Opravili čísla. Nahoru. A stále není jisté, jestli u Stanjury něco nevykouzlili, varuje Markéta Šichtařová

Opravili čísla. Nahoru. A stále není jisté, jestli u Stanjury něco nevykouzlili, varuje Markéta Šichtařová

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Už tak ohromný deficit státního rozpočtu za loňský rok 289 miliard korun byl nejspíš ještě vyšší. Eurostat v rámci druhého ověřovacího cyklu opravil původní čísla a český deficit tak měl činit takřka 347 miliard korun. „Deficit byl loni nejspíš 347, pokud nebyl ještě větší, protože si nemůžeme být jisti tím, zda se ‚náhodou‘ ještě něco dalšího někde ‚nezapomnělo‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová ke „kouzlení“ Stanjurova úřadu. Čáry s ciframi provádí i učitel dějepisu a politologie, toho času v čele ministerstva vnitra, ale policistům ani hasičům nic dobrého nepřičaroval.

Bude to vládě ve zbývajícím roce do voleb šlapat lépe ve čtyřech než v pěti poté, co se zbavila členů spojených s Pirátskou stranou s výjimkou ministra Jana Lipavského, který pro setrvání ve Fialově kabinetu raději zahodil pirátské triko, které devět let oblékal?

Pochybuji, že by to vládě fungovalo. Vláda je příliš zmatený účelový slepenec, kde jediným tmelem je touha po vládní moci. Ale protože důvěra vládě je tak nízká, všechny strany slepence si uvědomují, že příští volby pro ně mohou být ranou z milosti. Poslední volby totiž ukázaly, že nejspíš naprosto drtivě vyhraje Andrej Babiš. A toto vědomí nejspíš bude čtyřkoalici držet pohromadě. Ačkoliv tedy neshody uvnitř porostou, odhaduju, že navenek se tento slepenec v pudu sebezáchovy udrží.

Pomoci čtyřkoalici může místopředseda STAN Lukáš Vlček, který se po novém eurokomisaři Jozefu Síkelovi stane ministrem průmyslu a obchodu. Ve funkci se chce zaměřit na energetiku. Jak na vás působí jeho vyjádření, že Green Deal, tedy přechod EU k obnovitelným zdrojům energií, považuje za příležitost, kterou by Česká republika neměla „prošvejkovat“?

Působí to na mě tak, že půjde zase o dalšího umělce typu Jozef Síkela, o kterém se v kuloárech mezi energetiky vykládá, že většího energetického analfabeta by pohledal. Holt stabilita české energetické soustavy a naše energetická bezpečnost to asi mají sečtené. Akorát tedy vláda by si měla ujasnit, jak to půjde dál dohromady s její bojechtivostí ohledně Ukrajiny. Protože vláda může mít buď jedno, nebo druhé.

Lze mít stabilní energetiku, z toho vyplývající stabilní těžký průmysl, z toho vyplývající funkční zbrojní a obranný průmysl, a pak se vláda může montovat do války. Anebo lze mít Green Deal, z toho vyplývající energetickou nesoběstačnost, z toho vyplývající rozpad těžkého průmyslu, z toho vyplývající rozpad zbrojního a obranného průmyslu, a pak si může vláda nechat zdát o tom, že by se montovala do Ukrajiny. Buď jedno, nebo druhé. Myslím, že tohle těm energetickým umělcům nějak nedochází.

Zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek oznámil, že ze strany kvůli dlouhodobě odlišným názorům s jejím vedením vystupuje. Pokud by v blízké budoucnosti inicioval založení nového politického subjektu, nepoškodil by koalici Spolu, kvůli níž se před minulými volbami vzdal svých politických ambicí?

Poškodil by. Je tu obrovská poptávka po alternativě. Mnoho lidí vsadilo karty na Motoristy, jenomže ti se nyní spojili s ANO, a tím se přidali do jednoho z těch dvou velkých bloků: vládní čtyřkoalice versus Babiš a ANO. Ale je tu obrovský počet lidí, kteří nechtějí ani jeden z těchto dvou bloků a hledají mezi nimi alternativu. Ing. Miroslav Kalousek

Deficit státního rozpočtu za loňský rok činil podle vlády necelých 289 miliard korun. Na základě první, jarní notifikace Eurostatu uváděl ČSÚ cifru necelých 334 miliard. V tomto týdnu se objevila informace, že během druhého notifikačního ověřovacího cyklu Eurostat opravil původní čísla a český deficit tak činil takřka 347 miliard korun. Rozdíl bezmála 60 miliard je dán tím, že Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun. A zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard korun. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet. Když se vás tedy zeptám, jak velký byl deficit v loňském roce, co mi odpovíte?

Deficit byl loni nejspíš 347, pokud nebyl ještě větší, protože si nemůžeme být jisti tím, zda se „náhodou“ ještě něco dalšího někde „nezapomnělo“. Mimorozpočtové fondy typu Státní fond dopravní infrastruktury jsou peníze spravované státem zrovna tak jako státní rozpočet. Že se jmenují jinak než rozpočet, je úplně irelevantní. Takhle bychom ale mohli jít číslo po čísle u makroekonomických statistik a podobné záměrné i nezáměrné „omyly“ bychom našli snad u každé statistiky. A asi vás nepřekvapí, že tato čísla vesměs vykreslují ekonomiku v lepším barvách, než jaké ve skutečnosti jsou. Já třeba dlouhodobě upozorňuji, že nadhodnocený je hospodářský růst a naopak podhodnocená je inflace.

Když se v polovině září měly před Úřadem vlády rozjet minimálně týdenní protesty odborových svazů zastupujících členy bezpečnostních sborů v čele s policisty či hasiči, uhasil je ministr vnitra Vít Rakušan příslibem, že platy v bezpečnostních sborech porostou tři roky po sobě, přičemž nabídl navýšení pět procent do objemu. Ovšem návrh tarifních tabulek pro příští rok počítá s 5% zvýšením pouze u první až čtvrté tarifní třídy, kde se nachází čtvrtina policistů. V páté až osmé třídě platy vzrostou o tři procenta, v deváté a desáté o dvě a v nejvyšší jedenácté vůbec. Myslíte, že bývalý středoškolský učitel dějepisu a politologie má problémy s počty a s logikou, nebo se jen snaží policisty a hasiče opít rohlíkem, přičemž tvrdí, že návrh je postaven na solidárním principu, aby se výrazněji zvýšily platy těm, kteří je nyní mají nejnižší?

Budeme si muset připomenout základní filozofický axiom – Solidarita je opakem spravedlnosti. To zásluhovost znamená spravedlnost. Nechci vládu a nechci zemi, která je nespravedlivá, tedy povinně solidární, tedy rovnostářská, protože taková země vychovává lemply. Každému se totiž vyplatí být chudák, protože chudáci „solidárně“ dostávají největší odměny za nic. Solidarita reprezentovaná levicovým heslem „každému podle jeho potřeb“ vytváří společnost adorující ubohost, chudobu a lenost. Chci společnost obdivující práci, kreativitu, odvahu, podnikavost – tedy společnost, která odměňuje každého podle jeho zásluh.

Dokonce i bývalý učitel dějepisu a politologie celkem jistě ví, že to byl na policisty či hasiče podvod, ale současně coby učitel politologie si dokázal spočítat, že dnešní společnost tíhne k levici, tedy má sklon trestat schopné, a tohle gesto mu nejspíš projde.

V době projednávání důchodové reformy v Poslanecké sněmovně neuškodí si připomenout úvod programového prohlášení na počátku Fialova vládnutí: „Připravíme takovou reformu, která zohlední zásluhovost a také podpoří mezigenerační solidaritu v rodinách. Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu.“ Nic takového se nestalo, o nic takového se koalice ani nepokusila. Vysvětlujete si to tím, že šlo od počátku o nereálné sliby, nebo vládu doběhlo to, že nemá odborníky, kteří by za tři roky jejího fungování zmíněné sliby dokázali převést do praxe?

Vláda měla starosti s tím, jak se u vlády vůbec udržet, natož aby ještě experimentovala s nevděčnou penzijní reformou. Ta už dneska skoro nikoho nezajímá. Lidé se přesvědčili, že na důchody zatím je, a za první buk už nehledí. A já jsem i ráda, že se vláda do větších akcí nepouštěla. Tam, kde se do nich pouštěla, jako třeba v případě její aktivity kolem Green Dealu, to dopadlo tristně. Vláda, která nic nedělá, taky nic nezkazí. Hodně bych se divila, kdyby se příští vláda do něčeho pustila.

Zdroj: parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Opravili-cisla-Nahoru-A-stale-neni-jiste-jestli-u-Stanjury-neco-nevykouzlili-varuje-Marketa-Sichtarova-762770

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31