Šichtařová: EU nemá zájem na ukončení války. Stěží by přesvědčila daňové poplatníky ke zbrojení

Šichtařová: EU nemá zájem na ukončení války. Stěží by přesvědčila daňové poplatníky ke zbrojení

Ekonomka a lídryně kandidátky Svobodných Markéta Šichtařová zhodnotila pro neČT24 vliv zisků zbrojařského průmyslu na ekonomiku České republiky. „Pokud do nějakého odvětví plynou veřejné peníze, pak je to vždy na úkor jiného odvětví,“ řekla expertka.

Evropská unie plánuje posílit svou obranu a chystá se investovat až 800 miliard eur do obranných kapacit. Tento plán, nazvaný ReArm Europe, by měl mj. uvolnit rozpočtová pravidla a vytvořit finanční nástroje pro společné nákupy zbraní a další obranné technologie. Co si myslíte o zbrojním průmyslu jako tahounu hospodářství EU v době klesající konkurenceschopnosti evropských výrobků na světových trzích?

To je nesmysl, že by zbrojení mohlo být tahounem evropské ekonomiky. Technicky vzato, zbrojení vstupuje do HDP, takže ve statistice se to jako růst HDP může projevit. Jenomže růst HDP je něco zcela jiného než prosperita; to jsou dvě odlišné a potenciálně vůbec nesouvisející věci. A politici využívají toho, že lidé tyhle dvě věci nerozlišují. Politici berou HDP jako svou výkladní skříň. Mají pocit, že když voličům ukáží růst HDP, voliči je pochválí. Že ale současně s tím mohou také voliči chudnout, už neřeší. A právě zbrojení je samozřejmě zcela kontraproduktivní v situaci, kdy je potřeba zvýšit mizernou evropskou konkurenceschopnost.

Povede orientace ekonomiky výhradně na vojenský sektor ke stagnaci jiných odvětví?


Ano, protože aby stát mohl zbrojit, musí zdanit daňové poplatníky, sebrat jim peníze, které vydá například na nákup amerických stíhaček. Zbohatnou tedy američtí zbrojaři, zchudnou čeští daňoví poplatníci, kteří nebudou mít dost peněz na útraty v domácí ekonomice.

Má v tomto modelu Evropa zájem o ukončení konfliktu na Ukrajině?

Myslím, že Evropa konflikt na Ukrajině používá jako záminku k tomu, aby mohla zbrojit a aby mohla plýtvat penězi daňových poplatníků. V tomto smyslu se mi nezdá, že by Evropa měla velký zájem na ukončení války. Kdyby válka skončila, těžko by se jí přesvědčovalo daňové poplatníky, že je třeba dál zbrojit. A vedle toho se EU rozhodně nechová tak, aby tím dávala najevo snahu o diplomatické, a tedy rychlé řešení.

Konflikt na Ukrajině pomohl českým výrobcům zbraní ztrojnásobit zisky, majitel zbrojařského holdingu Czechoslovak Group Michal Strnad je nejbohatším Čechem. Ovlivnilo to celkově české hospodářství?

Ovlivnilo to jeden segment českého hospodářství, a to zbrojní a obranný průmysl. Ale pokud do nějakého odvětví plynou veřejné peníze, pak je to vždy na úkor jiného odvětví. Jinými slovy, ekonomika nemůže zbohatnout tím, že stát peníze přerozdělí a jednomu odvětví vezme, aby podpořil jiné. Tím se negeneruje bohatství, tím se bohatství pouze přerozděluje. Takže české ekonomika změnila strukturu.

K podpoře procesu přezbrojování je třeba mít společného vnějšího nepřítele. Znamená to, že nás budou nadále strašit válkou s Ruskem?

Ano.

Převzato z https://42tcen.com/

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31