Ondřej Jurásek s Michalem Jandou: Brno potřebuje změnu priorit

Ondřej Jurásek s Michalem Jandou: Brno potřebuje změnu priorit

Zde je jazykově i stylisticky upravená, konzistentní a profesionální verze textu. Zachovávám význam, jen čistím formulace, logiku a plynulost:

Pořad Facka zprava tentokrát nabídl rozhovor zaměřený na Brno, jeho rozvoj a na to, proč se podle hosta v komunální politice stále opakují stejné chyby. Do studia přišel Ondřej Jurásek, místopředseda Svobodných v Jihomoravském kraji a kandidát na starostu městské části Brno‑střed, který se v debatě představil nejen jako politik, ale i jako celoživotní Brňák se silným zájmem o pravicové myšlenky. Rozhovor vedl Michal Janda a už od začátku bylo zřejmé, že půjde o kombinaci osobní zkušenosti, kritiky současného vedení města a konkrétních návrhů, jak Brno měnit.

Jurásek popsal svůj vztah k městu jako zásadní a osobní. Připomněl, že je Brňákem od narození, profesně začínal v ekonomickém prostředí a k politice se po letech aktivně vrací, protože považuje současný stav města za dlouhodobě neudržitelný. Podle něj Brno už dvě dekády vede úzký okruh stejných lidí, jejichž koalice ovládá magistrát i Brno‑střed, a skutečné rozhodování se odehrává v malé skupině napojené na současný systém. To považuje za hlavní brzdu změny, zejména pokud jde o velké investice, stavební rozvoj a nakládání s veřejnými penězi.

Velkou část rozhovoru tvořila bytová otázka, kterou oba diskutující označili za klíčový problém velkých měst. Ondřej Jurásek vysvětloval, že v Brně i dalších aglomeracích se byty často neužívají jako prostředek pro zajištění bydlení, ale jako uchovatel hodnoty. Tím se podle něj trh deformuje. Lidé kupují nemovitosti jako ochranu proti inflaci, firmy hledají finance spíše přes banky než přes kapitálový trh a mladí či středně příjmoví obyvatelé pak narážejí na nedostupné ceny. Přidal i širší pohled na urbanizaci.  Města budou dál růst a Brno podle něj ještě posílí jako součást jedné ze čtyř hlavních českých aglomerací.

Z toho vyplývá jeho kritika dosavadního bytového a stavebního modelu. Podle Juráska stát i města podporují bydlení hlavně na straně poptávky, například přes příspěvky na bydlení, místo aby posilovaly nabídku. To vede ke zdražování nájmů a k „obchodu s chudobou“, kdy se sociálně slabší lidé soustřeďují v levných a často nevyhovujících lokalitách. Místní samospráva podle něj zároveň nemá motivaci stavět, protože nové byty přinášejí vysoké náklady na infrastrukturu, dopravu, kanalizaci či školy, zatímco daňové výnosy obce rostou jen omezeně.

Na úrovni Brna střed i celého města proto Jurásek navrhuje změnu systému. Zdůraznil, že je potřeba více stavět na straně nabídky včetně družstevní výstavby, lepší práce s obecními pozemky a větší motivace obyvatel hlásit si trvalý pobyt tam, kde skutečně žijí. Kriticky se vyjádřil k systému modrých zón, které podle něj fungují jako skrytá daň a současně neřeší parkování systémově. Tvrdí, že za modré zóny se sice vybírá poplatek, ale reálně nezaručují místo k parkování, což považuje za nesmyslné a byrokratické. Podobně mluvil i o poplatcích za odpad, které podle něj zatěžují hlavně nízkopříjmové domácnosti a zároveň vytvářejí další administrativní náklady.

Silným tématem byla také doprava. Jurásek ostře kritizoval dlouhodobý stav brněnských komunikací, pomalou výstavbu městského okruhu i přetížené dopravní vazby směrem do centra. Podle něj se v Brně soustavně staví podle ideologických priorit například cyklo pruhy či vizuálně atraktivní projekty. Zatímco klíčová infrastruktura zaostává. Zvláštní pozornost věnoval novému nádraží u řeky Svratky. Jeho vznik neodmítá, ale upozorňuje, že současná podoba projektů často vypadá dobře jen na vizualizacích, zatímco skutečné provozní řešení je odtržené od reality. Oceňuje, že nové nádraží má vzniknout mimo historické centrum, ale varuje, že bez návazné celostátní železniční infrastruktury a rychlejších spojů zůstane velká část potenciálu nevyužitá.

Rozhovor se přirozeně stočil i ke konkrétním brněnským problémům, které mají přímý dopad na každodenní život. Jurásek mluvil o komplikovaném pohybu po městě, nedostatku parkovacích míst v hustě osídlených částech a o tom, že některé lokality jsou dopravně uzavřené vlastní strukturou ulic. Zmínil také novou bytovou výstavbu, například v prostoru bývalé Zbrojovky, kde podle něj vznikne velký tlak na dopravu i parkování. To podle něj dokazuje, že bez reálné dopravní koncepce nelze Brno dál rozvíjet. Místo toho je podle něj třeba stavět parkovací domy na sídlištích, dobudovat velký městský okruh a otevřeně přiznat, že automobilová doprava zůstane pro mnoho obyvatel zásadní.

Podobně ostře se vymezil i vůči některým městským investicím, které považuje za politicky atraktivní, ale prakticky méně důležité než doprava a bydlení. Kritizoval například plánovanou multifunkční halu za miliardy korun, kterou chápe spíše jako podporu komerčního podnikání než jako veřejný zájem. Podle něj vedení města dává přednost projektům, které dobře vypadají, ale nejsou pro běžné obyvatele klíčové. Oproti tomu dostupné bydlení, funkční silnice, parkování nebo rozvoj železničních vazeb považuje za skutečné priority městské správy.

V závěru rozhovoru Jurášek představil i politický rámec kandidátky Brno naplno, kterou tvoří Svobodní a Trikolora s podporou Moravanů. Cílem má být podle něj úplná obměna radnice a návrat politiky k obyčejným lidem, kteří pracují, platí daně a očekávají za ně odpovídající služby. Zmínil také konkrétní kandidátku Kláru Liptákovou a ostře se vymezil proti městskému „systému“ napojenému na dlouholeté mocenské vazby. Rozhovor tak vyzněl jako jasný politický manifest: Brno podle Ondřeje Juráska potřebuje změnu v řízení, nové priority a méně dekorativní, zato mnohem praktičtější městskou politiku.

Pokud chceš, mohu text ještě více zestručnit, převést do publicistického stylu, nebo naopak učesat do neutrálního zpravodajského tónu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Michal Janda

Michal Janda

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Michal Janda

Michal Janda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31