Německo už přiznává největší propad od války

Německo už přiznává největší propad od války

Hodně se toho v posledních týdnech napsalo o globální obchodní válce. Hodně se napsalo o tom, že ji rozpoutal Donald Trump. A hodně ekonomové mluvili o tom, že cla nepomáhají v konečném důsledku ani jedné ze stran. To je samozřejmě pravda. V rámci objektivity ovšem musíme doplnit, že přilít oleje do ohně a zavést plošná cla chce i Evropská unie.

Evropská komise (EK) totiž navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Legrační je, že Evropská komise tomu říká „poplatek“. To je ovšem vědomě chybné označení. Ve skutečnosti se jedná o clo. Jediný rozdíl je formální. Výše cla závisí na typu zboží, původu a hodnotě. Tento poplatek má být označován správní nebo environmentální poplatek, spojený s náklady na kontrolu, správu nebo externality, přičemž výše poplatku je fixní pro každý balík. Ale ať už to bude EK nazývat jakkoliv, je to svou ekonomickou podstatou clo.

A k tomu ještě musíme připočítat, že od roku 2027 bude na hranicích zavedeno uhlíkové clo. I zde EK mlží a moc se jí nechce clo nazývat clem. Mluví o něm jako o poplatku za uhlík obsažený ve vybraných produktech dovážených do EU. Jeho cílem je „vyrovnat náklady na emise CO₂ mezi výrobci v EU a těmi mimo EU, kde často neexistují podobně přísná klimatická pravidla“. Opět si povšimněte, že EK se pojmu „clo“ úzkostně vyhýbá a záměrně mlží. Uhlíkové clo se oficiálně jmenuje Carbon Border Adjustment Mechanism neboli CBAM. Ale clo to je.

Takže je zavádějící tvrzení, že obchodní válku rozpoutávají Spojené státy. Správný výrok zní, že obchodní válku rozpoutávají Spojené státy a Evropská unie. Činí tak obě zóny. A jestliže jak USA, tak EU rozpoutávají obchodní válku a zavádějí cla, a jestliže víme, že cla jsou ekonomicky škodlivá pro obě dotčené země, tu, který je uvalila, i tu, na kterou byla uvalena, pak nás nemůže překvapit následující dnešní zpráva: Ekonomičtí poradci německé vlády neočekávají v letošním roce žádný hospodářský růst. Původní odhad byl 0,4 procenta.

I zde musíme výrok uvést na správnou míru. Žádný růst znamená BUĎ stagnaci, NEBO pokles. Takže si rovnou řekněme, co si na tomto místě říkáme již od počátku tohoto roku, ale na co poradci německé vlády přišli až nyní: Totiž že Německo se nachází ve třetím roce recese. A pokud skutečně Německo bude v roce 2025 ve třetím roce recese, půjde o nejdelší recesi v moderní historii Spolkové republiky od jejího vzniku v roce 1949. Není asi nutné dodávat, že kondice Německa je plus mínus i kondicí naší.

A nyní zpozorněte: Za posledních 12 měsíců (od května 2024 do května 2025) zaznamenal německý akciový index DAX růst přibližně o 25 procent. Tento nárůst představuje jedno z nejvýraznějších období růstu indexu v posledních letech.

Lze nějak rozumně vysvětlit, že v situaci, kdy největší evropská ekonomika je v největším rozvratu od kolapsu, kterým procházela po druhé světové válce, její akciový trh – posuzováno dlouhodobým trh – posuzováno roste? Ano, lze. Není to totiž skutečný růst. Index sice roste nominálně, měřeno na body. Ale je to pouze inflační růst, skutečná reálná vnitřní hodnota firem neposiluje. Tuto hypotézu potvrzuje i pohled na růst ceny zlata. Za posledních 12 měsíců (od května 2024 do května 2025) vzrostla cena zlata vyjádřená v eurech přibližně o 31 procent. Pokud bychom zlato považovali za měnovou kotvu a účtovací jednotku, což není tak iracionální nápad, pak by podle těchto měřítek akciový index naopak klesl asi o 6 procent.

Převzato z EpochTimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31