Opravili čísla. Nahoru. A stále není jisté, jestli u Stanjury něco nevykouzlili, varuje Markéta Šichtařová

Opravili čísla. Nahoru. A stále není jisté, jestli u Stanjury něco nevykouzlili, varuje Markéta Šichtařová

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Už tak ohromný deficit státního rozpočtu za loňský rok 289 miliard korun byl nejspíš ještě vyšší. Eurostat v rámci druhého ověřovacího cyklu opravil původní čísla a český deficit tak měl činit takřka 347 miliard korun. „Deficit byl loni nejspíš 347, pokud nebyl ještě větší, protože si nemůžeme být jisti tím, zda se ‚náhodou‘ ještě něco dalšího někde ‚nezapomnělo‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová ke „kouzlení“ Stanjurova úřadu. Čáry s ciframi provádí i učitel dějepisu a politologie, toho času v čele ministerstva vnitra, ale policistům ani hasičům nic dobrého nepřičaroval.

Bude to vládě ve zbývajícím roce do voleb šlapat lépe ve čtyřech než v pěti poté, co se zbavila členů spojených s Pirátskou stranou s výjimkou ministra Jana Lipavského, který pro setrvání ve Fialově kabinetu raději zahodil pirátské triko, které devět let oblékal?

Pochybuji, že by to vládě fungovalo. Vláda je příliš zmatený účelový slepenec, kde jediným tmelem je touha po vládní moci. Ale protože důvěra vládě je tak nízká, všechny strany slepence si uvědomují, že příští volby pro ně mohou být ranou z milosti. Poslední volby totiž ukázaly, že nejspíš naprosto drtivě vyhraje Andrej Babiš. A toto vědomí nejspíš bude čtyřkoalici držet pohromadě. Ačkoliv tedy neshody uvnitř porostou, odhaduju, že navenek se tento slepenec v pudu sebezáchovy udrží.

Pomoci čtyřkoalici může místopředseda STAN Lukáš Vlček, který se po novém eurokomisaři Jozefu Síkelovi stane ministrem průmyslu a obchodu. Ve funkci se chce zaměřit na energetiku. Jak na vás působí jeho vyjádření, že Green Deal, tedy přechod EU k obnovitelným zdrojům energií, považuje za příležitost, kterou by Česká republika neměla „prošvejkovat“?

Působí to na mě tak, že půjde zase o dalšího umělce typu Jozef Síkela, o kterém se v kuloárech mezi energetiky vykládá, že většího energetického analfabeta by pohledal. Holt stabilita české energetické soustavy a naše energetická bezpečnost to asi mají sečtené. Akorát tedy vláda by si měla ujasnit, jak to půjde dál dohromady s její bojechtivostí ohledně Ukrajiny. Protože vláda může mít buď jedno, nebo druhé.

Lze mít stabilní energetiku, z toho vyplývající stabilní těžký průmysl, z toho vyplývající funkční zbrojní a obranný průmysl, a pak se vláda může montovat do války. Anebo lze mít Green Deal, z toho vyplývající energetickou nesoběstačnost, z toho vyplývající rozpad těžkého průmyslu, z toho vyplývající rozpad zbrojního a obranného průmyslu, a pak si může vláda nechat zdát o tom, že by se montovala do Ukrajiny. Buď jedno, nebo druhé. Myslím, že tohle těm energetickým umělcům nějak nedochází.

Zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek oznámil, že ze strany kvůli dlouhodobě odlišným názorům s jejím vedením vystupuje. Pokud by v blízké budoucnosti inicioval založení nového politického subjektu, nepoškodil by koalici Spolu, kvůli níž se před minulými volbami vzdal svých politických ambicí?

Poškodil by. Je tu obrovská poptávka po alternativě. Mnoho lidí vsadilo karty na Motoristy, jenomže ti se nyní spojili s ANO, a tím se přidali do jednoho z těch dvou velkých bloků: vládní čtyřkoalice versus Babiš a ANO. Ale je tu obrovský počet lidí, kteří nechtějí ani jeden z těchto dvou bloků a hledají mezi nimi alternativu. Ing. Miroslav Kalousek

Deficit státního rozpočtu za loňský rok činil podle vlády necelých 289 miliard korun. Na základě první, jarní notifikace Eurostatu uváděl ČSÚ cifru necelých 334 miliard. V tomto týdnu se objevila informace, že během druhého notifikačního ověřovacího cyklu Eurostat opravil původní čísla a český deficit tak činil takřka 347 miliard korun. Rozdíl bezmála 60 miliard je dán tím, že Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun. A zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard korun. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet. Když se vás tedy zeptám, jak velký byl deficit v loňském roce, co mi odpovíte?

Deficit byl loni nejspíš 347, pokud nebyl ještě větší, protože si nemůžeme být jisti tím, zda se „náhodou“ ještě něco dalšího někde „nezapomnělo“. Mimorozpočtové fondy typu Státní fond dopravní infrastruktury jsou peníze spravované státem zrovna tak jako státní rozpočet. Že se jmenují jinak než rozpočet, je úplně irelevantní. Takhle bychom ale mohli jít číslo po čísle u makroekonomických statistik a podobné záměrné i nezáměrné „omyly“ bychom našli snad u každé statistiky. A asi vás nepřekvapí, že tato čísla vesměs vykreslují ekonomiku v lepším barvách, než jaké ve skutečnosti jsou. Já třeba dlouhodobě upozorňuji, že nadhodnocený je hospodářský růst a naopak podhodnocená je inflace.

Když se v polovině září měly před Úřadem vlády rozjet minimálně týdenní protesty odborových svazů zastupujících členy bezpečnostních sborů v čele s policisty či hasiči, uhasil je ministr vnitra Vít Rakušan příslibem, že platy v bezpečnostních sborech porostou tři roky po sobě, přičemž nabídl navýšení pět procent do objemu. Ovšem návrh tarifních tabulek pro příští rok počítá s 5% zvýšením pouze u první až čtvrté tarifní třídy, kde se nachází čtvrtina policistů. V páté až osmé třídě platy vzrostou o tři procenta, v deváté a desáté o dvě a v nejvyšší jedenácté vůbec. Myslíte, že bývalý středoškolský učitel dějepisu a politologie má problémy s počty a s logikou, nebo se jen snaží policisty a hasiče opít rohlíkem, přičemž tvrdí, že návrh je postaven na solidárním principu, aby se výrazněji zvýšily platy těm, kteří je nyní mají nejnižší?

Budeme si muset připomenout základní filozofický axiom – Solidarita je opakem spravedlnosti. To zásluhovost znamená spravedlnost. Nechci vládu a nechci zemi, která je nespravedlivá, tedy povinně solidární, tedy rovnostářská, protože taková země vychovává lemply. Každému se totiž vyplatí být chudák, protože chudáci „solidárně“ dostávají největší odměny za nic. Solidarita reprezentovaná levicovým heslem „každému podle jeho potřeb“ vytváří společnost adorující ubohost, chudobu a lenost. Chci společnost obdivující práci, kreativitu, odvahu, podnikavost – tedy společnost, která odměňuje každého podle jeho zásluh.

Dokonce i bývalý učitel dějepisu a politologie celkem jistě ví, že to byl na policisty či hasiče podvod, ale současně coby učitel politologie si dokázal spočítat, že dnešní společnost tíhne k levici, tedy má sklon trestat schopné, a tohle gesto mu nejspíš projde.

V době projednávání důchodové reformy v Poslanecké sněmovně neuškodí si připomenout úvod programového prohlášení na počátku Fialova vládnutí: „Připravíme takovou reformu, která zohlední zásluhovost a také podpoří mezigenerační solidaritu v rodinách. Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu.“ Nic takového se nestalo, o nic takového se koalice ani nepokusila. Vysvětlujete si to tím, že šlo od počátku o nereálné sliby, nebo vládu doběhlo to, že nemá odborníky, kteří by za tři roky jejího fungování zmíněné sliby dokázali převést do praxe?

Vláda měla starosti s tím, jak se u vlády vůbec udržet, natož aby ještě experimentovala s nevděčnou penzijní reformou. Ta už dneska skoro nikoho nezajímá. Lidé se přesvědčili, že na důchody zatím je, a za první buk už nehledí. A já jsem i ráda, že se vláda do větších akcí nepouštěla. Tam, kde se do nich pouštěla, jako třeba v případě její aktivity kolem Green Dealu, to dopadlo tristně. Vláda, která nic nedělá, taky nic nezkazí. Hodně bych se divila, kdyby se příští vláda do něčeho pustila.

Zdroj: parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Opravili-cisla-Nahoru-A-stale-neni-jiste-jestli-u-Stanjury-neco-nevykouzlili-varuje-Marketa-Sichtarova-762770

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31