„Mimořádná situace.“ Předseda Svobodných vysvětluje

„Mimořádná situace.“ Předseda Svobodných vysvětluje

ROZHOVOR: „Čelíme tomu, že by se z vytváření dluhů mohla stát norma. Čelíme tomu, že by za čtyři roky mohl Green Deal definitivně rozvrátit naše hospodářství. To všechno jsou věci, které nabraly takových rozměrů, že pokud se nezastaví včas, mohou napáchat i nezvratné škody,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro server PrahaIN.cz. 

Zbývají poslední měsíce do voleb, jak se před nimi cítíte?

Jsme ve velkém očekávání, protože poslední průzkumy naznačují, že sice budeme atakovat výsledky okolo 13,14,15 procent, ale propadne hodně hlasů, tudíž může být složité, aby vznikala vláda, která dostatečně otočí kormidlem naší země k prosperitě směrem ke svobodě. Musíme napřít všechny síly k tomu, aby se lidé vydali k volbám a výsledek byl ještě lepší, než naznačují aktuální průzkumy.

Můžete to rozvést, prosím?

Nejvíc se obávám varianty, pokud by počet mandátů ANO a STAN dal dohromady 101 a po určitém složitějším vyjednávání mohla vzniknout vládní většina opřená o tato dvě hnutí. Doufáme, že volební výsledek bude tak silný, aby tato varianta nastat nemohla a součet poslaneckých klubů těchto uskupení nebyl 101. Do velké míry bych očekával, že by mohla být šance při vyjednávání dosáhnout toho, že ANO bude muset plnit mnoho z toho, co slibuje před volbami a má společného s programem SPD a jeho spojenců.

ANO se podle průzkumů už dlouho považuje za absolutního vítěze voleb. Čím to je, že v této zemi chce najednou třetina voličů zase Andreje Babiše?

Je to jev, který už trvá tři roky, ve všech průzkumech jednoznačně vede ANO. Náskok na druhou koalici SPOLU byl poslední měsíce i dvouciferný. V první řadě je to tím, jak koalice SPOLU pošlapala všechny svoje předvolební sliby, jakým způsobem vede tuto zemi, kdy Česká republika podle dat Eurostatu je ve srovnání s daty pět let zpátky nejhorší ze všech států v EU, pokud se podíváme na vývoj reálných mezd, to znamená té kupní síly našeho obyvatelstva. Lidé tohle vidí, nemusí jim to nikdo vysvětlovat, vidí to ve svých peněženkách a spojují si to se současnou vládou. Tak trochu zapomínají, že do určité míry tyhle problémy zahájila i předchozí vláda během období covidu a zkrátka volí toho nejsilnějšího vyzyvatele současné vlády, hlavně aby byla pokořena. Mnoho lidí mi říká, že si v první řadě přeje konec této vlády, a tak volí toho silnějšího. Myslím, že se víc vyplatí dát hlas právě naší kandidátce, protože u nás stoprocentně nehrozí možnost povolební spolupráce s hnutím STAN a ANO. O to snazší se bude dohodnout, když náš výsledek nám umožní prosazovat naše základní programové cíle.

Mnoho opozičních politiků rádo používá spojení, že současná vláda je tou nejhorší od revoluce. Není to přehnané tvrzení? Vy sám zmiňujete, že některé problémy se začaly kupit už za Andreje Babiše.

Pokud se podíváme na data, tak Petr Fiala ve špatné statistice předčil Andreje Babiše, protože dluhy, které byly vytvořeny za současné vlády, jsou ve výši 1,2 bilionů korun. Předchozí vláda nasekala dluhy ve výši 800 miliard korun. A pokud se podíváme na další statistická měření, opravdu nám z toho vychází, že tato vláda má výsledky absolutně nejhorší, týká se to kupní síly, vytváření dluhů, nebo toho, jaké inflace jsme se dočkali. Všechno to jsou věci, které bychom měli brát úvahu, statistika se nedá okecat, v tomhle směru je dojem z vlády Petra Fialy významně horší než z vlády Andreje Babiše. Minimálně mně hodně lidí říká: „Od toho Babiše jsme moc nečekali, očekávání tam nebyla, ale když přišel po osmi letech vlády ČSSD a ANO Petr Fiala, tak jsme čekali bombastické sliby, a jak se budou chovat čestně a všechno naplní. O to větší zklamání zažíváme. “ Takže se mnou o tom mluví mnoho bývalých voličů pětikoalice, oni jim hlas už nedají, protože je neskutečně zklamali. Tohle lidi neodpouští.

V případě Motoristů se hovoří o tom, že je půjdou volit někteří bývalí voliči ODS a Spolu. Mohou to někteří z nich hodit i vám?

Znám mnoho lidí, dokonce i našich členů, kteří před minulými volbami dávali hlas SPOLU, ale také STAN. Dnes jsou na druhé straně podle takového toho přísloví, že největší spojenec je znásilněný voják nepřítele. Jakmile někomu fandíte a ten vás zklame, tak se naopak snažíte pomoct té druhé straně. Mnoho voličů nepůjde volit, spousta je zase přesvědčená, že se máme bát Ruska, nebo já nevím, čeho, ti to se sebezapřením hodí této vládě, ale mnoho lidí za té minulé situace viděli smysl v tom, že dali hlas pětikoalici a teď je to mrzí.

V souvislosti s voliči SPOLU jste použil slovo zklamání. Řekl bych, že spousta voličů Svobodných je zase zklamaná, že kandidujete pod SPD. Je to tak?

Tak určitě se vyvíjí názory lidí a je pravda, že některé komentáře toto naznačují. Na druhou stranu, člověk na sociálních sítích zjišťuje, že to píší anonymní a falešné profily, tak tomu nemůže přikládat tak velkou váhu. Nemohu popřít, že jednotky našich členů nás po tom rozhodnutí opustili, mám to kvantifikované. Stejně tak jednotky procent našich voličů nás budou chtít opustit, ale podobně jako u těch členů věřím, že drtivá většina voličů Svobodných i díky vysvětlování a tomu, že si dobře promyslí, jaké jsou jiné alternativy, bude volit i naši společnou kandidátku. Je nejbližší našim prioritám a tomu, abychom mohli konečně svými hlasy v parlamentu prosazovat náš program.

Udělat tento krok bylo hodně obtížné? Více než dekádu jste se snažil něco budovat u Svobodných a najednou jdete do voleb s SPD, musel jste zahodit svoji image, na hlasovacích lístcích je napsána značka SPD.

17. listopadu jsme měli jednání Republikového výboru, což je náš nejvyšší orgán, kde zasedá 39 lidí z celé republiky. Tehdy jsme si řekli, že v těchto mimořádně důležitých volbách opravdu nesmí propadnout hlasy Svobodných pod pětiprocentní hranici. A že se musíme za všech okolností snažit hledat partnery, se kterými bychom mohli spojit síly, aby se neopakovalo, že hlasy pro Svobodné znamenají mandáty pro STAN, SPOLU či ANO. Pokud hlasy propadnou, tak si ty neobsazené mandáty rozdělují tyto strany. Schválili jsme naše priority, které považujeme za nejpalčivější, začalo tam vstupovat i to, že v Rumunsku se opakovaly volby, ve Francii zakazují Marine Le Pen účast v dalších volbách, a to nám ještě více zdůraznilo, jak v mimořádné době tyto volby proběhnou, a jak by mohlo být velkým hazardem, kdybychom dopustili, že v České republice to nabere takový vývoj, že budou různě opakovány volby a vylučováni kandidáti z volebního klání. Udělali jsme řadu kompromisů, ale stále nás spojuje devadesát procent společných názorů a myšlenek, což je poměrně hodně a pro těch devadesát procent společných věcí budeme moct konečně něco udělat. V březnu jsme o tom hlasovali, mělo to několikaměsíční vývoj, a ve finále to členové podpořili, pouze jeden člen z devětatřicetičlenného výboru hlasoval proti.

SPD byla dřív politickým oponentem. Neříkám, že jste byl vyloženě velkým kritikem Okamury a spol., ale přeci jen jste určitě ne vždy ve svých vyjádřeních mluvil o jeho osobě pouze v pozitivech. Teď je to tedy jiné?

Když člověk někoho nezná osobně, tak si určitě bere menší servírky při jeho kritice. Už jsem s tímhle byl konfrontován a musím říct, že když jsem členy SPD poznal při osobním jednání, tak jsem trochu upravil názor, který jsem si na ně dělal v momentě, kdy jsem je znal z televize a toho, jak se projevují ve veřejném prostoru. Když teď něco řešíme, je vidět, že tam není žádný osobní problém, všichni jsou to profesionálové a také je vidět, že Tomio Okamura nebyl náhodou už čtyřikrát úspěšným kandidátem do Parlamentu, když tam započítám i tu jednu senátní kandidaturu. Můžeme se hodně přiučit od zkušenějších kolegů a to, co jste říkal, že kandidatura je teď pod značkou SPD, je to tak prezentováno na volebních lístkách, tak to je věc, která vychází z té mimořádné důležité situace. Myslím, že do budoucna se to opakovat nebude a bude se hledat formát, například v komunálních volbách a dalších, aby to bylo jinak. V tuto chvíli ale přínosy kandidatury převyšují to, že tam ta naše značka na kandidátních listinách nebude.

Už jste zmiňoval, že tyto volby jsou mimořádně důležité a proč. Zeptám se ale jinak, neříká se tohle každý rok?

Určitě jsou důležitější. Čelíme tomu, že by se z vytváření dluhů mohla stát norma. Čelíme tomu, že by za čtyři roky mohl Green Deal definitivně rozvrátit naše hospodářství. To všechno jsou věci, které nabraly takových rozměrů, že pokud se nezastaví včas, mohou napáchat i nezvratné škody. Zároveň tyto volby probíhají ze zkušeností z minulých voleb, kdy propadlo 20 procent hlasů, v rámci celého politického spektra na to reagovala spousta subjektů, nechtějí, aby se to opakovalo, a tak dochází ke spojením, která by před několika lety působila nemyslitelně. Myslím, že je to jasný doklad mimořádnosti aktuální situace.

Převzato z PrahaIN.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31