Spojování na pravici: Svobodní jednají o spolupráci s SPD i Motoristy

Spojování na pravici: Svobodní jednají o spolupráci s SPD i Motoristy

Svobodní jednají o vytvoření širší pravicové platformy pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. Partnery by jim mohla být strana Motoristů i hnutí SPD Tomia Okamury, které plánuje kandidovat společně s menšími stranami, jako je Trikolora nebo strana PRO organizátora protivládních demonstrací Jindřicha Rajchla. Předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro Echo24 nevyloučil ani spolupráci s připravovaným projektem podnikatele a někdejšího prezidentského kandidáta Tomáše Březiny. „Víme, že po příštích volbách musíme ukončit zadlužování a zastavit Green Deal a všechno, co s tím souvisí. A na tom panuje shoda jak s Motoristy, tak s SPD,“ říká Vondráček. Vládě Petra Fialy z ODS vyčítá nedodržování slibů i populismus.

V průzkumech si Svobodní drží podobné preference jako Socdem, KDU-ČSL nebo hnutí Přísaha. S kým jednáte o možné spolupráci pro sněmovní volby?

Jsme dlouhodobě v kontaktu s Petrem Macinkou od Motoristů, celkem jasně jsme se navzájem seznámili o možnostech pro sněmovní volby. Docela dobře už známe i představy SPD. A v zásadě víme, že obě tyto varianty by nám umožnili hájit naši nejvyšší volební prioritu, a tou je peněženka občanů. Jestli chceme chránit peněženku občanů, musíme po příštích volbách ukončit zvyšování přerozdělování, zastavit zadlužování a zvyšování daní a zastavit Green Deal i vše, co s tím souvisí. To by dost dobře šlo, jak s Motoristy, tak s SPD. Z pohledu prosperity budoucích českých generací jde o zcela zásadní volby a kvůli tomu je potřeba spojit síly na co nejširší platformě, proti těmto levicovým manýrům. Ve velké úctě máme také Tomáše Březinu (zakladatel, bývalý ředitel a stoprocentní vlastník betonáren BEST – pozn. red.). Kdyby se účastnil prezidentské volby 2023, drtivá většina našich členů by ho volila, protože odpověděl na tehdejší prezidentské otázky Svobodných zcela v souladu s našimi názory. Od té doby jsme se párkrát nezávazně potkali a myslím si, že podle toho, jak se prezentuje, bychom si rozuměli i s ním. Máme tedy velké očekávání, že i on něco představí. Díky tomu, že pan Březina jako podnikatel dokázal bez dotací opravdu velké věci, působí také jeho slova i názory velmi důvěryhodně, bude to zajímavý projekt. Čtvrtou variantou je samostatná kandidatura. Ta ale není moc pravděpodobná vzhledem k tomu, že jsme si na výboru schválili jako hlavní konkrétní pomoc pro naše priority, které můžeme hájit hned s několika partnery, a proto nesmíme dopustit, aby hlasy pro priority Svobodných opět propadly a přerozdělily se mezi ty, kteří našim prioritám během posledních vlád škodili.

Do kdy chcete mít jasno?

Chceme se rozhodnout nejpozději do konce března. Minimálně s těmi již existujícími stranami jsme si celkem jasně řekli i tento horizont. Podstatné je, že ať už nám dá volič hlas na kterékoli kandidátce, tak má jistotu, že budeme hájit naše priority před volbami a hlasovat pro ně po volbách ve sněmovně. O programových otázkách určitě bude průběžná diskuse, ale o prioritě číslo jedna není možné polemizovat. Pokud voliči rozdají karty příhodně, chceme být jazýčkem na vahách, abychom pomyslně otočili kormidlo směřování ČR od Marxe, Gréty a von der Leyenové směrem k Mileiovi a Trumpovi.

Jaká je vůle ostatních stran sdružovat se v širší pravicové platformě?

Když jsem se před pěti lety poprvé setkal s Václavem Klausem, tak mi řekl, že je potřeba vytvořit širší platformu, že v tomto udělal můj předchůdce Petr Mach velkou chybu. A to mi zopakoval snad pokaždé, když jsme spolu déle mluvili. Vzhledem k vážnosti současných problémů ČR navíc tuto vůli vnímám většinově nejen mezi stranami, ale také mezi voliči, nabídka by se tak měla potkat s poptávkou. V duchu Klausovy myšlenky jsem přistupoval ke svému předsednictví posledních pět let. Proto jsem například hned po přejmenování Strany nezávislosti ČR na Motoristé sobě zval Petra Macinku na náš sněm v roce 2022 a i s Filipem Turkem byli hosty našeho sněmu v listopadu 2023. Jen o pár týdnů později šli sice raději cestou spolupráce s Přísahou, a teď jsme pozvání na jejich kongres na oplátku nedostali, ale já raději hledám způsoby, a nikoliv důvody někde v minulosti. Poslední roky ukázaly, že jako stabilní 15 let existující strana s řadou starostů a zastupitelů nemůžeme mít stejná očekávání od znovurodících se stran a musíme brát překotnější vývoj jako normu. I proto jsem poslal Motoristům na jejich kongres alespoň zdravici a těším se, že budoucnost může přinést pozitivní vývoj. Kdo se s kým „kamarádil“ během eurovoleb mi nepřijde už vůbec důležité. Niedermayer a Vondra by o tom mohli vyprávět. Různá spojenectví od té doby vznikají, jiná zanikají, a pro nás to byl hlavně test, jestli seženeme dost prostředku a díky tomu i hlasů na to, abychom mohli být dominantní silou v širší platformě v rámci budoucího daleko zásadnějšího boje o sněmovnu. Od června 2024 víme, že naše role dominantní nebude. S našimi cca 2 procenty podle průzkumů i podle výsledků eurovoleb se však ve dvěstěhlavé sněmovně dají získat čtyři mandáty navíc. A to je příliš na to, aby se k nám přistupovalo lehkovážně. To si uvědomujeme my i většina ostatních, na slova Václava Klause o vytváření širší platformy tak ve finále nepochybně dojde.

Potřebu větší integrace nejen na levici, ale také na pravici nedávno zmínil také Miloš Zeman.

Tady vznikla zajímavá a vzácná shoda mezi prezidentem Klausem, Zemanem a Svobodnými. Vidíme to stejně. Zatímco v eurovolbách jsme si mohli dovolit riskovat, protože nikdo soudný nemohl očekávat, že český volič otočí kormidlem v Bruselu, význam sněmovních voleb pro Česko je zcela nesrovnatelný. Kormidlem v Praze český volič v roce 2025 otočit může. Riziko, že by se pokračovalo ve stylu vládnutí Fialy, nebo že by hnutí ANO díky velkému množství propadnutých hlasů dokázalo sestavit většinu třeba pouze s komunisty a směřovat dál doleva, je navíc tak velké, že si musíme za každou cenu říct, co je důležité a snažit se nějak spojit síly. Jestli nechceme vytvořit problémy dalším generacím, srovnatelné s problémy Italů, Francouzů a dalších předlužených zemí, nemůžeme si dovolit žádnou další vládu pro Green Deal a zadlužování. Pokud si všichni hráči uvědomí vážnost současné situace, podobně jako Zeman či Klaus, měli by se minimálně pokusit ty zásadní problémy pojmenovat, a pokud to s jejich řešením myslí vážně, měli by hledat cesty spolupráce před volbami, nebo alespoň po nich.

S kým vším si Svobodní dokáží představit spolupráci po volbách?

Aktuálně jsme si schválili jen to, s kým si rozhodně nedokážeme představit společnou kandidaturu, tedy spolupráci před volbami, protože by to diskreditovalo náš program. A to jsou všechny strany, které se účastnily posledních dvou vlád. To znamená tři strany vlády minulé, když počítám i komunisty, kteří vládě ANO a ČSSD zajistili důvěru. A pak pět stran, které stály na počátku současné vládní koalice. Jen volič na podzim rozhodne, jak ty strany budou silné po volbách a kteří konkrétní poslanci budou zvoleni. Teoretizovat o tom, s čím půjdou do povolebního vyjednávání programově neukotvená uskupení, je dnes předčasné. Volič může rozdat takové karty, že budou mnozí nakonec ochotni začít dělat věci jinak než při jejich poslední vládní účasti. My budeme vždy v první řadě říkat, že chceme zabránit Green Dealu a zadlužování. Pokud chce volič to samé, je pro něj nejlepší varianta volit kandidátku se Svobodnými. Bude to absolutní priorita pro vyjednávání i po volbách. My se za každou cenu neženeme do vlády, ale pokud bude mandát od voličů tak silný, aby bylo možné v tomto budoucí vládu usměrnit, tak by byla chyba tuto příležitost nevyužít.

Řada pravicových voličů je frustrovaná a říká, že nemá koho volit. Vnímáte to jako příležitost?

Mám ve svém okolí hodně lidí, dokonce podnikatelů, kteří byli v 90. letech členy ODS a dneska budou volit kohokoli jiného než pětikoalici, protože to je absolutní opak programu dřívější ODS. Není to jen otázka veřejných financí a přístupu k podnikání. Jsou to i symbolické věci. Lít víc peněz do České televize je zhýralost a je to v rozporu se zásadami podnikatelů i roky poctivě pracujících, kteří bez dotací a výhod budovali zázemí pro své rodiny. Další důležitá věc, která hraje přímo v náš prospěch, je, že máme skvělé ohlasy na Markétu Šichtařovou (ekonomka a publicistka – pozn. red.) a její plán na 14 kroků ekonomické obnovy, který mluví z duše těch, s nimiž se bavím, a kteří ví, že bohatství vzniká z práce, ne z dotací a dávek.

Řada pravicových voličů je frustrovaná a říká, že nemá koho volit. Vnímáte to jako příležitost?

Mám ve svém okolí hodně lidí, dokonce podnikatelů, kteří byli v 90. letech členy ODS a dneska budou volit kohokoli jiného než pětikoalici, protože to je absolutní opak programu dřívější ODS. Není to jen otázka veřejných financí a přístupu k podnikání. Jsou to i symbolické věci. Lít víc peněz do České televize je zhýralost a je to v rozporu se zásadami podnikatelů i roky poctivě pracujících, kteří bez dotací a výhod budovali zázemí pro své rodiny. Další důležitá věc, která hraje přímo v náš prospěch, je, že máme skvělé ohlasy na Markétu Šichtařovou (ekonomka a publicistka – pozn. red.) a její plán na 14 kroků ekonomické obnovy, který mluví z duše těch, s nimiž se bavím, a kteří ví, že bohatství vzniká z práce, ne z dotací a dávek.

Když už mluvíme o vašich osobnostech. V evropských volbách za Svobodné kandidoval Matěj Gregor. Toho vám pak přetáhli právě Motoristé. Je to pro vás velká ztráta?

Matěj Gregor je určitě velice šikovný rétor. Na tom se nic nezmění, ať už bude v jakékoli straně. Své osobní zklamání jsem na toto téma vyjádřil hned v červenci a není důvod k tomu cokoliv dodávat a rýpat se v tom. Myslím, že vzhledem ke sněmovním volbám 2025 nikomu nepomůže zabývat se tím, kdo změnil dres v létě 2024. Změny dresů v politice byly, jsou a budou. Je potřeba se dívat dopředu.

Jednáte i s Trikolorou, s níž jste kandidovali před třemi lety, a stranou PRO Jindřicha Rajchla?

Myslím, že už i veřejně proběhlo, že SPD, Trikolora a PRO už jsou v podstatě dohodnutí. Mám dojem, že už bylo několikrát řečeno, že budou kandidovat do sněmovny na podzim společně, takže při debatách o spolupráci s SPD se počítá současně i s nimi.

Kde vidí Svobodní největší chyby současné vlády?

Úplně největší chyba je, že vláda Petra Fialy nemluví pravdu a nedrží se předvolebních slibů, čímž neustále zklamává důvěru lidí v demokracii jako takovou. Zatímco od Andreje Babiše toho pravicový volič moc nečekal, od Petra Fialy se očekávalo, že se postaví čelem k tomu, co říkal osm let v opozici. Ale to, co nakonec předvádí, je snad nejhorší možná reklama na pravici, jakou si lze představit. Tato vláda není pravicová, ačkoli kandidovala s pravicovým programem a vyhrála volby. Dneska se chová populisticky a vymlouvá se na to, že volič pravicový program nechce. Jenže právě volič jim s pravicovým programem dal hlas, takže jde spíše o pohodlnost.

A SPD považujete za pravicovou stranu?

Za jasně pravicové směřování se poslední roky nestydí snad jen Svobodní, kteří se slovo pravice snaží neustále očistit od nepravicových kroků stran, které se za pravici účelově vydávají. SPD ani sama sebe příliš neoznačuje za pravici. Pokud se ale podíváme na jednotlivá hlasování poslanců, tak poslanci SPD v posledních dvou funkčních obdobích hlasovali suverénně nejpravicovějším způsobem. Neodporovali ani Green Deal ani centrálnímu plánování Bruselu, ani třeba EET či lockdowny a likvidování podnikání za covidu. Nepodporovali vznik všech těch nových dotací, úřadů či agentur, a také stali jednoznačně proti zvyšování daní i nejrůznějších kvazi-daní, které se vydávají za poplatky. Naopak podpořili zrušení superhrubé mzdy a také poslanci následně zvolení za SPD, dříve za Úsvit, hlasovali za svobodu podnikání, kterou pošlapali jiní tím, že zavedli striktní zákaz kouření v hospodách, z čehož se dodnes venkovské podniky nevzpamatovaly. Taková je realita.

Převzato z Echo24.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.

Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.

Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.

Personální turbulence a role Motoristů

Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“

Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.

Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.

Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady

Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.

Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“

Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“

Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.

Obrana a úspory – kontroverzní škrty

V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“

Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.

Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti

Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.

Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).

Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.

Komunikace a politická kultura

Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.

Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“

Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“

Vztah k Evropské unii a zahraničí

Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.

Redkace

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31