Seznamzprávy: Žádná morální povinnost platit Ukrajinu z českých daní neexistuje

Seznamzprávy: Žádná morální povinnost platit Ukrajinu z českých daní neexistuje

Spojení s SPD a PRO rozhodně není proruské, říká předseda Svobodných Libor Vondráček. Předseda Svobodných Libor Vondráček je přesvědčen, že voliči ocení spojení jeho strany, která se prezentuje jako pravicová a libertariánská s uvedenými stranami.

Někteří Svobodní spojení kritizují, podle Vondráčkových slov to ale vypadá, že právě na tématu Ukrajiny se s ostatními stranami shodne. „Na Ukrajinu posílat peníze ze státního rozpočtu nemáme, my chceme nízké daně a štíhlý stát. Státy tady určitě nevznikly proto, aby na daních kasírovaly své občany a pak peníze posílaly kamkoliv do ciziny,“ říká Vondráček k podpoře Ukrajiny v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

———

Hodí se Svobodní k těm třem stranám, se kterými tam stáli na pódiu?

Určitě hodí. Máme společné programové priority, hlavně odmítnutí toho, co likviduje naše hospodářství. To znamená zelená politika, plýtvání státními prostředky, které se dávají na Green Deal, migrační pakt i na mnoho dalších nesmyslů, které jsou nám vnucovány z Evropské unie. A nesmíme zapomínat na svobodu slova a další svobody.

Takže pokud se dostanete do vlády, budete chtít prosazovat referendum o vystoupení z Evropské unie?

Myslím, že ano. V zásadě na tom mezi námi panovala shoda.

A panovala shoda i v otázce války na Ukrajině, ruské agrese a jak moc podporovat nebo nepodporovat Ukrajinu? Shodnou se tady Svobodní s SPD nebo Jindřichem Rajchlem?

My jsme vždycky byli zastánci toho, aby na podobné věci přispívali lidé dobrovolně, protože když se podíváme na důvod vzniku státu, tak státy tady určitě nevznikly proto, aby na daních kasírovaly své občany a pak peníze posílaly kamkoliv do ciziny.

Takže mají na ty tanky vybrat občané na Hithitu, ale stát do toho peníze posílat nemá?

Čeští občané vybrali ze svých kapes, pokud vím, sedm miliard korun. A to není vůbec málo. I naši členové hned v první dny války ještě na konci února 2022 vyrazili s dodávkou, kterou si půjčili od strany, naplnili jí materiálem a distribuovali ho na hranicích.

To je sice chvályhodné, ale není to objemově asi to, co Ukrajina potřebuje. Takže se ptám, jaká je vaší koalici dohoda, jestli má Česko i nadále podporovat napadený stát.

Na Ukrajinu posílat peníze nemáme, my chceme nízké daně a štíhlý stát. A pokud se nemáme zadlužovat a pokud máme mít nízké daně, tak nemůžeme posílat peníze do žádné války, která se netýká naší obranné aliance. My budeme prosazovat to, aby se veřejné prostředky investovaly do území České republiky, tedy tím pádem, aby se neposílaly na Ukrajinu, na barmské ženy ani na nic dalšího.

Nemyslíte si, že jako evropský stát máme i nějakou morální povinnost pomáhat napadenému státu?

My jako čeští politici máme v první řadě morální povinnost dbát o zájmy České republiky.

To já nezpochybňuju, ale ptám se, jestli nemáme i morální povinnost, pomoct napadenému evropskému státu.

Žádný stát nemá morální povinnost. Státy nikdy nevznikly proto, že mají nějaké morální povinnosti. Státy jsou servisní organizace pro své občany.

Takže se nemáme do ničeho míchat, co se děje za našimi hranicemi. Máme se soustředit jen na to, co se děje doma na našem písečku? Není to trošku krátkozraké?

My určitě nemůžeme omlouvat ruskou agresi, nemůžeme říkat, že to je v pořádku a tímto způsobem navádět ostatní. Ale když přistoupíme na to, že je to nějaká naše morální povinnost, tak kam budeme posílat peníze příště?

Nebojíte se, že pokud nepomůžeme Ukrajině se bránit, může to znamenat i riziko pro nás? Že se zkrátka Putin na Ukrajině nezastaví?

Bezpečnostní riziko pro státy NATO v Evropě by bylo, kdybychom zanedbávali naši vlastní obranyschopnost.

Promiňte, ale je to právě váš nový spojenec SPD, kdo je hlasitě proti zvyšování výdajů na obranu.

Protože dneska zvyšování výdajů na obranu jsou předražené neefektivní zakázky.

Dobře. Když se k moci dostanete vy, kteří určitě žádné předražené zakázky dělat nebudete, tak chcete zvýšit výdaje na obranu?

My připravujeme změnu bezpečnostní koncepce. Tady se to zvrhlo v marketingové fráze, ale my chce navrhnout reálnou koncepci. Ne kolik peněz utratíme, ale za co je utratíme. Bezpečnost občanů je naše priorita a je to základní úkol státu ji zajistit.

A měly by se tedy zvyšovat ty prostředky na obranu ke třem procentům HDP?

Pokud si odpustíme třeba nákupy pětatřicítek, tak ve finále to zvyšovat nemusíme a můžeme efektivněji za stejné prostředky pořídit důležitější věci. Nedávejme si předsevzetí, že v každém roce utratíme tolik a tolik, to je prostě nesmysl.

Ale my si to předsevzetí přece nedáváme jen tak z plezíru. My si ho dáváme, protože v Evropě je válka.

Já mám pocit, že to předsevzetí si současná vláda dává, protože je to její marketingový tah.

Takže není v Evropě válka?

Pochopitelně je v Evropě válka.Já si myslím, že na obranu je potřeba vydávat více pozornosti. To není jenom o penězích, je to o tom, že vnitřně rozdělený národ, ve kterém lidé nejsou vlastenci, nikdo chránit nebude. To můžeme investovat, kolik chceme do obrany a stejně to nebude fungovat, takže my tomu chceme věnovat rozhodně více pozornosti.

„Budeme pravicoví“

V roce 2021 už jste s Trikolorou kandidovali a následně jste se za tu kandidaturu omlouvali. Proč se s nimi teď spojujete znovu?

My jsme se v lednu roku 2023 omluvili našim členům a voličům, že je někdo v první řadě spojuje s tím, že Trikolora podpořila v prezidentských volbách Andreje Babiše. Museli jsme razantně dát od Trikolory ruce pryč. Pochybuju, že se dnes byť jen jediný občan České republiky rozhoduje podle toho, jak se kdo postavil k prezidentské volbě.

Vy jste se ale v tom prohlášení za spolupráci s Trikolorou omlouvali také proto, že už podle vás není pravicová strana. Takže se ptám, jestli dnes už je Trikolora zase pravicová strana, takže se s nimi zase můžete spojit, nebo už naopak vy nejste pravicová strana?

Já věřím tomu, že až se dostaneme do sněmovny, budeme hlasovat rozhodně pravicověji než tato vláda. A že mezi tyto činy budou patřit i činy poslanců za Trikolóru. I SPD dnes ve sněmovně tak hlasuje v otázkách nezvyšování daní, nezavádění nových úřadů a dotací.

SPD například prosazuje zvyšování důchodů. Je zvyšování důchodů pravicová politika?

Pravicová politika je dodržování smluv. A vy jako občan máte smlouvu se státem, že když pracujete, dostanete důchod.

Takže vlastně zvyšování důchodů je pravicová politika?

Zvyšování důchodů v rámci nějaké valorizace je zcela logická věc a žádná strana v České republice to nezpochybňuje. Před 150 lety by to pravicová politika nebyla, dnes je.

Dále v programu vidím, že chcete lidem zajistit levné energie? Jak pravicová strana zajistí levné energie? A má to vůbec dělat? Nemá to zařídit trh?

Má to zařídit trh, ale ten je dnes zničený zelenými regulacemi z Bruselu. Takž my od nich ustoupíme, jako Donald Trump a tím zajistíme levnější energie.

Mají se levné energie zajistit třeba i tak, že je budeme odebírat z Ruska?

Levné energie se musí zajišťovat odevšad. Když máte trh a máte větší výběr, tak logicky v rámci ekonomických zákonů to vede k tomu, že zvýšená konkurence snižuje cenu.

Takže vám nevadí obchodovat strategické suroviny se státem, který útočí na jiný stát?

Strategické suroviny musíme zajistit pro české občany v maximální možné míře a pokud tady půjdou ropovody ze všech světových stran a plynovody ze všech stran, tak je berme ze všech světových stran.

Souhlasí s tímhle spojením všichni členové vaší strany? Někteří to veřejně kritizují, někteří dokonce odcházejí. Říkají, že jste se zpronevěřil ideálům Svobodných, když se spojujete s otevřeně proruskými stranami.

My se rozhodně nespojujeme s proruskými stranami. My hodláme být a jsme pročeští. Když jsme tu debatu po mém zvolení v listopadu loňského roku zahájili, otázek a variant bylo hodně a my jsme demokratická strana. Po té diskuzi jsme v zásadě všichni dospěli k názoru, že toto je ta nejlepší cesta, jak můžeme pomoci našim myšlenkám v těchto volbách.

Jste přesvědčený o tom, že to tak uvidí i vaši voliči? Uvěří tomu, že mezi těmito třemi stranami prosadíte program Svobodných?

Jsem o tom přesvědčený a není to jenom nějaká planá víra, ale odpovídají tomu i reakce, které jsem zaznamenal v rámci emailové schránky, kde vám stovky zpráv ze včerejška. A je to jedna negativní reakce na 15 pozitivních.

Převzato ze Seznamzpávy.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31