Nápady senátora Smoljaka: Vtip roku, kdyby to nebylo smutné, nechápe Šichtařová

Nápady senátora Smoljaka: Vtip roku, kdyby to nebylo smutné, nechápe Šichtařová

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ „Přijde pan Smoljak a řekne: „Tak, a teď si v Evropě založíme novou sociální síť, která bude tak skvělá, že to natře X-ku a TikToku,“ popisuje Markéta Šichtařová nejnovější nápad zákonodárce STAN. Jenže takto ekonomika nefunguje. Takže senátor jen ukázal, že vůbec nechápe, jak funguje ekonomika.

Senátor David Smoljak se Česku pochlubil, že na zasedání Rady Evropy přednesl návrh na vznik nové evropské sociální sítě, která by byla postavena na ověřené identitě uživatelů. Měla by prý konkurovat sítím jako TikTok, Facebook nebo X. Co na nápad pana Smoljaka říkáte?

Opravdu mě to rozesmálo. Lidé prostě mají ten sociální inženýring zažraný hluboko ve svých hlavách, což tedy u starostů nepřekvapuje. Tihle sociální inženýři si myslí, že o geniálních startupech a o úspěšných projektech se rozhoduje shora. Že třeba přijde nějaký geniální vůdce, třeba paní von der Leyenová, a rozhodne: „Tak, a teď v Evropě založíme konkurenta Applu!“ Anebo třeba“ „Tak, a teď jsem se rozhodla, že budeme konkurovat Američanům a založíme si naši vlastní Teslu, která té americké natrhne zadek!“ Anebo třeba přijde pan Smoljak a řekne: „Tak, a teď si v Evropě založíme novou sociální síť, která bude tak skvělá, že to natře X-ku a TikToku!“ To by byl vtip roku, kdyby nebylo tak smutné, že lidé, kteří nemají elementární povědomí o tom, co je to konkurence, svobodný trh a evoluční úspěch, chtějí rozhodovat o našich životech.

A tím to jenom začíná. Nejen že z toho čouhá na sto honů, že někdo, kdo může vyslovit takovou blbost, vůbec nechápe, jak funguje ekonomika. Navíc z toho kouká ještě druhá věc: Takový člověk si přeje kontrolovat naše životy a chce nad námi mít Velkého Bratra, protože nikomu nechce dát právo anonymity. Ale anonymita je jeden z mnoha základních atributů svobody. Povšimněte si, jak všichni tito sociální inženýři, kteří se cítí jako „stojící nad společností“, nikoliv jako „součást lidu“, chtějí zrušení hotovosti a přechod na digitální peníze, zrušení anonymity na sockách a ověřenou identitu, kamery všude, digitální e-doklady… To není nic jiného než příprava na čínský systém sociálních kreditů. Varuju před digitalizací všeho, varuju před ztrátou anonymity, to v konečném důsledku nikdy nedopadá dobře.

Evropská unie vymyslela zlepšovák pro ty, kteří topí dřevem. Pokud bude schválena nová směrnice EcoDesign 2027, krby a kamna na pevná paliva by musely být povinně připojeny k elektrické síti. Pomiňme nyní otázky „proč?“ a „jak?“. Zajímá mě, co to přinese spotřebitelům.

Tak především to spotřebitelům přinese to, že krby a kamna pro ně ztratí užitek. Dnes si krb nebo kamna pořizují rozumní a zodpovědní lidé, kteří si jsou vědomi toho, že taky může – při současné rádoby zelené politice – nastat blackout, a nechtějí zůstat bez tepla a bez možnosti uvařit si. A EU jim teď tu možnost chce vzít ve své obsesi z CO2. Víc a víc se ukazuje, že tady vůbec nejde o nějaké klima, ale jen o šikanu obyvatelstva bez příčiny. Ti, kdo si budou chtít postavit krb do budoucna, to budou mít extrémně těžké a drahé a raději se na to vykašlou. A ti, kdo ho už mají, ho budou dál provozovat načerno, protože budou moc dobře vědět, že tohle nařízení není nic než jen bizár.

Miroslav Kalousek v reakci na unijní nápad s elektrickými kamny na dřevo prohlásil, že má dojem, že autory těchto nápadů si platí antisystémové nacionalistické strany. „S každým podobným návrhem stoupá jejich popularita a klesá argumentační výbava těch, kteří na společnou Evropu stále věří a klimatickou hrozbu nepodceňují.“

Že klesá argumentační výbava těch, kteří na společnou Evropu stále věří, s tím souhlasím. Ale je to přesně naopak. Nedávno vyšel najevo skandál, že Evropská komise si platí neziskovky, které tlačí na EK a evropská aparát, aby takováto bizarní nařízení vydávala. Kdyby s tím totiž přišla sama EK, bylo by to až moc do očí bijící. A tak se musí tvářit, jako kdyby vlastně taková opatření ani moc nechtěla, a „musela ustupovat“ tlaku „běžných lidí“, kteří na EK tlačí. Je to prostě jen zastírací manévr, jak si prosadit svou a přitom se tvářit, že Evropská komise nic, ona muzikant.

Evropská komise podpořila iniciativu OpenEuroLLM. Ta plánuje vytvořit vlastní LLM model, který by konkuroval zavedenému americkému ChatGPT nebo nedávno spuštěnému čínskému DeepSeeku. Konsorcium OpenEuroLLM má na to zatím rozpočet 52 milionů eur a povede jej Čech Jan Hajič. Je to dobrá zpráva?

Je mi to úplně jedno. Stejně z toho nic nebude. Jak už jsem řekla, úspěšné projekty nevznikají tak, že si je státní aparát objedná. (Mimochodem, každý IT projekt, která si u nás stát za posledních 10 let objednal, byl fiaskem.) Samozřejmě bychom mohli naříkat, že jsou takhle neproduktivně vyhozené peníze vybrané na našich daních za 52 milionů eur, ale to už se v těch jiných vyhozených částkách vsákne. Nevěřím na projekt, který nefinancuje soukromý sektor za účelem dosažení zisku.

Praha zvažuje, že zvýší pobytovou denní taxu pro turisty z dnešních 50 korun na 200 korun, tedy asi 8 euro. To je na horní hranici zvyklostí v Evropě. Například v Paříži tolik platí jen ti, kteří se ubytují ve čtyřhvězdičkovém a lepším hotelu. Londýn takovou daň nemá vůbec. Můžeme si v Česku účtovat tolik?

Tak hodně štěstí, Praho. Hodně turistů jsme už měli. Teď už o ně Praha evidentně nestojí. Škoda.

Vyšla hra Kingdom Come 2 českého herního studia Warhorse. Projekt režiséra Dana Vávry se stal nejprodávanější hrou na světě na platformě Steam a získává pochvalné recenze od hráčů i odborné veřejnosti. Hra má rozpočet západního filmového trháku a kvalitou a kulturním dopadem je přinejmenším srovnatelná. Mediální pokrytí tohoto úspěchu se ale zdá být malé. Čím to je? Nevnímáme ještě počítačové hry stejně jako film nebo hudbu?

Nemyslím, že by to mizerné mediální pokrytí bylo způsobené tím, že se jedná o počítačovou hru. Mám podezření – ale to říkám bez záruky, je to jen moje hypotéza – že tady je pro média problémem osoba Daniela Vávry, který dlouhodobě kritizuje cenzuru a omezování svobody slova v českém mediálním prostoru. Vávra je zakladatelem Společnosti pro obranu svobody projevu, organizace zaměřené na podporu svobody slova a boji proti cenzuře. Tím si u mnoha médií vysloužil nálepku „dezolát“ a nyní se mnohá média tváří, že Vávra neexistuje.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31