Přepsaná pohádka o zlých Trumpových clech aneb kdo reálně zahájil celní válku?

Přepsaná pohádka o zlých Trumpových clech aneb kdo reálně zahájil celní válku?

Poslední týdny se horem dolem skloňuje, že americký prezident Donald Trump zahájí celní válku s celým světem. Prý nenávidí EU, a tak chce rozpoutat spirálu zavádění cel bez ohledu na následky. Ale opravdu s tím začal Trump? Nezačala snažení Světové obchodní organizace o bourání cel a rozšiřování volného obchodu bojkotovat spíš sama EU?

„EU uvalí clo na čínské elektromobily až do výše 48 procent,“ tak zněl titulek z dubna 2024, který upozorňoval na fakt, že navzdory varování německé vlády EU riskuje rozpoutání obchodní války s Pekingem. Evropská komise tehdy oznámila výrobcům automobilů, že od příštího měsíce bude na dovážené čínské elektromobily předběžně uplatňovat dodatečná cla ve výši 17 až 38 procent, a to dokonce nad rámec stávajících 10procentních cel na všechny čínské elektromobily, v závislosti na tom, do jaké míry výrobci vyhověli šetření EU týkajícímu se elektromobilů.

Ještě dříve, avšak s odloženou platností na 1. ledna 2026, schválil Brusel tzv. CBAM uhlíková cla, která se mají týkat veškerého dováženého zboží z ciziny, u kterého nebude prokázána „uhlíková neutralita“. V květnu 2023 tak bylo schváleno, že se CBAM uhlíková cla budou od roku 2026 uplatňovat v rámci do té doby již dost asymetrických cel i na dovoz zboží z USA.

Přestože bylo mnohokrát upozorněno na to, že již platná cla na dovoz amerického zboží do EU jsou výrazně vyšší než na zboží EU dovážené do USA, rozhodl se Brusel celní poplatky ještě před zvolením Trumpa vůči americkému zboží navýšit.

Proč to EU dělá? Proč média nespustila hysterickou kampaň s titulky jako: „Ursula von der Leyenová chce zničit globalismus a rozpoutat obchodní válku se spojenci“?

Vysvětlení jsou prostá

Zaprvé – „uhlíková cla“ jsou podle sbírky zelených pohádek „hodná cla“, zatímco Trumpova cla jsou „zlá cla“. Když si Brusel v rámci Green Dealu a balíčku Fit for 55 začal likvidovat vlastní průmysl „hodnými emisními povolenkami“ a ten pak začal křičet, že ho zlikviduje světová konkurence, vymyslela EU pro průmysl úlitbu ve smyslu: „Zabili jsme vaši kozu, tak ji zabijeme i Američanům a Číňanům,“ aby průmysl neprotestoval příliš nahlas.

Zadruhé – Evropská unie chce více peněz, o kterých bude sama rozhodovat. EU vlastně vyhovuje, že jsou cla vysoká a mají být ještě vyšší. Žádný jiný zdroj peněz pro EU není tak snadno dosažitelný jako výnosy z cel.

Stále rostoucí počet úředníků a dalších hladových krků v Bruselu se nezastaví na čísle 80 tisíc lidí. Choutky EU ještě více utrácet a mít stále více kompetencí zřejmě nepřejdou, a protože navýšení přímých plateb do eurofondů ze státních rozpočtů v poslední době stále více zadlužené členské státy neodklepnou, musela si EU už v roce 2020 půjčit 750 miliard eur a ráda by si půjčila znovu. Jednorázově půjčky se ovšem před lidmi dají ospravedlnit jen nějakou mimořádnou hysterií (pro kterou minule posloužil covid a dnes by jí mohla EU vyvolat tím, že straší válkou), ale i tak jednorázový dluh bude dříve či později zkonzumován.

Brusel jako nenasytný Otesánek

Peníze z roku 2020 již EU rozfrcala, a tak se jí náramně hodí, že součástí schválení unijního dluhu bylo i rozšíření kompetence EU zavádět své vlastní daně. Kdyby ovšem skutečně zavedla tolik diskutované uhlíkové daně nebo daně z mastných výrobků či cukrovinek, asi by tím na popularitě mezi zelenou drahotou sužovanými obyvateli EU nezískala.

Pokoutné rozšiřování systému emisních povolenek (ETS), které jsou vlastně proměnlivě vysokými daněmi nebo také „zelenými odpustky“, lidem také začíná vadit. Zvýšený výnos z cel by tak mohl být jedinou odkomunikovatelnou cestou a v podstatě darem z nebes pro krátkozraký Brusel, který dlouhodobě šlape po ekonomické prosperitě, aby mohl jako Otesánek požírat peníze, jež by ještě nedávno zůstaly v místě vzniku reálných hodnot.

Jednoduchá rovnice o nenasytném Bruselu, kterému se cla vlastně hodí, by již dříve jistě mohla napadnout kdejakého novináře mainstreamu, který se místo po Trumpovi mohl kvůli clům již dávno vozit po Evropské komisi, jenže tu máme ještě jeden fakt, kterým se kruh uzavře.

Evropská komise i díky „pracovité Věře Jourové“ připravila Evropský akt o svobodě médií (EMFA), ve kterém plánuje EU rozdávat peníze, které předtím někomu sebrala nebo si je půjčila, mezi ta „správná média“, čímž prý zajistí „nezávislost médií“. Ta „správná média“ tak nebudou věnovat pozornost „hodným uhlíkovým clům“ z dílny EU, ale jen „zlým clům Donalda Trumpa“. Osmdesátitisícihlavá bruselská saň se tak bude v přepsané pohádce tvářit jako „kladný hrdina“, zatímco ten, kdo s ní bude bojovat, bude „zlý záporák“.

Dejme si tak pozor na „přepsané pohádky“ a pamatujme na to, že „válka není mír, otroctví není svoboda, v nevědomosti není síla a celní válku spustila EU.“

Převzato z Denik.to

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31