Novela stavebního zákona: Řešení krize bydlení, nebo jen netransparentní developerský lobbing?

Novela stavebního zákona: Řešení krize bydlení, nebo jen netransparentní developerský lobbing?

13. novela stavebního zákona (sněmovní tisk 67/0) je velmi kontroverzní návrh, který v lednu 2026 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Byl předložen jako poslanecký tisk bez standardního připomínkového řízení. Mění nejen stavební zákon, ale cca 42 dalších zákonů, de facto nový zákon bez řádné odborné přípravy.

Neproběhlo mezirezortní připomínkové řízení, neexistuje posouzení Legislativní rady vlády ani kvantifikace dopadů na rozpočet.

Pokud novela projde beze změn, očekává se účinnost od 1. ledna 2027, tedy takřka bez přechodného období.

Novela neřeší krizi bydlení ani kolaps stavebních úřadů, ale naopak vytváří nové závažnější problémy, od snížení bezpečnosti přes ohrožení vlastnických práv až po divokou výstavbu bez pravidel. ČKAIT opakovaně žádá stažení tisku 67/0 a přípravu komplexní, odborně připravené úpravy. Přerušení projednávání a zapracování stanoviska ČKAIT by umožnilo přijmout vyváženější a odborně kvalitnější podobu novely, která by skutečně pomohla řešit krizi bydlení, aniž by ohrozila veřejný zájem, bezpečnost a právní jistotu.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje přes 32 000 autorizovaných odborníků a je ze zákona (zákon č. 360/1992 Sb.) pověřena hájit veřejný zájem na kvalitě, bezpečnosti a udržitelnosti výstavby. Její připomínky k tisku 67/0 jsou proto nezbytným odborným podkladem.

Negativní dopady:
(podle kritiků – ČKAIT, hasiči, architekti, Arnika, samosprávy)

  • Oslabení bezpečnosti a kvality staveb: Rozvolnění technických norem (požární bezpečnost, statika, hygienické požadavky) – riziko horších staveb, havárií, vyšších nákladů na opravy a pojišťovny. Hasiči varují před snížením požární ochrany.
  • Diskriminace malých stavebníků a občanů: Výhody jen pro velké developery                (nad 10 000 m²) – rodinné domy a malé stavby žádné zjednodušení nedostanou. To by prohloubilo nerovnost, zdražilo bydlení pro běžné lidi a zvýšilo riziko vyvlastňování soukromých pozemků ve prospěch velkých firem.
  • Nekontrolovaná zástavba a chaos v území: Snazší výjimky z územních plánů – riziko „divoké výstavby“, ničení krajiny, přetížení infrastruktury (doprava, školy, kanalizace). Oslabení ochrany přírody, památek a veřejného zdraví.
  • Zvýšení nejistoty a sporů: Zrušení stovek obecních stavebních úřadů – přechod na centrální správu by způsobil personální krizi (odchod úředníků), průtahy a vyšší náklady na soudy (občanské spory, ústavní stížnosti). Riziko korupce při udělování výjimek.
  • Neřešení hlavních problémů: Novela neřeší selhávající digitalizaci (Portál stavebníka), nedostatek úředníků ani systémové chyby – naopak by je mohla zhoršit, což by stavebnictví uvedlo do další nejistoty podobné té z let 2024–2025.

Neprošel standardním hodnocením dopadů regulace RIA (Regulatory Impact Assessment).

Co RIA konkrétně zkoumá?

  • Ekonomické dopady – náklady pro státní rozpočet, obce, firmy, občany
  • Sociální dopady – vliv na zaměstnanost, zdraví, rovnost, rodiny, zranitelné skupiny
  • Dopady na životní prostředí – emise, znečištění, spotřeba zdrojů, ochrana přírody
  • Administrativní zátěž – kolik papírování, času a peněz to přinese podnikatelům a úřadům
  • Dopady na malé a střední podniky
  • Alternativy – porovnání s jinými variantami řešení

Provádí se u vládních návrhů zákonů, povinně podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace. Výsledek RIA je součástí důvodové zprávy k návrhu zákona, posuzuje ho Úřad vlády  a Legislativní rada vlády.

Jelikož byl tento návrh předložen jako poslanecký, nikoli vládní, žádné dopady zkoumány nebyly.

Je naprosto nezbytné, aby byl tento návrh stažen a přepracován, přezkoumány jeho dopady dle RIA a k jeho nové podobě přizvána, v rámci připomínkového řízení,  širší odborná veřejnost, především ČKAIT, hasiči a Arnika.


Co dodat na závěr?

Dostupnost bydlení je v přeneseném významu cena bydlení. A cenu neurčuje rychlost stavebního řízení, nýbrž trh. A pokud bude poptávka po bytech vetší než jeho nabídka, o čemž není nutno pochybovat, vůle zlevnit byty, hlavně ze stran developerů, bude naprosto minimální, spíše nulová.
Tento návrh není řešením, ale „kočkopsem“, který vytvoří nejen chaos ve stavebnictví a ohrožení bezpečnosti staveb, ale i nekontrolovatelné korupční prostředí.

Tomáš Rout

Článek vyjadřuje názor autora. Nejedná se o oficiální stanovisko strany Svobodných

https://www.ckait.cz/ckait-varuje-pred-dopady-dalsi-zmeny-stavebniho-zakona

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH ČKAIT K TISKU 67/0

Základní postoje SMS ČR k reformám stavebního zákona

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31