená to, že ztrácíme identitu. Naopak. Jako při mistrovství světa v hokeji, kdy hráči odloží klubové dresy a obléknou národní barvy, i my teď hrajeme za „národní tým“. Ale Svobodní dál zůstanou pevnou, zkušenou a hodnotově ukotvenou stranou. Máme za sebou 16 let práce, stovky zastupitelů, zkušené odborníky a silnou strukturu. Náš styl je férový a zásadový – a přesně to do společné kandidátky vnášíme.

Jak to bude s kandidáty Svobodných na společné kandidátce? Kolik jich bude a jak budou vybíráni?

Nasadíme ty nejlepší kandidáty, které vybíráme demokraticky v primárkách. Pořadí na společné kandidátce pak určíme tak, aby byla co nejúspěšnější. Naše kandidáty volí členové ve vnitrostranických primárkách, jak je u nás zvykem. Je to záruka kvality, transparentnosti a odbornosti. O konkrétních počtech a jménech ještě jednáme, ale už teď víme, že společná kandidátka bude velmi silná. Nabídneme voličům tým schopných a odvážných osobností, které mají šanci skutečně něco změnit.

Počítáte po volbách se společným poslaneckým klubem?

Ano, protože jedině tak budeme mít sílu prosadit program, na kterém jsme se dohodli, a nebudeme jako dnešní rozhádaná vláda. Společný klub je logický krok. Nechceme dopadnout jako současná vládní pětikoalice, která hned po volbách zapomněla na své sliby. My chceme být efektivní, jednotní a důslední. Náš vzor je Donald Trump – když něco slíbíme, splníme to. A právě společný klub nám umožní to dotáhnout.

Odpůrci vám vyčítají spolupráci se stranou SPD, která bývá označována za extremistickou. Jak na to reagujete?

Každý, kdo dnes hájí tradiční hodnoty a svobodu, je automaticky označován za extrémistu. To je taktika těch, kteří nechtějí, aby se něco změnilo. V případě SPD je tato nálepka jen zoufalý pokus oslabit sílu opozice. Kdo dnes skutečně jedná extrémně? Současná vláda, která nás extrémně zadlužila a extrémně porušuje své vlastní sliby. SPD nejsou žádní extremisté – jsou to patrioti, kteří stejně jako my chtějí svobodnou, prosperující a bezpečnou Českou republiku. Tyto nálepky slouží jen k umlčování nepohodlných hlasů. Když se někdo postaví proti Green Dealu, migraci nebo cenzuře, hned dostane nálepku. Ale pravda se umlčet nedá.

SPD se příliš neprofiluje jako pravicová strana. Jak si obhájíte tuto spolupráci jako Svobodní, kteří jsou důsledně pravicoví?

SPD hlasovala v posledních letech pravicověji než ODS – odmítla Green Deal, zvyšování daní i nadměrnou regulaci podnikání. My jako Svobodní jsme vždy stáli pevně na pravici. Pokud se ale podíváme na skutečné činy a hlasování, právě SPD byla ta, kdo stál na straně svobody a rozumu: odmítali bruselské šílenosti, bojovali proti vyšším daním, podpořili zrušení daně z nabytí nemovitosti, byli proti lockdownům a zbytečným úřadům. Oproti tomu strany, které si na „pravici“ jen hrají, zradily své voliče a vedou nás do ekonomického kolapsu.

Někteří voliči si pamatují, že jste se v minulosti distancovali od Trikolory. Proč s ní spolupracujete dnes?

Okolo SPD se utvořila parta stran, které mají společné volební priority. Tehdejší omluva reagovala na prezidentské volby, ale minulost jsme si vyříkali. V prezidentské volbě jsme jako Svobodní odmítli podporu konkrétního kandidáta, zatímco Trikolora podpořila Andreje Babiše. Tehdy jsme to považovali za chybu a našim členům jsme se za to, že nás s Trikolorou někdo spojoval, omluvili. Ale dnes řešíme jiné výzvy. Jsme dospělí lidé a víme, že bez spolupráce nic neprosadíme. Sdílíme klíčové hodnoty – suverenitu, nízké daně, odpor vůči migraci a cenzuře. A v těchto bodech jsme zajedno.

Proč jste se nedomluvili například s Motoristy? Podle některých politologů by vám byli ideově blíž než třeba SPD.

Motoristé o spolupráci nestáli. Místo toho se pokusili získat na svou kandidátku pouze mne a urazit tím všechny ostatní členy Svobodných. Jenže my jsme tým a já nejsem žádný sólista, který by se otočil zády ke stovkám našich členů a zastupitelů. Nejdůležitější volební boj je teprve před námi. Bylo by nezodpovědné nepostavit do něj to nejlepší, co máme – tedy osobnosti jako Markéta Šichtařová, Mirek Havrda, Robert Vlášek a další. A my je nenecháme sedět na lavičce, tak jak si Motoristé přáli.

Kritici mimo jiné také vás někdy označují za „proruskou sílu“. Jak na toto nálepkování reagujete?

Nejsme proruští, nejsme probruselští – jsme pročeští. Chceme silnou a suverénní Českou republiku, která se nebude řídit podle diktátu cizích mocností. Tohle označení je jen hloupá nálepka. Stejně jako Donald Trump je proamerický a Milei proargentinský, i my jsme pročeští. Jsme za svobodu a odpovědnost doma, ne za diktát odkudkoli – ať už z Bruselu nebo Moskvy. Na Ukrajině jsme pomáhali hned první týden války – upřímně a bez PR. Ale nebudeme podporovat bezbřehé posílání peněz a zvyšování daní na úkor vlastních občanů.

Svobodní dlouhodobě prosazují referendum o zásadních otázkách, včetně členství v EU. Měli bychom se opravdu ptát lidí, zda v Unii zůstat?

Občané mají právo rozhodnout o své budoucnosti. Nechceme, aby o nás rozhodovali nevolení úředníci v Bruselu nebo kdokoliv mimo naše území. Referendum švýcarského typu máme v programu už 16 let. To není populismus, to je důkaz důvěry v občany. Dnešní EU není to, co nám bylo slibováno – místo prostoru pro spolupráci je z ní byrokratický kolos, který drtí naši ekonomiku. Chceme možnost volby – třeba jít cestou EFTA jako Švýcarsko. A v NATO? Dokud nás chrání, v pořádku. Ale nesmíme se nechat zatáhnout do cizích válek. Bezpečnost našich občanů má být vždy na prvním místě.

Měli bychom odstoupit od Pařížské klimatické úmluvy nebo vystoupit z WHO?

Ano. Green Deal i WHO nejsou o klimatu nebo zdraví, ale o moci a diktátu, který zdražuje život obyčejným lidem. Jsme pro ochranu přírody i zdraví, ale ne za cenu nesmyslných zákazů, uhlíkových daní nebo omezení svobody. Green Deal je hlavně byznys a ideologie. WHO je zase nástroj, který by mohl ohrožovat naši suverenitu. Donald Trump to pochopil, my bychom měli udělat totéž.

Jak chcete zajistit volný obchod po případném odchodu z EU?

Švýcarsko není v EU a funguje perfektně. Chceme obchodovat se všemi, ale rozhodovat sami o sobě a nenechat si vnutit nesmyslné regulace. Dnes posíláme do EU 100 až 150 milionů korun denně. Něco se vrátí, ale často na zbytečné projekty. Vystoupením bychom získali svobodu, méně byrokracie a víc peněz na smysluplné investice. EFTA je funkční cesta.

Existuje na světě země, která je vám ideálem?

Neexistuje ideální model, ale inspirujeme se v nejlepších systémech – nízké daně a lidové veto jako ve Švýcarsku, zodpovědné obrana a diplomacie jako v Rakousku, podpora podnikání a odmítání nelegální migrace jako v Polsku. Z každého úspěšného příkladu si bereme to nejlepší. Nechceme kopírovat, chceme vytvořit fungující model pro Českou republiku. Takový, který bude hájit naše zájmy, svobodu a prosperitu.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31