Mirovice odmítly větrné elektrárny. V referendum vyvolaném zastupitelem Šafránkem hlasovalo 75,39 % hlasujících proti

Mirovice odmítly větrné elektrárny. V referendum vyvolaném zastupitelem Šafránkem hlasovalo 75,39 % hlasujících proti

Obyvatelé Mirovic na Písecku v pátek 18. září 2026 v místním referendu jasně odmítli výstavbu větrných elektráren. Na otázku „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrální území Mirovice?“ odpověděla většina hlasujících záporně.

Hlasování se zúčastnilo 577 oprávněných osob z celkového počtu 1 203 zapsaných voličů. Volební účast tak dosáhla 47,96 procenta. Pro odpověď „ne“ hlasovalo 435 lidí, tedy 75,39 procenta z těch, kteří k urnám přišli. Záporný výsledek zároveň představuje 36,16 procenta všech oprávněných voličů.

Referendum proto splnilo zákonné podmínky. Podle zákona o místním referendu je hlasování platné při účasti alespoň 35 procent oprávněných osob. Rozhodnutí je navíc závazné, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných a zároveň nejméně 25 procent všech oprávněných osob. Obě hranice byly v Mirovicích překročeny.

Petice zastupitele Šafránka

Referendum nevyhlásilo zastupitelstvo z vlastní iniciativy. Vzniklo na základě podpisů, které shromažďoval zastupitel města Radomír Šafránek a další členové petičního výboru. Šafránek se o vyhlášení hlasování pokoušel už na jaře. Na březnovém zastupitelstvu navrhl jak vypovězení smluv se společností ČEZ, tak samotné referendum. Návrh na referendum tehdy podpořilo sedm zastupitelů, pět bylo proti a dva se zdrželi. Nadpoloviční většina ale chyběla, a zastupitelstvo ho proto neschválilo.

Poté se iniciativa přesunula k občanské petici. Právě ta nakonec přivedla voliče k urnám o tři týdny dříve, než se v obci budou konat komunální volby.

Tři stožáry u kopce Háj

Projekt připravuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. V katastru Mirovic počítá se třemi větrnými elektrárnami východně od města, poblíž vrchu Háj, zhruba kilometr od nejbližší zástavby. Další tři turbíny jsou plánovány v sousedních Horosedlech. Tam podle starosty Josefa Vejšického (Pro Mirovice) odpor nevznikl, smlouvy už jsou podepsané a projekt pokračuje bez referenda. Výsledek hlasování v Mirovicích se proto Horosedel netýká.

Město by podle dřívějších informací mohlo z provozu tří turbín získat dva až čtyři miliony korun ročně. Zastupitelstvo loni se spoluprací na přípravě větrného parku souhlasilo. Část obyvatel ale stavbu odmítá kvůli zásahu do krajiny, možnému hluku a obavám ze znehodnocení nemovitostí.

Nejde o první spor o energetický projekt v Mirovicích. V referendu konaném spolu s krajskými volbami obyvatelé odmítli i plánovanou fotovoltaickou elektrárnu u Touškova. Tehdy přišlo 477 lidí, proti bylo 429 hlasujících.

Co výsledek znamená

Platné a závazné referendum zavazuje orgány města, aby se řídily vůlí voličů. V praxi to znamená, že zastupitelstvo by nemělo schvalovat smlouvy ani jiné kroky, které by výstavbu větrných elektráren v katastru Mirovic umožnily. Změnit takové rozhodnutí lze novým referendem nejdříve po dvou letech, případně soudním přezkumem, pokud by někdo namítal porušení zákona.

Páteční hlasování tak uzavřelo několikaměsíční spor, který začal petiční kampaní a skončil jednoznačným verdiktem: tři čtvrtiny hlasujících větrníky v Mirovicích nechtějí.

L

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31