INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Na debatě se studenty prohlásil prezident Petr Pavel v souvislosti s nedávnými volbami v USA, že demokracie může být zranitelná jako systém i v zemích, kde je dlouhodobě zavedená, a to kvůli náchylnosti nechat se manipulovat. „U nás jsou lidé velmi náchylní nechat se zmanipulovat, jak ukázala právě debata Petra Pavla, jelikož podle dostupných agenturních informací se žádný ze studentů neohradil a prezidenta s realitou svou otázkou nekonfrontoval,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová s tím, že v její generaci gymnazistů 90. let by mu určitě někdo odporoval.

Dnes si připomínáme výročí událostí, které před 35 lety odstartovaly naši cestu od socialismu ke kapitalismu. „Za tu dobu se Česko díky své tvrdé práci úspěšně zařadilo mezi stabilní tržní ekonomiky Evropské unie.“ To řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, když minulý měsíc představoval Hospodářskou strategii, jejímž hlavním cílem je dostat Českou republiku do roku 2040 mezi top 10 zemí Evropské unie s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Máme být na co hrdi, kam se podařilo zemi od roku 1989 ekonomicky posunout?

Jojo, posunuli jsme se přímo bumerangově, totiž od začátku na konec a zase zpátky. No, komu se to podaří? Ze socialismu jsme došli ke kapitalismu a od kapitalismu jsme se zase vrátili do polovičního socialismu. Protože to, co tu dnes máme, nemá s tržní ekonomikou mnoho společného.

Pokud jde o náš posun mezi top 10 zemí Evropské unie s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele, je to asi takové, jako když komunisté slibovali, jak natrhneme zadek imperialistům a nandáme to ekonomicky Američanům. Slibovali to nějakých čtyřicet let, ale někde ti soudruzi patrně udělali chybu, protože nakonec se východní blok ekonomicky v podstatě sesypal, protože byl kvůli ekonomické neefektivitě již tak slabý, že ani neměl sílu bránit se v devětaosmdesátém. A pak nás západní svět učil, jak znovu začít podnikat. Tak teď to máme v bledě modrém. Akorát se chceme vyšvihnout mezi top 10 zemí EU… On si pan Vlček FAKT myslí, že s naším vypínáním elektráren se proinvestujeme k prosperitě?!

V tehdejších euforických časech se lidé těšili především na svobodu a budoucí prosperitu. Památným se stal výrok prognostika Valtra Komárka, jednoho z tehdejších kandidátů na premiéra, že do deseti let ekonomicky doženeme Rakousko. Souviselo to jeho vyjádření jen s tou tehdejší optimistickou náladou a bylo zcela nereálné, nebo až tak nesmyslné to heslo být nemuselo?

Ano, bylo to zcela nereálné. Teď už to ale reálné naopak je – ale ne proto, že my bychom byli tak dobří. Je ale hypoteticky možné, že se Rakušané ideologicky střelí do nohy ještě víc, než se střílíme my. Pak bychom je samozřejmě dotáhnout mohli. Mohli by totiž hypoteticky klesat rychleji, než jak budeme ekonomicky klesat my, pokud budeme v tomhle zeleném dobrodružství pokračovat.

„Volby v Americe ukázaly, jak zranitelná může být demokracie jako systém i v zemích, kde je dlouhodobě zavedená. Je to způsobené na jedné straně menším zájmem lidí o to, co se děje, jejich menší informovaností, a tím pádem větší náchylností nechat se manipulovat, případně trochu vystrašit, a pak strach obrátit proti někomu konkrétnímu,“ řekl prezident Petr Pavel při úterní debatě se studenty Střední odborné školy Dvořákova ve Znojmě. Je demokracie v Česku z tohoto pohledu odolnější, že lidé u nás nejsou tak náchylní se nechat zmanipulovat?

Myslím, že lidé u nás jsou velmi náchylní nechat se zmanipulovat, jak ukázala debata Petra Pavla se studenty ve Znojmě, jelikož podle dostupných agenturních informací se žádný ze studentů neohradil a prezidenta s realitou svou otázkou nekonfrontoval. Neumím si představit, že v mé generaci by se na gymnáziu, na které jsem v 90. letech chodila, nenašel nikdo, kdo by nevznesl drzý dotaz, kterým by prezidentovi odporoval. Já bych to v takové situaci tehdy celkem jistě udělala.

Naopak demokracie v USA je velmi robustní a má tradici, protože navzdory velmi jednostranné propagandě médií se Američané rozhodli svobodně a progresivistickou mediální masírkou se nenechali ovlivnit. To my to máme v EU mnohem těžší, protože Evropská komise není volená lidmi, takže na celoevropské úrovni, odkud přicházejí ty nejvíce toxické regulace, si na demokracii jen hrajeme.

Zvyšující se cena másla, okolo 70 korun za běžné balení, vyvolala ostrý konflikt mezi dvěma nejsilnějšími politickými figurami v zemi. „Trh tu ovládají tři silní hráči včetně Agrofertu pana Babiše a jeho kamarádů a prostě jsou to jakési oligopoly,“ prohlásil premiér Petr Fiala. Babiš vzápětí oponoval, že skupina Agrofert nemá na cenu másla vliv, jelikož má podíl pouze osm procent na trhu. Podle něj předseda vlády tím jen potvrdil, že ekonomickým věcem absolutně nerozumí. Jak to s premiérovou ekonomickou erudicí je, podle vás?

Agrofert relevantní sílu samozřejmě má, ale s cenou másla to prakticky nijak nesouvisí. Zemědělcům, zpracovatelům i obchodníkům rostou náklady z titulu energií, hnojiv, odpadového hospodářství, byrokracie, nájmů, pracovních sil, sezónních brigádnických dohod a tak dál. Vedle toho mléka na máslo je málo, protože výroba jiných výrobků je lukrativnější. A konečně Evropa likviduje chovy krav, protože prý musí zachránit planetu, a kde ubývá krav, tam logicky ubývá másla. Prostě premiér si hledá obětního beránka, ale na špatném místě.

Všechny měny v našem regionu nyní oslabují k dolaru, americká měna sílí i k euru. Zaujalo mě, že česká koruna je k americkému dolaru na nejnižší hodnotě od listopadu 2022, tedy za poslední dva roky. Jaké jsou hlavní souvislosti a příčiny, nejde přece jen o volební triumf Donalda Trumpa?

Je to kombinace několika faktorů a není na tom vůbec nic tajemného. Zaprvé Donald Trump nejspíš znamená vyšší cla. Vyšší cla znamenají vyšší ceny v USA v budoucnu. Vyšší ceny v USA budou znamenat vyšší úrokové sazby (ve srovnání se stavem bez Trumpa). A vyšší úroky znamenají vyšší úrokovou atraktivitu dolaru, tedy posilování dolaru.

No a v případě koruny je to zase hodně o tom, že Česká republika ztrácí své postavení na světových trzích, vývoz se nám nedaří, protože máme drahé energie, náš průmysl ztrácí konkurenceschopnost, a kde není vývoz, tam není poptávka po korunách. Takže oslabování koruny se spojilo s posilováním dolaru a je vymalováno.

Příští americký prezident Donald Trump ve své kampani slíbil učinit z USA světové centrum bitcoinu a kryptoměn obecně, ba dokonce položit základ státním strategickým rezervám v bitcoinu. Po rekordním růstu ceny bitcoinu ve dnech po jeho zvolení vypukla i v Česku na sociálních sítích debata, zda by ČNB měla mezi své rezervy vedle cizích měn a zlata zařadit i bitcoin. Co této zmiňované možnosti říkáte?

Nemám vůbec nic proti. Bitcoin je pořád hodně podceňovaný a nedoceněný zejména lidmi v západním světě. Dost mi to připomíná období, kdy se centrální banky zbavovaly zlata, aby ho dnes zase zběsile nakupovaly, protože s odstupem let najednou pochopily, že zbavovat se zlata byla chyba.

Převzato z Parlamentnilsity.cz