Musíme to zastavit! Jinak větrníky postaví i navzdory místnímu referendum či územnímu plánu

Musíme to zastavit! Jinak větrníky postaví i navzdory místnímu referendum či územnímu plánu

Zákon o akceleračních zónách pro výstavbu větrných elektráren ohrožuje místní demokracii a ignoruje vůli občanů. Pokud ho nezastavíme, větrníky mohou vyrůst i proti referendům a územním plánům obcí. Jako právník a poslanec vím, že toto je neústavní centralizace moci, kterou musíme odložit nebo zrušit – navzdory tlaku z EU.

V posledních měsících se v České republice rozvířila debata o zákonu č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, známém jako ZOZE. Tento zákon, který vstoupil v platnost 1. srpna 2025, představuje nebezpečný precedens v české legislativě. Pod rouškou plnění evropských cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) umožňuje stavět větrné elektrárny (VTE) i navzdory jasně vyjádřené vůli místních obyvatel, ať už prostřednictvím referend nebo územních plánů obcí. Jako předseda Svobodných a poslanec Parlamentu ČR vidím v tomto zákonu zásadní porušení principů ústavního pořádku, místní samosprávy a ochrany životního prostředí. Musíme to zastavit, než bude příliš pozdě.

ZOZE přenáší rozhodování o vymezení tzv. akceleračních oblastí (AO) na státní úroveň, konkrétně do Územního rozvojového plánu (ÚRP) a Zásad územního rozvoje krajů (ZÚR). Obce a kraje jsou tak nuceny převzít tyto oblasti do svých územních plánů, aniž by měly skutečný vliv na proces. To znamená, že i když občané v místním referendu jasně odmítnou výstavbu VTE, jako se to stalo v Černovicích na Vysočině, investor může projekt prosadit díky státnímu schválení.[1] Právní analýza zákona od renomovaných právníků Venduly Zahumenské a Davida Zahumenského jasně ukazuje, že ZOZE oslabuje systémovou ochranu krajiny a omezuje účast veřejnosti na rozhodování o zásazích do životního prostředí.[2] Tento přístup je v přímém rozporu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k spravedlnosti ve věcech životního prostředí, kterou Česká republika ratifikovala a která je součástí našeho právního řádu.

Navíc ZOZE zjednodušuje procesy povolování, což vede k oslabení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA/SEA). V akceleračních oblastech je EIA povinné jen výjimečně, což otevírá dveře k nevratným škodám na biodiverzitě – například k zabíjení ptáků a netopýrů, jak upozorňujují stanoviska krajských úřadů Vysočiny a Jihočeského kraje.[3] Krajské úřady v těchto dokumentech požadují vyloučení několika AO kvůli migračním koridorům ptáků a nedostatku ornitologických průzkumů, což potvrzuje, že stát ignoruje lokální znalosti a rizika. Smlouvy Ministerstva životního prostředí (MŽP) s firmami jako DHP Conservation na posouzení AO jsou navíc netransparentní – přílohy jsou začerněné a procesy zpožděné, jak ukazují oficiální sdělení krajů.[4]

Nebezpečí ZOZE se netýká jen přírody, ale i zdraví obyvatel. Větrné elektrárny generují nízkofrekvenční hluk (LFN) a infrazvuk, který může způsobovat zdravotní problémy, jako migrény nebo poruchy spánku. Francouzský precedens z roku 2024, kdy Conseil d’État zrušil hlukové protokoly pro VTE kvůli procedurálním vadám a ignorování LFN, vede k paralýze výstavby ve Francii a slouží jako varování pro ČR.[5] Podle komplexní analýzy Vladimíra Šefrny k revizi EU taxonomie by měla být TSC zpřísněna, včetně povinného měření LFN podle ISO 1996-1:2016 a minimálních odstupů 1,5 km od obydlí.[6] Navíc lopatky VTE obsahují toxické látky jako PFAS, které kontaminují životní prostředí, jak upozorňuje nedávný článek v Epoch Times.[7] Tyto rizika ZOZE bagatelizuje, což je v rozporu s principem prevence podle čl. 191 Smlouvy o fungování EU (SFEU) a Listinou základních práv a svobod ČR (čl. 35 – právo na příznivé životní prostředí).

Kritika ZOZE se odráží i v odpovědích krajských úřadů na žádosti spolků jako Hlas krajiny. Vysočina a Jihočeský kraj potvrzují, že nepřipravují vymezení AO kvůli chybějícím podkladům od ministerstev a nesouladu s místními plány jako Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR).[8] Smlouvy Ústavu územního rozvoje (ÚÚR) s firmami jako ASITIS na hodnocení vlivů Změny č. 2 ÚRP ukazují zpoždění kvůli nedodání biologických hodnocení od MŽP, což jen podtrhuje chaotický proces.[9] Všechny tyto prvky ukazují, že ZOZE není o udržitelné energetice, ale o ideologické akceleraci na úkor místních komunit.

Závěr

ZOZE je špatný zákon, protože porušuje principy místní demokracie, oslabuje ochranu přírody a zdraví a centralizuje moc v rukou státu, což je v rozporu s Ústavou ČR (čl. 100 – samospráva) a EU právem. Ignoruje referenda, jako v Černovicích, a umožňuje stavět VTE navzdory územním plánům obcí, což vede k nevratným škodám – od ztráty biodiverzity přes zdravotní rizika LFN až po kontaminaci PFAS. Navíc oslabuje EIA, což je v přímém rozporu s principem prevence a Aarhuskou úmluvou. Musíme jeho platnost odložit, přepsat nebo zrušit – a to navzdory Směrnici RED III. Tuto směrnici lze implementovat udržitelněji, s respektem k lokálním zájmům, bez rizika porušení základních práv. Jako poslanec vyzývám vládu, Parlament i občany: Zastavme tento nebezpečný experiment, než zničí naši krajinu a svobody. Připojte se k petici a podpořte revizi – naši demokracie si to zaslouží!

Poznámky pod čarou

  1. Dopis spolku Hlas krajiny ze dne 24. 11. 2025, adresovaný SMS Kraje Vysočina: Odkaz na dokument.
  2. Právní výklad zákona č. 249/2025 Sb. od Mgr. Venduly Zahumenské, Ph.D., a Mgr. Davida Zahumenského, 2025: Odkaz na dokument.
  3. Stanovisko Krajského úřadu Vysočina ze dne 22. 10. 2025 k AO v okrsku E: Odkaz na dokument; Stanovisko Jihočeského kraje ze dne 20. 8. 2025 k Změně č. 2 ÚRP: Odkaz na dokument.
  4. Smlouva MŽP s DHP Conservation s.r.o., evidenční č. 250226, 2025: Odkaz na dokument.
  5. Komparativní analýza Francie a ČR k RED III od Realistická energetika a ekologie, z.s., 2025: Odkaz na dokument.
  6. Stanovisko Vladimíra Šefrny, LL.M., k revizi EU taxonomie, Ref. Ares(2025)9926351, 12. 11. 2025: Odkaz na dokument.
  7. Článek „Akcelerovaná cesta do pekla může vést i na lopatkách větrných elektráren“ v Epoch Times, 25. 11. 2025: Odkaz na článek.
  8. Odpovědi Krajského úřadu Vysočina ze dne 19. 11. 2025 a Jihočeského kraje ze dne 14. 11. 2025 na žádost Hlas krajiny: Odkaz na dokument Vysočina; Odkaz na dokument Jihočeský kraj.
  9. Smlouva ÚÚR s ASITIS s.r.o. č. 27/2025 a dodatek č. 1, 2025: Odkaz na dokument.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31