Prosazuje presně opak toho, co ve skutečnosti příroda potřebuje, co potřebujeme my, aby se přirozeně zadržovala voda v krajině a nedocházelo k vysychání.
Odborné argumenty nepadly ani na výboru pro životní prostředí, ani při zasedání samotného Senátu. Jen obrovský tlak na schválení Vodního zákona.
Nemám tedy jiné vysvětlení, než že tím hlavním argumentem jsou dotace, které za to potečou z EU na ministerstvo a bude co rozdělovat. Což je pro ministra výhoda v době, kdy se šetří v rozpočtech.
Pan ministr mě zvedl ze židle i při projednávání zákona „O ochraně ovzduší“, protože opět pod rouškou bohulibých řečí nakládáme na podnikatele, zemědělce a soukromý sektor další povinnosti, centrálně je nutíme do svých cen započítávat další a další náklady a divíme se, že se ceny lidem inflačně zvyšují.
Dosud musí firmy, které jsou potenciálním znečišťovatelem ovzduší, měřit a posílat data o tom, co odchází do vzduchu z jejich výroby.
Nově to musí dělat dokonce kontinuálně tzn nepřetržitě online.
Ale jak se ve skutečnosti věci mají?
Firma či společnost, která chce podnikat nikdy nesměla porušovat zákon a tedy znečišťovat ovzduší. Takové si sama musela nastavit technologie a postupy.
Pokud se někdo domnívá, že taková firma zákon něčím porušila, podá oznámení, patřičné úřady to prošetří a následně zjednají nápravu včetně udělení pokuty.
Tedy soukromý sektor podniká, dodává lidem produkty a služby, které k životu potřebují, dává lidem práci a státu odevzdává odvody a daně.
Stát má plnit svoji funkci a za tyto daně dohlížet, aby vše probíhalo v rámci zákonů, společensky odpovědně.
Ale protože to stát i po inkasování dvou tisíců miliard korun do rozpočtu ročně neumí, tak se chová k soukromému sektoru jako otrokář. Práská bičem a přenáší další povinnosti, práci a náklady na soukromý sektor.
Bavíme se přitom hlavně o ZÁPACHU a o MECHANICKÉM ZNEČIŠTĚNÍ ve vzduchu.
Zápach neumí nikdo relevantně měřit. To je subjektivní pocitová záležitost. Tak se jen centrálně stanovují odstupy od potenciálního zdroje znečištění.
To si ale má řešit daná obec a samospráva, protože někde díky konkrétnímu proudění vzduchu stačí, aby ta provozovna byla jen pár set metrů od obce, někde je zase i kilometr málo. To správně neurčí ministr z Prahy od stolu. Nýbrž místní realita.
Podobně je to i s prachem atp. Ministr chce navíc nově zákonem určovat, kdy budou moci např stavební firmy pracovat a kdy ne. Kdy budou moci např provádět bourací práce, kdy připravovat povrch dálnice atd.
Stát sám neumí projektové řízení. Jak dopadl projekt „nový stavební zákon a digitalizace“, víme, ale soukromému sektoru, který toto manažerské řemeslo umí, do toho bude házet klacky, vidle do termínů a naplánovaných postupů prací.
To se z toho projektoví manažeři zblázní. Nebo nezblázní, protože to nebude možné dodržovat. Stejně jako nebyly automobilky schopny technicky dodržet emisní limity, byly donuceny upravovat měření. Byly zahnány do kouta a nuceny lhát. To byl celý výsledek. Plus se z toho aparát napásl na tučných pokutách.
Firmy přitom samy chtějí dobře vycházet se svým okolím, s komunitou lidí kolem sebe, potřebují, aby u nich lidé chtěli pracovat, aby jim nechodily transparenty před branou atd. Nejsou hloupé, vědí, jak vypadá správné, odpovědné fungování. Konec konců i to vedení firmy dýchá ten vzduch.
Za 2 roky covidu, což považuji za naprostý útlum života na planetě, lidé zavření doma, na balkonech, na nebi ani letadlo, utlumené provozy na minimum, se kvalita ovzduší zlepšila v Číně jen o 25% a v Evropě udajně jen o cca 7%.
Nikdo nechce znečišťovat, ale zelené šílenství za každou cenu vede ke špatným koncům. A ministři by si měli uvědomit, kdo koho živí a mít trochu respektu k soukromému sektoru. Lejster a zelených směrnic se nikdo nenají.
Opusťme přístup, že soukromé společnosti jsou apriori nějací gauneři, které je potřeba pořádně držet pod krkem a poplatkovat či pokutovat hlava nehlava.
Pokud na životním prostředí zavedou jakýsi „minority report“, kdy se firmy budou muset udávat, ještě než se něčeho vůbec dopustí, pak by ten rezort měl mít jen 10% současného počtu lidí. Co by tam potom dělali?
Více o parametrech novely zákona zde:
(1) – Do definice ochrany ovzduší se doplňuje vágní požadavek zachování co nejnižší úrovně znečištění.
(2) – Do zákona se doplňuje definice národního cíle snížení expozice prachových částic PM2,5.
(3) – nově se kategorizují stacionární zdroje a sčítací pravila pro stacionární zdroje znečištění ovzduší. MŽP za účelem stacionárního měření stanoví státní síť imisního monitoringu a tuto síť provozuje.
(4) – Úroveň znečišťování zjišťuje provozovatel u látek se specifickým emisním limitem, látek s technickými podmínkami provozu, u stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 5.
(5) – Zavádí se nový institut nepřetržitého sledování provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie pro vymezené stacionární zdroje (uvedené v příloze č. 2).
(6) – Stanoví se povinnosti kontinuálního měření emisí se u stacionárních zdrojů, které jsou uvedeny v příloze č. 4. Provozovatel bude muset od 1. ledna 2028 ohlašovat výsledky kontinuálního měření prostřednictvím ISPOP (informačního systému kvality ovzduší).
(7) – Je přepracována část týkající se programu zlepšování kvality ovzduší (obsahová část programu je v příloze č. 5). Program bude vydáván ve formě opatření obecné povahy. Rozšiřuje se okruh orgánů, pro které bude program závazný. Dozírat bude MŽP.
(8) – Úpravám doznala část upravující smogovou situaci a na něj navazující příloha č. 6. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje MŽP neprodleně v médiích a nově také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obec má povinnost tuto informaci neprodleně zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(9) – Zavádí se nová povinnost orgánů ochrany ovzduší při vydávání stanoviska, závazného stanoviska a povolení provozu vycházet též z minimálních vzdáleností mezi stacionárními zdroji znečištění (uvedenými v příloze č. 2a) a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu (např. obytnou zástavbou nebo jinými chráněnými plochami).
(10) – Zavádí se institut tzv. rozhodování v pochybnostech. Výsledkem má být rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší zda určité zařízení spadá pod vyjmenované stacionární zdroje uvedené v příloze 2.
(11) – Mění se úprava nízkoemisních zón, se kterými bude spojena pravomoc obce zavést v samostatné působnosti nízkoemisní poplatek, jehož předmětem je vjezd do nízkoemisní zóny a pohyb po ní.
(12) – Dodavatel vybraných pohonných hmot bude povinen zajistit, aby v jím dodaných vybraných pohonných hmotách bylo obsaženo minimální množství pokročilého biopaliva nebo obnovitelného paliva nebiologického původu (stanoví se unijním předpisem). Podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách se bude postupně zvyšovat tak, aby v roce 2030 dosáhl v souladu se směrnicí EU 5,5 % (energetických procent paliva). Dále dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů proti stanovené základně. V roce 2026 snížení o 6,25 %, až na hodnotu 11 % v roce 2030.
(13) – Zavádí se funkce certifikačních orgánů, které mají provádět audity a vydávat certifikáty potvrzující, že hospodářské subjekty, například výrobci nebo prodejci biopaliv, splňují požadavky na kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů dle evropské legislativy.
(14) – komplexně se reviduje úprava přestupků. Doplňuje se úprava výnosu z pokut, resp. jejich rozdělení (mezi obce a ČIŽP).
(15) – upravují se náležitostí žádostí o udělení autorizace pro jednorázové měření emisí a měření úrovně znečištění, pro dohled nad tepelným zpracováním odpadu, i pro zpracování odborného posudku nebo ke zpracování rozptylové studie. Upravují se povinnosti autorizovaných osob.
Jaké lze očekávat DOPADY a jaké jsou SPORNÉ a PROBLEMATICKÉ ZÁLEŽITOSTI zde:
► B. Peštová: [ad kontinuální měření], ten, kdo má něco společného s průmyslem, tak by měl trošku zbystřit. V novele zákona o ovzduší je implementováno, že velká spalovací zařízení, která mají kontinuální měření, tak budou muset posílat online všechny výstupy ven směrem z té fabriky nebo firmy.
- V současné době ten, kdo prošel provozem, tak ví, že všechny ty velíny, které jsou, nebo kde jsou ta měření k dispozici, tak jsou vlastně uzavřené systémy. A to je z hlediska toho, aby tam zabránil kyberútokům a tak dále. Takže opravdu na těch velínech nesmíte mít ani internety
- A teď se počítá s tím, že vlastně tato data budou online posílána. Průmysl v tom spatřuje zaprvé to bude muset být nějak ošetřeno nějakými systémy, jestli to bude do nějaké mezibanky nebo respektive někam do nějakého meziúložiště a z toho úložiště to půjde potom dál, to jsou další finanční náklady, které s tím budou spojeny.
- Takže tam identifikovali to, že to bude nákladné. Pak samozřejmě to musí být nějakým způsobem zabezpečené, ale hlavně my tady máme Českou inspekci životního prostředí.
- Nevím, proč jdeme nad rámec něčeho. Německo, Polsko, Rakousko, nikdo to nemá, nikdo to nemá. My bychom byli opět pionýři.
- Pan ministr, když jsem se ho ptala, jaký to má přínos pro životní prostředí, jestli mi toto sníží nějakým způsobem emise, nebo jaké to má kladné dopady na to životní prostředí, tak mi vysvětlil, že ve své podstatě je to ušetření práce České inspekci životního prostředí, aby nemusela nikam jezdit,
- to je pro mě chabý důvod. Na to, abych zatížila průmysl dalšími finančními náklady
- a říct, že to je jenom proto, aby Česká inspekce, která to má ze zákona dané, že ty kontroly má dělat, aby nikam nemusela chodit, aby seděla a otevřela si počítač a tam viděla, jestli dochází nebo nedochází k nějakému překračování, tak to je sakra komfort.
■ pozn.: Nebyl schválen návrh J. Hofmana [Spolu], [PN-B6], který měl zohlednit vyspělá biopaliva, do výše 2,4 % podílu energie obsažené v dodaných vybraných pohonných hmotách (ze zákona máme mít 1,7 procenta).
- s návrhem se neztotožnil STAN, což způsobilo nepřijetí návrhu (opozice byla proti, nebo se zdržela).
- objevovaly se spekulace, že uvedený návrh měl omezit Babišovu řepku.
► B. Peštová: [ad návrh PN-B6, vyspělá biopaliva do výše 2,4 %], zatím jsme na 0,73 procentech.
- Z toho více jak polovinu dovážíme ze zahraničí a největším dovozcem je Čína (palmové deriváty).
- to chceme proto, abychom řepku nějakým způsobem omezili? Já bych vás ráda ubezpečila, že z řepky bylo přimícháno 129 mil. litrů a z palmových derivátů a palmového oleje je to 125 mil. litrů.
- Co bylo motivací, aby se změnilo to 1,7, podotýkám, v rozporu se směrnicí, abychom šli na víc a víc procent? Co nás k tomu motivuje? Chceme tedy otevřít trh, anebo chceme podpořit naše dodavatele?
- Co bylo motivací, aby se změnilo to 1,7, podotýkám, v rozporu se směrnicí, abychom šli na víc a víc procent? Co nás k tomu motivuje? Chceme tedy otevřít trh, anebo chceme podpořit naše dodavatele?
- Naši dodavatelé na to nemají, naši dodavatelé z toho množství, co oni jsou schopni vyprodukovat, jsou na 0,3 procenta. Nevěřím tomu, že by se dostali k 1 procentu
- bavíme se zde o kuchyňských olejích, to jsou vlastně oleje z fritovacích zařízení, a bavíme se zde o kafilerních tucích, respektive olejích z kafilerních tuků. Ten má dvě velké nevýhody. Za prvé, při 7 stupních dochází k tuhnutí, takže jakmile teplota klesne na 7 stupňů, nafta, do které se to přimíchává, vám začne tuhnout, takže ničíte si motor. Druhá jeho velká nevýhoda je, a s tou si neumí poradit, že má vysoký obsah síry, není schopen tu síru z toho dostat.
