Sněm Svobodných narušila ČT a rozesmálo to sál

Sněm Svobodných narušila ČT a rozesmálo to sál

Svobodným se skrze dva poslance podle jejich předsedy Libora Vondráčka daří tlačit priority v rámci vznikající vládní koalice a jejího programového prohlášení. Na republikovém sněmu strany jmenoval zejména pokles daňové zátěže či Českou televizi, jejíž štáb krátce na to akci narušil při projevech delegátů. Událost nadzvedla celý sál.

Do pražského Suchdola se v neděli sjelo kolem dvou stovek členů Svobodných, aby zde na svém republikovém sněmu probrali povolební situaci v rámci formující se vládní koalice a ve Sněmovně, kam se šéf strany Libor Vondráček a ekonomka Markéta Šichtařová dostali na kandidátce SPD, kterou obě strany dohodly také společně s Trikolorou a PRO Jindřicha Rajchla.

Právě o této spolupráci na sněmu hovořil jak Libor Vondráček, tak místopředseda Svobodných Miroslav Havrda, jenž podotkl, že se nejprve setkával s vlažnými až negativními reakcemi spolustraníků, avšak postupně se mu jeho nápad, aby Svobodní spolupracovali v rámci této koalice, podařilo úspěšně prosadit. 

O spolupráci za přítomnosti Rajchla i lídra SPD Tomia Okamury pohovořil též Vondráček s potvrzením nabídky, že by dané spojení stran mohlo pokračovat i do budoucna – zejména pak při nadcházejících senátních a komunálních volbách. „Nabízí se spolupráce, abychom netříštili síly a nebojovali proti sobě podobným programem. Budeme to ladit, aby byla šance uspět,“ podotkl šéf strany.

Ocenil též, že je po návratu zástupců Svobodných do Sněmovny vidět, že strana ožívá, což podle něj značí, že se na sněm dostavil hojný počet delegátů, ale též zástupců médií. „Nepamatuji si, že bychom měli na našem republikovém sněmu alespoň jednu televizi, dnes tu máme dokonce dvě. Dá se tedy říct, že vstupujeme do nové etapy,“ zmínil směrem ke kamerám štábů CNN Prima NEWS a veřejnoprávní České televize. 

Úspěch návratu Svobodných do dolní komory Parlamentu je podle Vondráčka patrný i při srovnání s dříve tradičními stranami. „Kdo z nás by si před lety pomyslel, že v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky budou mít Svobodní o dva poslance víc než sociální demokracie a komunisté dohromady,“ zaznělo s dodatkem, že obě místa na kandidátce se podařilo přetavit v mandáty. „Nechci si ani představovat, jak by Poslanecká sněmovna vypadala, kdybychom měli kandidátů dvě stě, pokud bychom si udrželi úplně stejnou úspěšnost,“ glosoval předseda Svobodných tuto skutečnost. 

Pozitivně dále vítal, že se cíle Svobodných má dařit prosazovat do programového prohlášení vznikající vlády pod vedením hnutí ANO. Za důležité považuje tři konkrétní body, mezi nimiž je ústavní ukotvení ochrany hotovosti a národní měny. „Nemusím vám určitě vysvětlovat, proč je důležité, abychom nepřišli o naši národní měnu, a proč je zásadní v době, kdy Evropská unie chystá zavedení CBDC digitálního eura, inspirovaného sociálními kredity v Číně, mít hotovost zachovanou pro užívání tak, aby stát nekladl překážky pro její užívání a pro vydávání,“ pravil a vzpomenul na petiční akci za zachování české koruny, kterou Svobodní šířili mezi veřejností.

Druhým zásadním bodem v programovém prohlášení budoucí vlády je podle Vondráčka zastavení růstu daní. „Daně tak, jak je tu máme, se poslední roky zvyšovaly a s výjimkou zrušení superhrubé mzdy se zvyšovaly v průběhu všech ostatních vlád. Předchozí vláda, která slibovala, že nebude zvyšovat daně, tak zavedla některé nové daně, jako windfall tax, ze kterých nevybrala téměř nic z toho, co si předsevzala, a pouze s tím demonstrovala, jak nezná Lafferovu křivku (křivka znázorňující, že při zvyšování míry zdanění mohou daňové příjmy naopak klesat, pozn. red.) a jak si neuvědomuje, že když se tady zvednou některé daně, tak se ve finále na daních vybere méně, protože někteří, kteří mohou, odejdou třeba do zahraničí, odloží své živnostenské oprávnění anebo to hrají tak, aby těch daní zkrátka odvedly co nejméně. To, že se nebudou zvyšovat daně, je zásadní, ale nám se dokonce podaří některé daně snížit,“ přednesl Vondráček za potlesku sálu a zmínil i omezení kvazi daní v podobě některých poplatků. 

Upozornil například na záměr snížení daně z příjmu právnických osob z 21 na původních 19 % či zastavení nárůstu paušálních odvodů pro živnostníky, což má být jeden z prvních bodů, který podle Vondráčka vzniklá koalice ve Sněmovně prosadí. 

Znovu odmítl, že by nová vláda zavedla emisní povolenky ETS 2 a za alespoň symbolickou zmínku podle něj stojí i konec „diskriminace“ majitelů klasických automobilů tím, že bude ukončeno zvýhodnění elektromobilistů, kteří už nebudou mít „nesmyslnou a pokřivující výjimku“ z dálničního poplatku.

Česká televize nadzvedla celý sál 

Mezi poplatky, které jsou podle Vondráčka „ve skutečnosti daně“, figuruje rovněž poplatek koncesionářský. „Za zrušení koncesionářských poplatků jsme také mnozí prostáli hodiny a hodiny u petičních stánků a já mám obrovskou radost, že i tento poplatek nastupující vláda zruší,“ pronesl směrem ke spolustraníkům. 

A nechybělo dlouho, načež se právě veřejnoprávní kanál postaral o největší poprask během akce. Stalo se tak, když projevy delegátů přehlušil zvuk podobný alarmu, vycházející od osiřelé kamery ČT. Potom, co si Vondráček vzal slovo, aby uvedl kandidáty na místopředsedy, už přehlušující zvuk nevydržel nekomentovat. „To pípá, co? To pípá Česká televize?! No teda… Za deset miliard takovýhle pípání…,“ žertoval šéf Svobodných, čímž evidentně pobavil nejenom spolustraníky a hosty, ale též zástupce ostatních médií a přiměl kameramana ČT, aby se vrátil k opuštěné kameře a začal zvuk alarmu řešit. „Jsme každopádně rádi, že jste tu s námi. To byl možná takový hloupý žert…,“ žehlil si to posléze za pokračujícího pípání kamery Vondráček u ČT, jejíž technika způsobila propuknutí smíchu u celého sálu. 

U zeštíhlení státního aparátu Vondráček podotkl, že by díky novému kabinetu mělo „zásadně“ poklesnout množství peněz, které lidé odvádějí státu, načež za důležitou označil i snahu přenést více rozhodování na občany skrze obecná referenda, která by se konala na základě zákona, jež chtějí Svobodní iniciovat. 

„Svobodní vznikli v roce 2009 v době, kdy tady byla zavedená Lisabonská smlouva, aniž se kdokoliv zeptal občanů, jestli se jim líbí, přestože do Evropské unie jsme také prostřednictvím referenda vstupovali,“ odkázal v tomto ohledu, že právě snaha přenést více rozhodování na občany se pojí už se zrodem strany. Ideální by podle Vondráčka bylo, aby se Česko při tvorbě zákona o obecném referendu inspirovalo ve Švýcarsku.
Závěrem svého proslovu zmínil, že doufá v růst volebních výsledků strany do budoucna, což by umožnilo plnit její program ještě ve větší míře. Stěžejní pro protlačení zmíněných bodů má být rovněž výsledek senátních voleb.

„Teď jsme ve Sněmovně, snad budeme ještě ve větším počtu v Senátu i zastupitelstvu a budeme zkrátka dělat to, co nám podmínky umožní. Věřím tomu, že se nám to povede, protože jsme přece Svobodní a asi nikdo nemůže zpochybňovat, že máme velkou trpělivost a že máme pevný kořínek, vůli dělat to, co je potřeba, a že stojíme za tou nejcennější hodnotou, kterou politik může chránit – a to je svoboda,“ uzavřel.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31