INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prohra. Daň za členství v EU. Tak ekonomka Markéta Šichtařová popisuje dohodu o clech, kterou uzavřely USA a Evropská unie. „Kdybychom nebyli členy EU, mohli bychom si bilaterálně vyjednat clo nižší,“ říká. Věnuje se také tomu, zda se členství v EU ještě vyplatí. „Plusové není už dávno. Když vezmu v úvahu třeba to, že implementace všech nařízení a směrnic EU do české legislativy vyjde přibližně na 3 % našeho HDP, je to jasné minus,“ upozorňuje s tím, že se jedná o čísla z „bruselské dílny“.
Evropská unie se nakonec dohodla se Spojenými státy na clech ve výši 15 %. EU bude muset masivně investovat v USA a vypadá to, že z druhé strany se nic takového nechystá. Jak se díváte na tuto dohodu?
To má dva rozměry. První rozměr je samotné clo. Je prohra, že clo na evropské zboží dosahuje 15 %. V podstatě je to daň za naše členství v EU. Kdybychom nebyli členy EU, mohli bychom si bilaterálně vyjednat clo nižší (pokud by se nám to podařilo). Na druhé straně je náramně dobře, že EU na americké zboží clo neuvalila. Často slyším řeči o tom, že to vyjadřuje příliš nízké sebevědomí EU. To je možné, ale je mi to úplně jedno – kdybychom na Američany uvalili clo, platili bychom ho my sami ve vyšších cenách na zboží dovážené z USA! Střelili bychom tím sami sebe do vlastní nohy. Takže ať už příčinou toho, že cla jsou takto jednostranná, je cokoliv – rozum, nebo malé sebevědomí – je dobře, že jsou jednostranná, přestože cla ubližují OBĚMA stranám, i té, která clo uvaluje.
Druhým rozměrem jsou ale další podmínky obchodní dohody. Totiž přislíbené investice v USA, přislíbený odběr zbraní, přislíbený odběr energií. A to je jasný obchodní provar.
Diplomat Petr Drulák to popsal jako „vazalskou smlouvu“. Souhlasíte s takovým hodnocením?
Ano, dalo by se to tak popsat, a to zejména kvůli té druhé části, totiž kvůli přislíbenému odběru zboží a energií. To se obchodně vážně nepovedlo. V podstatě budeme Američany dotovat.
Donald Trump si stěžuje, že indická cla na americké výrobky jsou moc velká a proto s Indií Spojené státy příliš neobchodují. Je to pravda? Nebo jsou tu jiné důvody?
Těžko říci, jaké jiné důvody Trump má, a co je jen záminka. Faktem je, že jeho celní politika je jeden velký chaos. Indie toho moc zajímavého nevyváží, takže USA nemají moc velké důvody něco z Indie odebírat. A naopak ani Indové nemají bůhvíjak vysoké dovozy z USA.
Editoři Bloombergu nám chválí digitální euro jako platidlo budoucnosti. Co vy si myslíte o digitálním euru? Jak velká je to hrozba?
Editoři Bloombergu jsou zjevně buď indoktrinovaní propagandou, anebo jsou sami v pozici vědomých propagandistů, protože digitální euro je obrovským nebezpečím. Američané mají obrovské štěstí, že Trump svým exekutivním výnosem digitální dolar zakázal. Digitální euro je takzvané CBDC, tedy digitální měna centrální banky. Pozor, je to něco docela jiného než bezhotovostní euro. Digitální měna má všechny znaky čínského kreditního systému i se všemi jeho sociálními kredity a skóringem. Přechod na digitální měnu je překročením hranice do digitální totality. Euro nesmíme přijmout hlavně právě proto, že by to znamenalo zavedení digitálního eura, tedy právě tohoto CBDC.
V kauze státních bitcoinů došlo k vývoji. Bývalý ústavní soudce David Uhlíř skončil v pozici koordinátora pro objasnění bitcoinové kauzy poté, co chtěl zveřejnit nepříjemné zjištění. Do chystané závěrečné zprávy plánoval napsat, že darovací smlouva mezi odsouzeným Davidem Jiřikovským a Ministerstvem spravedlnosti je od začátku neplatná. Už se ozývá, že Uhlíř „nepochopil zadání“, tj. že měl kauzu přikrýt. Co si o konci koordinátora myslíte vy?
Vůbec nevím, co si o tom myslet. Tady se mě ptáte na něco, do čeho nevidím. Bylo by samozřejmě laciné populisticky začít vykřikovat nějaké jasné názory. Ale já o té kauze nevím tolik, abych ji dokázala fundovaně komentovat. Jen je vysoce pravděpodobné, že šlo o jakýsi podvod a korupci, ale kdo přesně a jak jej ušil, to v tuto chvíli netuším.
Ekonom Lukáš Kovanda nakousl otázku, do kdy bude české členství v Evropské unii účetně plusové, vzhledem k navrhovanému rozpočtu. Kdy podle vás skončí účetní výhodnost EU?
Tak, ono plusové není už dávno. Když vezmu v úvahu třeba to, že implementace všech nařízení a směrnic EU do české legislativy vyjde přibližně na 3 % našeho HDP, je to jasné minus. (Pozor, to není můj odhad, to je odhad z bruselské dílny.) Navíc, již jsme dneska zmínili, že vlastně platíme přibližně 10% daň na amerických vývozech na tom, že nyní bude mít EU 15% cla na dovoz do USA. K tomu číslu jsem došla tak, že nyní máme (u některého zboží) řekněme 5% clo a navýší se nám na 15 % jen kvůli našemu členství. A tak bychom mohli pokračovat. Takže naše členství je už nyní jasně ztrátové po finanční stránce.
Převzato z Parlametních listů
