„Moc a moc Němce varuji.“ Šichtařová tuší prolomení tabu. Dříve usnadnilo nástup Hitlera

„Moc a moc Němce varuji.“ Šichtařová tuší prolomení tabu. Dříve usnadnilo nástup Hitlera

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Evropské politické špičky volají po posilování svých armád kvůli ruské hrozbě. V Německu se vážně mluví o prolomení dluhové brzdy, aby bylo na zbraně. A právě před tím silně varuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta v pravidelné rubrice ParlamentníchListů.cz připomíná temnou historii Němců. „Dluhové financování je zejména pro Německo doslova minovým polem a velkým strachem, protože to bylo obrovské zadlužení a monetizace státního německého dluhu, co vyvolalo předválečnou hyperinflaci a usnadnilo to nástup Hitlera k moci.“

Vede se diskuse, jak ufinancovat posílení evropských armád. V Německu uvažují nad financováním obrany na úkor deficitů, a tedy prolomení dluhové brzdy. Jak by se to dotklo obyvatel?

Dotklo by se to velmi nemile. Dluhová brzda v Německu měla velmi dobrý důvod. 

A jen tak mimochodem, právě tradiční fiskální disciplína Německa od druhé světové války byla jedním z důvodů, proč Němci to dotáhli na nejsilnější evropskou ekonomiku. Dluhové financování je zejména pro Německo doslova minovým polem a velkým strachem, protože to bylo obrovské zadlužení a monetizace státního německého dluhu, co vyvolalo předválečnou hyperinflaci a usnadnilo to nástup Hitlera k moci. Právě tahle historická zkušenost byla tím, co Němce dlouhá desetiletí brzdilo, aby vstoupili do stejné řeky znovu. 

A nyní uvažují o prolomení tohoto tabu. Tím jsem si v podstatě už odpověděla, že možné dopady mohou být obrovské. Především, dluhové financování dříve či později vždy vede k inflaci. Inflace se nemusí projevit hned, nemusí jít zrovna o „hyperinflaci“, bohatě postačí, když inflace bude delší čas chronicky zvýšená. A ke zvýšené inflaci dluhové financování vede vždy. Jen to může třeba nějaký čas trvat, než se projeví, může nějaký čas probíhat skrytě, ale dojde k ní vždy, to je ekonomický zákon. 

Moc a moc Němce, Evropu, nás všechny varuju před financováním zbrojení na dluh.

Německý Friedrich Merz oznámil plán na vytvoření obranného a infrastrukturního fondu ve výši 500 miliard eur. Německé akcie letí nahoru. Bylo by posílení zbrojního průmyslu dobrou zprávou pro Evropu a pro její ekonomiky?

Ne. To může říct jen ekonomický analfabet (kterými ovšem mnozí němečtí politici jsou). Ono už jen říci „vytvoření fondu“ je velmi zavádějící formulací. Peníze nelze vytvořit. Peníze jsou pouze jakýmisi poukázkami na existující hodnoty. Hodnoty lze vytvořit jenom prací. A poukázky na tyto hodnoty v podobě peněz lze sice vytisknout v libovolném množství, ale hodnoty se tím nezvětší ani o euro. Takže správně je to popsané takto: „Vyčlenění 500 miliard eur do nějakého fondu znamená sebrání stejných 500 eur z jiné části ekonomiky, případně z budoucnosti formou dluhu.“

Pokud Merz hodná vyčlenit 500 eur na zbrojení, automaticky tím zkrátka říká, že stejných 500 eur vezme odjinud: ze školství, nebo ze zdravotnictví, nebo ze stavby silnic, nebo z platů státních zaměstnanců, nebo z důchodů důchodců, nebo si je půjčí formou dluhu, který inflačně vezme všem… Zkrátka je to jenom přerozdělení. Z jedné hromádky vzít, na druhou přidat. A přehození peněz zleva doprava rozhodně nemůže zvětšit bohatství ekonomiky, neboli nemůže to ekonomice pomoci. Ba právě naopak, protože stát při tomto přerozdělování vždy ještě část peněz rozcintá – na platy úředníků, na neefektivitu, na korupci.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31