Miroslav Ušatý u Xavera Veselého: starosta, který za 12 let zvýšil hodnotu obecního majetku ze 112 na 450 milionů, chce hájit rozpočty měst a obcí i v Senátu

Miroslav Ušatý u Xavera Veselého: starosta, který za 12 let zvýšil hodnotu obecního majetku ze 112 na 450 milionů, chce hájit rozpočty měst a obcí i v Senátu

Rozhovor Lubomíra „Xavera“ Veselého s Miroslavem Ušatým, starostou Albrechtic nad Vltavou a kandidátem do Senátu za obvod Strakonice za Svobodné, ukázal politika, který nemluví v obecných slibech, ale v konkrétních číslech z vlastní praxe. Zatímco řada kandidátů do horní komory slibuje abstraktní změny, Ušatý přišel s dvanáctiletou bilancí, kterou lze ověřit v katastru i v obecním rozpočtu.

Nejsilnějším momentem rozhovoru byla otázka po jeho motivaci. Ušatý vysvětlil, že v roce 2014, kdy nastupoval do úřadu, měla obec Albrechtice nad Vltavou dlouhodobý majetek v hodnotě 112 milionů korun. K červenci letošního roku je to přes 450 milionů, tedy zhruba čtyřnásobek, a to v obci s něco málo přes tisíc obyvateli. Za tou částkou stojí kompletní zasíťování, optický kabel, vodovody do každé nemovitosti s 97procentním pokrytím veřejnými zdroji vody a obnovený druhý stupeň základní školy, což se podle jeho slov podařilo jen málokteré obci v republice.

Ušatý neskrýval, že hlavním důvodem jeho kandidatury je obhajoba rozpočtového určení daní, tedy systému, kterým se financují obce, města a kraje podle podílu na výběru daní. Upozornil přitom na nerovnováhu, kterou řada politiků raději přehlíží: na začátku letošního roku měly obce a města na účtech 460 miliard korun, ale třetinu z toho drží samotná Praha, která má díky čtyřnásobnému koeficientu na obyvatele mnohem vyšší výnos než jakákoli vesnice nebo okresní město, a přitom tyto prostředky neumí dostatečně investovat. Místo obecného útoku na hlavní město šlo o věcnou poznámku podloženou konkrétním číslem, přesně v duchu člověka, který se v komunální ekonomice pohybuje 12 let.

Na skeptickou otázku, zda může Senát v praxi vůbec něco změnit, když Poslanecká sněmovna může jeho návrhy přehlasovat, Ušatý odpověděl konkrétním příkladem z vlastní zkušenosti. Připomněl, jak bývalý senátor ze sousedního obvodu, starosta Mladé Vožice, dokázal jako nezávislý najít napříč senátními kluby i Poslaneckou sněmovnou koalici, která prosadila úpravu koeficientů rozpočtového určení daní. Podle Ušatého je to důkaz, že Senátor dokáže něco vykonat, pokud v něm sedí lidé ochotní komunikovat napříč politickým spektrem, a nejen lidé sledující kamery.

V části o suchu a zadržování vody v krajině předvedl Ušatý expertní znalost tématu, kterou by mu mohl málokdo z jiných kandidátů konkurovat. Vysvětlil princip podrývání půdy zhutnělé těžkou zemědělskou technikou, díky němuž může krajina lépe vsakovat vodu, a jako starosta obce, která už 12 let pracuje na komplexních pozemkových úpravách, může nabídnout konkrétní pozemky pro budoucí rybníky, tůně a mokřady. Ocenil také obnovení vládní komise pro sucho a její odborné složení, ale zároveň jasně rozlišil, jaké dotace jsou podle něj v pořádku, tedy investiční, takzvané tvrdé projekty jako vodohospodářská opatření, a jaké považuje za problematické, tedy měkké projekty typu školení a grantů pro neziskovky, kde podle něj protéká zbytečně mnoho peněz.

I v otázkách, které bývají pro politiky nejtěžší, zůstal Ušatý konzistentní a věcný. Jasně se postavil za zachování české koruny místo eura, u financování veřejnoprávních médií podpořil zrušení poplatků výměnou za financování ze státního rozpočtu, a u podpory Ukrajině rozlišil mezi zbraněmi, k nimž má výhrady, a adresnou humanitární a zdravotnickou pomocí konkrétním nemocnicím a lidem postiženým válkou, kterou je ochoten podpořit.

Stojí za zmínku i to, jak Ušatý mluvil o zemědělské a potravinové soběstačnosti, tématu, které moderátor otevřel v souvislosti s tím, že Česko je u řady komodit závislé na dovozu až z poloviny spotřeby. Ušatý na to nereagoval obecnou frází o podpoře venkova, ale opět propojil téma s praktickou zkušeností starosty, který dlouhodobě řeší pozemkové úpravy a stav půdy. Zdůraznil, že klíčem není jen podpora zemědělců jako takových, ale změna způsobu obhospodařování půdy, protože právě dlouhodobé utužování těžkou technikou snižuje schopnost krajiny vsakovat vodu a zrychluje odtok, což se pak zpětně projevuje i na výnosech a stabilitě produkce.

Celý rozhovor tak ukázal kandidáta, který svou budoucí roli v Senátu staví na tom, co už jednou prokázal doma, tedy na schopnosti hospodařit, investovat a jednat s lidmi napříč politickým spektrem. Tam, kde jiní politici nabízejí sliby, Ušatý nabídl auditovatelná čísla ze své obce, a to je přesně ten typ argumentace, která u voličů obvykle váží víc než hlasitá rétorika.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Miroslav Ušatý

Miroslav Ušatý

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Miroslav Ušatý

Miroslav Ušatý

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31