NVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Podle političky STAN a jaderné inženýrky Dany Drábové se máme v té naší zemi fakt parádně. „To se těžko komentuje, protože to vyjádření je velmi obecné. Samozřejmě že se máme fakt parádně ve srovnání s Kongem. Samozřejmě že se máme parádně ve srovnání s rokem 1944 nebo 1955,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Nynější snahu Fialovy vlády vyjednat v EU odklad spuštění systému nových emisních povolenek považuje za nehorázný podvod a pokus o manipulaci s lidmi, protože to byla právě ona, kdo emisní povolenky během svého evropského předsednictví protlačila.

Prezident Petr Pavel tak dlouho napínal, zda podepíše, nebo nepodepíše zákon o státním rozpočtu, až trochu nedůstojně ve videu na sociální síti oznámil, že ho podepsal. Zmínil vícero výhrad, ale rezignovaně přiznal, že by bylo snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že jeho veto Sněmovna přehlasuje. Navíc uvedl, že dostal osobní garance od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury, že deficit rozpočtu nebude vyšší. Udělal prezident to nejrozumnější, co mohl?

Prezident potvrdil, že není silný hráč. Dopředu se čekalo, že podepíše – a podepsal. Jasně že by Sněmovna jeho veto asi přehlasovala, ale prezident přece má tento nástroj k dispozici proto, aby jím ukazoval svou vůli. Aby dával informace veřejnosti. Když veřejnost uvidí, že prezident bojuje s vládou o rozpočet, uvědomí si, že asi něco není správně. A bude se ptát. Bude na vládu tlačit. Bude se to řešit v médiích. A až bude vláda příště sestavovat rozpočet, takovou mediální masírku už nebude chtít podstoupit a dá si pozor, aby jí rozpočet seděl. Zkrátka ten nástroj „nepodepsat“ je mocný, i když je přehlasován.

Česká vláda se pokusí vyjednat v EU odklad spuštění systému nových emisních povolenek, které mají začít platit v roce 2027, alespoň o rok. „Musíme zreálnit ekologické cíle, aby neměly negativní vliv na celou ekonomiku,“ zdůvodnil to Petr Fiala. Na Radě Evropské unie o tom bude jednat ministr životního prostředí Petr Hladík, který plánuje vytvořit širokou koalici podporující odklad. Měl by takový boj za české zájmy být standardem každé české vlády?

Standardem každé české vlády by hlavně mělo být, že ani nepodepíše takové blbosti jako emisní povolenky. A právě Fialova vláda emisní povolenky během svého evropského předsednictví protlačila a teď se tváří, že to byl nějaký omyl, že ona nic, ona muzikant, a chce odklad. Jak důvěryhodně to asi může působit, když všichni víme, že vláda u toho byla, když se povolenky dojednávaly, a zasazovala se o Green Deal v jeho stávající podobě? To je přece nehorázný podvod, pokus o manipulaci s lidmi. Každopádně každý boj proti povolenkám je dobrý, i když v tomto případě není moc důvěryhodný, ale i tak je to lepší než nic.

Politička STAN a jaderná inženýrka Dana Drábová vzkázala z Facebooku: „Máme se v té naší zemi fakt parádně, akorát to hromada lidí nevidí a nikdy nedocení.“ Je to její vyjádření jen poplatné tomu, že sama souzní s nynější vládní koalicí, nebo by jí při zamyšlení u štědrovečerní tabule měla dát za pravdu výrazná většina populace?

Tohle se těžko komentuje, protože to vyjádření je velmi obecné. Samozřejmě že se máme fakt parádně ve srovnání s Kongem. Samozřejmě že se máme parádně ve srovnání s rokem 1944 nebo 1955. Ale současně naše životní úroveň zaostává ve srovnání s tím, jak například nyní roste Asie. Také výrazně sílí omezování svobody slova. Dochází k deindustrializaci české ekonomiky. Roste daňová kvóta. A tak bychom mohli pokračovat. A o tom mlčet nesmíme. Relativizování těchto problémů poukazem na to, že se máme dobře ve srovnání s mnoha jinými zeměmi, by vedlo k tomu, že bychom rezignovali na ochranu naší svobody, která je stále menší. Akorát to – slovy Dany Drábové – hromada lidí nevidí a nikdy nedocení, jak moc naše svobody ubývají a jak moc se stav naší ekonomiky relativně ke srovnatelnému zahraničí zhoršuje.

Říkáte, že o tom mlčet nesmíme. Ale když jste na blog iDnes napsala komentář s titulkem „Úpadek průmyslu náhle zrychlil“, tak byl stažen. Myslíte si, že mohl vyvolat nenávistné nálady vůči politikům, kteří na úpadku nesou svůj díl viny, nebo třeba paniku, což obojí odporuje kodexu blogera? Jaké jiné vysvětlení pro tento krok redakce můžete mít?

Naprosto netuším, vůči komu mohl blog vyvolat nenávistné nálady či komu mohl přivodit paniku. Možná blog hrozil způsobit paniku ve vládních kruzích, protože pojmenovával problémy, kterým česká ekonomika čelí po třech letech vlády Petra Fialy, a to se před volbami neposlouchá dobře. Na můj dotaz administrátorům, v čem konkrétně spatřovali porušení kodexu blogera, se mi nedostalo odpovědi. Prostě následovalo mlčení. A to mlčení vyvolává nejvíce otázek. Každopádně v poslední době pozoruji narůstající pokusy o bagatelizaci ekonomické situace. Když zmíníte, že ekonomická situace Česka není tak růžová, jak se ji příznivci vlády snaží vykreslovat, setkáváte se až se zuřivými reakcemi fandů vlády. Zajímavé je, že zatímco v některých kruzích můj popis ekonomické situace zřejmě hrozil „vyvolat paniku“, lidé z velkých firem a zejména z průmyslu vesměs reagovali velmi souhlasně a mé závěry potvrzovali.

Světově významná ratingová agentura Moody’s v jeden den zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku. Obě země tak vykazují horší rating, než když začínaly platit eurem. To ale platí i pro Itálii, Španělsko, Rakousko, Finsko, Irsko, Belgii, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Kypr a Maltu. Lepší rating než před vstupem do eurozóny vykazují jen Litva, Lotyšsko a Chorvatsko, které v ní jsou poměrně krátce. Když třináct z dvaceti zemí eurozóny je na tom hůř a jen tři lépe, není to povel vrátit se k národním měnám? Byl by takový proces vůbec proveditelný?

Chce se mi smát. No samozřejmě že se euro neosvědčilo. Samozřejmě že to šlo vidět už mnoho let. A samozřejmě že některým zemím euro spíš pomáhá a jiným spíš ubližuje, a těch je většina. Euro (relativně) pomohlo například Německu, protože vyřadilo ze hry jeho konkurenci. Pomohlo ale i Chorvatsku, protože chorvatská ekonomika je velmi málo průmyslová a je velmi silně založená na službách. A pak jsou tu země, které byly zvyklé v historii pomáhat si kurzem, jako jsou Řecko, Itálie. Pro ně byl náraz eura nejhorší, byly v první vlně poškozených. Další kategorií jsou země, které jsou průmyslové, mezi nimi bychom vynikali my, kdybychom měli euro, a sem patří i Slovensko. A tyto země mají eurem poškozenou svou konkurenceschopnost. Ale návrat k národním měnám je pro Evropskou komisi no-go area, protože euro od samého počátku bylo politickým, nikoliv ekonomickým projektem. Proces návratu k národním měnám by technicky proveditelný byl, kdyby se chtělo. Podívejte se, jak snadno šlo rozdělit československou korunu, protože se chtělo. Ale ono se nechce.

Naopak zemím EU, které zůstaly mimo eurozónu, se rating za dobu existence eura, od 1. 1. 1999, prakticky všem zlepšil, ač tedy eurem neplatily a neplatí. Týká se to Dánska, Švédska, Polska, Bulharska, Rumunska a Česka. Jak v tuto chvíli vypadají politické špičky TOP 09, které chtějí do koaliční smlouvy SPOLU prosadit termín přijetí eura, nebo STAN, jehož ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák se letos v únoru rozhodl jmenovat ekonoma Petra Zahradníka svým zmocněncem pro otázky eura, i když nakonec zůstalo jen u funkce poradce? Co je k tomu může vést, že paličatě trvají na vstupu do teď už viditelně nepovedeného projektu?

Tak jasně, na tom není nic překvapivého či zvláštního. To je prostě naprosto ekonomicky logická záležitost. Euro uměle a falešně snižuje úrokové sazby, a tím činí zadlužování státu jednodušší. Státy platící eurem se tak mnohem ochotněji zadlužují, a tím si ničí svůj rating neboli svou finanční odolnost.

Já vždy cítím hroznou frustraci, když za mnou někdo přijde a začne mi rozšafně vykládat: „Paní Šichtařová, já s vámi skoro ve všem souhlasím, ale s tím eurem, s tím tedy nesouhlasím. Euro bychom měli přijmout, protože je to pro nás výhodné, já tomu věřím.“ Víte, to není věc víry nebo názoru. To je, jako byste přišli do školy a začali se hádat s paní učitelkou: „Víte, paní učitelko, já s vámi ve většině věcí souhlasím, ale s tím, že jedna plus jedna jsou dvě, s tím tedy nesouhlasím. Jedna a jedna by přece mělo být pět, já tomu věřím!“ Chápete, kam mířím? To není věc názoru. To je jen hloupost. Neinformovanost. Možná nevzdělanost. Možná pokus o manipulaci a o odlišení se od ostatních. Ale to, že jedna a jedna je pět a že euro by pro nás bylo výhodné, nemůže tvrdit nikdo příčetný, kdo má elementární ekonomické znalosti. Mohla bych vám o tom vykládat hodiny, mohla bych vám jmenovat všechny důvody a mechanismy, kterými by nás euro poškodilo, ale bylo by to jedno. Fanatici si vždy budou tvrdit svoje. Protože euro je politický projekt.

Ptáte se, proč si někteří politici paličatě trvají na svém. Mohou mít víc důvodů. Mohou se chtít „odlišit“ od jiných politiků. Mohou být neochotní přiznat, že se v minulosti zmýlili. Anebo je klidně může přitahovat představa absolutní kontroly nad obyvatelstvem. Přijetí eura totiž v podstatě znamená přijetí CBDC, což není nic jiného než technologie čínských sociálních kreditů umožňující absolutní kontrolu obyvatelstva.

„Věra Jourová je ztělesněním banálního byrokratického zla,“ reagoval v říjnu Elon Musk na útoky končící české eurokomisařky na jeho sociální síť X. „Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy. Na starost bude mít rozvoj lidských zdrojů i nové technologie,“ schválil čerstvě akademický senát školy záměr rektorky Mileny Králíčkové. Tyto dvě zprávy od sebe dělí necelé dva měsíce. Jak to bude na UK vypadat, když rozvoj lidských zdrojů bude mít na starosti ztělesnění banálního byrokratického zla? Nebo je hloupost brát Muskovu jedovatou slinu vážně a lidské zdroje pod taktovkou Jourové se budou rozvíjet tím správným směrem?

Tak jak to asi tak může vypadat, když výkvět byrokracie bude mít na starost rozvoj lidských zdrojů a nové technologie… Elona Muska beru velmi vážně, protože Věra Jourová ve své funkci dostatečně předvedla, kam až její cenzurní zásahy mohou dojít. Já bych to ale protáhla ještě dál. Podle mne nejde jenom o prostou byrokracii. Podle mne se v tomto případě snoubí byrokracie s ideologií. A to je mnohem nebezpečnější kombinace.

Převzato z Parlamentních listů