Nedelejme z lidí idioty. O důležitých věcech mají mít možnost rozhodovat v referendech

Nedelejme z lidí idioty. O důležitých věcech mají mít možnost rozhodovat v referendech

Jako právník a sportovec jsem velmi citlivý na neférovou hru. Jistě znáte příběhy politiků, kteří před volbami nadbíhají voličům, aby hned po volbách odmítali poslouchat jejich názory. Děje se to v Parlamentu a někdy bohužel i na obcích, píše v komentáři pro Deník TO předseda Svobodných Libor Vondráček.

Nadávat na to, že se proti vůli lidí chystá,výstavba spalovny v Písku, stavba větrných elektráren na Táborsku i Jindřichohradecku, a nebo se plánuje úložiště jaderného odpadu u Temelína, ale nestačí! Je třeba nabídnout řešení této nemoci politiky. Jeden osvědčený lék naštěstí známe a nebojíme se ho použít!

Politikům se nevěří, věří se v boha, lásku, krásu, ale v politika věří jen idiot. Politici se musí kontrolovat“, pravil po návratu z ciziny Karel Kryl, a měl velkou pravdu. Moc bez kontroly totiž politikům chutná. Přináší jim pohodlné vládnutí a také mnoho příležitostí pro lobbisty, kteří mohou nikým nekontrolované politiky daleko snáze uplácet. Matematika je totiž neúprosná! Pokud chcete uplatit pět konšelů, vyjde vás to mnohem levněji než úplatek pro půlku města.

I proto se zástupci stran proslulých kauzami jako Dozimetr, Stoka či Bitcoin tak moc bojí referend. Zaprvé si připadají jako vyvolení nadlidé, kteří mají rozhodovat za ostatní, a zadruhé jim moc bez kontroly lidu vyhovuje. Správně se říká, že každý politik, který se bojí kontroly svých občanů, má „své důvody“, proč chce jednat za jejich zády…

Svobodní, kterým dělám předsedu, nemají za 16 let existence jedinou korupční kauzu. SPD, Trikolora ani PRO, se kterými jdeme společně do voleb, také ne! I proto se vaší kontroly nebojíme a od svého zrození máme přímou demokracie ve svém programu.

Hledíme přitom do Švýcarska, kde před 177 lety schválili novou ústavu, a začali naplno používat různé formy přímé demokracie. Podobně jako řidič v autoškole se učili nový nástroj používat, ale stálo to za to a dnes už by se své přímé demokracie nikdy nevzdali stejně jako málokterý řidič se dobrovolně vzdá svého řidičáků.

Ze země horských pastevců se od té doby stala jedna z nejvyspělejších zemí, kontrola vedla k ukončení plýtvání a k prosperitě. A když přesto nějaký politik ze Švýcarů dělá idioty, tvrdě narazí na lidové veto, referendum, které lidi vyvolají, aby mohli hloupé nápady zastavit, a žádná většina v Parlamentu ani v místním zastupitelstvu ho nepřehlasuje.

Přestaňme i my dělat z českých občanů idioty, o kterých mluvil Kryl! Nejsme o nic hloupější než Švýcaři a zdravého selského rozumu máme více než většina od reality odtržených politiků. Od začátku naší existence máme podporu přímé demokracie a la Švýcarsko ve svém programu i DNA. Myslíme to tedy vážně a chceme opravit náš právní řád, aby opět veškerá moc vycházela z vůle lidu podle znění článku 2 naší Ústavy.

Konání referend proto podporujme jak v otázkách lokálních jako výstavba větrníků či spaloven, na kterou tlačí ministerstva a EU, tak v otázkách celonárodních jako je třeba zachování české koruny a odmítnutí eura nebo odstoupení od Green Dealu.

Pokud nechceme volbami pouze nahnat nová selata ke starým korytům, ale přejeme si systematicky něco změnit, pak nevolme ty, kteří nám už roky dokazují, že se takové změny bojí a dál chtějí dělat zásadní rozhodnutí o budoucnost ČR, aniž by dali lidem šanci je reálně kontrolovat a včas rozhodnutí politiků v případě potřeby opravit. Jako právník vám garantuji, že zavést nástroje přímé demokracie do našeho práva není žádná věda a víme, co je pro to potřeba udělat.

Převzato z denik.to

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31