29.06.2025 17:00 | Rozhovor
INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Premiér Fiala tři měsíce před volbami oznámil, že jeho vláda bude bojovat proti emisním povolenkám pro dopravu a bydlení, které sám pomohl prosadit a urychlit při českém předsednictví Radě EU. „Fiala jen ví, že se blíží volby, a že lidé nechtějí zdražování. A tak slíbí cokoliv. Že své sliby chronicky neplní, už víme,“ zhodnotila ekonomka Markéta Šichtařová a pustila se i do dalších témat jako lithium na Cínovci nebo cla EU versus USA.
Premiér Petr Fiala slíbil, že jeho vláda nezavede emisní povolenky pro domácnosti. Je tři měsíce do voleb, povolenky mají začít platit až od roku 2027. Jakou váhu tedy má ten slib, pokud je podmíněn tím, že Fiala ve Strakově akademii zůstane?
Vzhledem k tomu, že to byla právě Fialova vláda, která v rámci svého předsednictví emisní povolenky pro fyzické osoby v rámci Fit for 55 prosadila, a to dokonce ještě v ambicióznější podobě, než v jaké byly původně navrženy, nevěřím jí to ani náhodou. Fiala jen ví, že se blíží volby, a že lidé nechtějí zdražování. A tak slíbí cokoliv. Že své sliby chronicky neplní, už víme.
Fiala teď říká, že jeho lidé pracují na úpravách nových emisních povolenek tak, aby bylo úplně odstraněno riziko skokového zdražení paliv a vytápění. „Emisní povolenky by bylo nejlepší úplně zrušit,“ říká dnes. Fialova vláda ale během předsednictví EU tyto povolenky vybojovala. Jak to chápete?
Schvalovací proces toho balíčku byl významně urychlen během českého předsednictví, kdy se čeští politici předháněli, kdo evropské soukolí více promaže. Za to je v jeho závěru osobně pochválil i Frans Timmermans, který označil funkční období Česka za „jedno z nejúspěšnějších za poslední desetiletí“ a poznamenal: „Málokdy jsem viděl předsednictví, které by bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější.“ To mluví za vše.
Schvalovací proces první sady balíčku „Fit for 55“ byl dokončen během roku 2023, schvalovací proces druhé sady balíčku se právě dokončuje. Lze ale říci, že v roce 2023 klimaalarmismus vyhrál nad rozumem i svobodou jednotlivce. Implementace do národních právních předpisů už bude pouze klasickou fraškou ve hře na demokracii. Lidé budou ve velkém okrádáni a donuceni k chování, které by si sami dobrovolně nevybrali přesně tak, jak si to Ursula von der Leyen o čtyři roky dříve předsevzala: „Emise musí stát tolik, aby to změnilo naše chování.“ Pokud dnes Fiala tvrdí něco jiného, popírá sám sebe, protože u schvalování výslovně byl.
Andrej Babiš ve středu zabral dopolední jednání Sněmovny pro sebe a mluvil o Čapím hnízdu. Jan Jakob z TOP 09 mu vyčetl, že to daňové poplatníky stálo asi milion korun. Vadí vám to?
Parlament je od toho, aby se v něm jednalo. Pokud bychom začali tvrdit, že jednání parlamentu stojí daňové poplatníky peníze, pak už můžeme rovnou říci, že máme parlament zrušit, protože parlamentní demokracie je drahá. To bychom pak taky mohli klidně prohlásit, že nejlevnější je diktatura… Zkrátka tohle je manipulace par excellence.
Pohonné hmoty prudce zdražují. Natural 95 je průměrně za 34,50 za litr a nafta za 33,10. Když byly pohonné hmoty levné, vláda se tím chlubila. Dokáže udělat něco pro to, aby je lidem znovu zlevnila?
Ano, vláda by mohla udělat mnoho pro zlevnění pohonných hmot. Zaprvé by mohla snížit spotřební daně na pohonné hmoty. Zadruhé by mohla přestat opovrhovat surovinami z Ruska. Zatřetí by mohla u nás odmítnout emisní povolenky, což by se nepřímo a zprostředkovaně propsalo i do cen pohonných hmot. A kdyby bylo úplně nejhůř, mohla by vláda snížit i DPH na pohonné hmoty. Neboli jak pohonné hmoty zlevnit, víme. Udělat to vláda ale nechce.
Čína se podle všeho příští rok stane největším těžařem lithia na světě a předstihne Austrálii. U nás ale stále nic. Průmyslová poptávka po tomto kovu roste. Považujete za strategický úkol pro příští vládu, aby těžbu na Cínovci, kde jsou asi 3 procenta světových zásob, zahájila?
Ne. Je fakt, že Česká republika společně se Španělskem, Portugalskem a kandidátskou zemí Srbskem patřila mezi klíčové země, které by tuto surovinu měly Evropě zajistit. V Portugalsku vyšli do ulic portugalští protestující obávající se ekologických dopadů projektu. Protesty proti těžbě zaznamenalo i Španělsko. Zajímavý vývoj má také situace v Srbsku, kde má EU v čele s Německem enormní zájem zahájit těžbu. A tak EU v červenci 2024 vyslala do Bělehradu za prezidentem Alexandrem Vučićem delegaci v čele s kancléřem Olafem Scholzem a místopředsedou Evropské komise Marošem Ševčovičem a společně podepsali dohodu o strategickém partnerství, která má evropským automobilkám zajistit exkluzivní přístup k srbskému lithiu. Na to reagovali místní obyvatelé obávající se znečištění zemědělské půdy a vody po otevření plánovaného lithiového dolu zorganizováním asi 50 protestů a dali vládě ultimátum pro odvolání těžebního projektu do soboty 10. srpna 2024. V den vypršení ultimáta vyšlo do ulic Bělehradu asi 30 000 demonstrantů. Prezident Vučić byl donucen kvůli tomu dokonce svolat krizové zasedání vlády.
V České republice je situace opačná. Nikdo proti těžbě neprotestuje a premiér Fiala ji vnímá jako velkou příležitost pro „ekonomický restart Česka“. A tak česká vláda dělá vše pro to, aby byla těžba zahájena v roce 2026 až 2028. Důl Cínovec by měl být největším zdrojem lithia v Evropě a také čtvrtým největším ložiskem bez solanky na světě. Údajně by měl zadržovat až 5 % světových zásob. Obyvatelé ČR tak asi brzy získají autentickou zkušenost, jak (ne)ekologická elektromobilita vlastně je. A myslím, že budou hodně zklamaní.
EU vadí 10% clo na dovoz do USA, které Donald Trump odmítá zrušit. Brusel prý zvažuje odvetné kroky. Chová se EU racionálně?
EU se především chová pokrytecky. EU totiž vůči USA chystá clo také. Jednou z nejpálivějších částí balíčku „Fit for 55“ je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jehož cílem je snížit konkurenční znevýhodnění podniků usazených v EU a zabránit tzv. úniku uhlíku, tedy situaci, kdy evropské průmyslové podniky přesunou výrobu mimo EU, aby se vyhnuly přísnějším evropským regulacím týkajících se emisí CO2. Clo na dovážené zboží má být stanoveno tak, aby podléhalo stejným nákladům na emise uhlíku jako to zboží, které je vyráběno v Evropské unii.
Systém výběru cla je velmi promyšlený. Dovozci ze zemí mimo EU si budou muset povinně kupovat certifikáty CBAM za cenu odpovídající té, která by byla zaplacena za emisní povolenky v rámci unijního EU ETS v případě, že by zboží bylo vyráběno v Evropské unii. Pokud obchodník bude schopen doložit, že příslušnou částku za emise, které vznikly při výrobě, již zaplatil v původní zemi, bude mít možnost si tyto náklady v plné výši odečíst. 75 % příjmů z vybraného cla putuje přímo do příjmu Evropské unie a zbývajících 25 % zůstane členskému státu.
Tak na co si EU stěžuje, když sama taky uvaluje cla?
Převzato z Parlametních listů
