„Mimořádná situace.“ Předseda Svobodných vysvětluje

„Mimořádná situace.“ Předseda Svobodných vysvětluje

ROZHOVOR: „Čelíme tomu, že by se z vytváření dluhů mohla stát norma. Čelíme tomu, že by za čtyři roky mohl Green Deal definitivně rozvrátit naše hospodářství. To všechno jsou věci, které nabraly takových rozměrů, že pokud se nezastaví včas, mohou napáchat i nezvratné škody,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro server PrahaIN.cz. 

Zbývají poslední měsíce do voleb, jak se před nimi cítíte?

Jsme ve velkém očekávání, protože poslední průzkumy naznačují, že sice budeme atakovat výsledky okolo 13,14,15 procent, ale propadne hodně hlasů, tudíž může být složité, aby vznikala vláda, která dostatečně otočí kormidlem naší země k prosperitě směrem ke svobodě. Musíme napřít všechny síly k tomu, aby se lidé vydali k volbám a výsledek byl ještě lepší, než naznačují aktuální průzkumy.

Můžete to rozvést, prosím?

Nejvíc se obávám varianty, pokud by počet mandátů ANO a STAN dal dohromady 101 a po určitém složitějším vyjednávání mohla vzniknout vládní většina opřená o tato dvě hnutí. Doufáme, že volební výsledek bude tak silný, aby tato varianta nastat nemohla a součet poslaneckých klubů těchto uskupení nebyl 101. Do velké míry bych očekával, že by mohla být šance při vyjednávání dosáhnout toho, že ANO bude muset plnit mnoho z toho, co slibuje před volbami a má společného s programem SPD a jeho spojenců.

ANO se podle průzkumů už dlouho považuje za absolutního vítěze voleb. Čím to je, že v této zemi chce najednou třetina voličů zase Andreje Babiše?

Je to jev, který už trvá tři roky, ve všech průzkumech jednoznačně vede ANO. Náskok na druhou koalici SPOLU byl poslední měsíce i dvouciferný. V první řadě je to tím, jak koalice SPOLU pošlapala všechny svoje předvolební sliby, jakým způsobem vede tuto zemi, kdy Česká republika podle dat Eurostatu je ve srovnání s daty pět let zpátky nejhorší ze všech států v EU, pokud se podíváme na vývoj reálných mezd, to znamená té kupní síly našeho obyvatelstva. Lidé tohle vidí, nemusí jim to nikdo vysvětlovat, vidí to ve svých peněženkách a spojují si to se současnou vládou. Tak trochu zapomínají, že do určité míry tyhle problémy zahájila i předchozí vláda během období covidu a zkrátka volí toho nejsilnějšího vyzyvatele současné vlády, hlavně aby byla pokořena. Mnoho lidí mi říká, že si v první řadě přeje konec této vlády, a tak volí toho silnějšího. Myslím, že se víc vyplatí dát hlas právě naší kandidátce, protože u nás stoprocentně nehrozí možnost povolební spolupráce s hnutím STAN a ANO. O to snazší se bude dohodnout, když náš výsledek nám umožní prosazovat naše základní programové cíle.

Mnoho opozičních politiků rádo používá spojení, že současná vláda je tou nejhorší od revoluce. Není to přehnané tvrzení? Vy sám zmiňujete, že některé problémy se začaly kupit už za Andreje Babiše.

Pokud se podíváme na data, tak Petr Fiala ve špatné statistice předčil Andreje Babiše, protože dluhy, které byly vytvořeny za současné vlády, jsou ve výši 1,2 bilionů korun. Předchozí vláda nasekala dluhy ve výši 800 miliard korun. A pokud se podíváme na další statistická měření, opravdu nám z toho vychází, že tato vláda má výsledky absolutně nejhorší, týká se to kupní síly, vytváření dluhů, nebo toho, jaké inflace jsme se dočkali. Všechno to jsou věci, které bychom měli brát úvahu, statistika se nedá okecat, v tomhle směru je dojem z vlády Petra Fialy významně horší než z vlády Andreje Babiše. Minimálně mně hodně lidí říká: „Od toho Babiše jsme moc nečekali, očekávání tam nebyla, ale když přišel po osmi letech vlády ČSSD a ANO Petr Fiala, tak jsme čekali bombastické sliby, a jak se budou chovat čestně a všechno naplní. O to větší zklamání zažíváme. “ Takže se mnou o tom mluví mnoho bývalých voličů pětikoalice, oni jim hlas už nedají, protože je neskutečně zklamali. Tohle lidi neodpouští.

V případě Motoristů se hovoří o tom, že je půjdou volit někteří bývalí voliči ODS a Spolu. Mohou to někteří z nich hodit i vám?

Znám mnoho lidí, dokonce i našich členů, kteří před minulými volbami dávali hlas SPOLU, ale také STAN. Dnes jsou na druhé straně podle takového toho přísloví, že největší spojenec je znásilněný voják nepřítele. Jakmile někomu fandíte a ten vás zklame, tak se naopak snažíte pomoct té druhé straně. Mnoho voličů nepůjde volit, spousta je zase přesvědčená, že se máme bát Ruska, nebo já nevím, čeho, ti to se sebezapřením hodí této vládě, ale mnoho lidí za té minulé situace viděli smysl v tom, že dali hlas pětikoalici a teď je to mrzí.

V souvislosti s voliči SPOLU jste použil slovo zklamání. Řekl bych, že spousta voličů Svobodných je zase zklamaná, že kandidujete pod SPD. Je to tak?

Tak určitě se vyvíjí názory lidí a je pravda, že některé komentáře toto naznačují. Na druhou stranu, člověk na sociálních sítích zjišťuje, že to píší anonymní a falešné profily, tak tomu nemůže přikládat tak velkou váhu. Nemohu popřít, že jednotky našich členů nás po tom rozhodnutí opustili, mám to kvantifikované. Stejně tak jednotky procent našich voličů nás budou chtít opustit, ale podobně jako u těch členů věřím, že drtivá většina voličů Svobodných i díky vysvětlování a tomu, že si dobře promyslí, jaké jsou jiné alternativy, bude volit i naši společnou kandidátku. Je nejbližší našim prioritám a tomu, abychom mohli konečně svými hlasy v parlamentu prosazovat náš program.

Udělat tento krok bylo hodně obtížné? Více než dekádu jste se snažil něco budovat u Svobodných a najednou jdete do voleb s SPD, musel jste zahodit svoji image, na hlasovacích lístcích je napsána značka SPD.

17. listopadu jsme měli jednání Republikového výboru, což je náš nejvyšší orgán, kde zasedá 39 lidí z celé republiky. Tehdy jsme si řekli, že v těchto mimořádně důležitých volbách opravdu nesmí propadnout hlasy Svobodných pod pětiprocentní hranici. A že se musíme za všech okolností snažit hledat partnery, se kterými bychom mohli spojit síly, aby se neopakovalo, že hlasy pro Svobodné znamenají mandáty pro STAN, SPOLU či ANO. Pokud hlasy propadnou, tak si ty neobsazené mandáty rozdělují tyto strany. Schválili jsme naše priority, které považujeme za nejpalčivější, začalo tam vstupovat i to, že v Rumunsku se opakovaly volby, ve Francii zakazují Marine Le Pen účast v dalších volbách, a to nám ještě více zdůraznilo, jak v mimořádné době tyto volby proběhnou, a jak by mohlo být velkým hazardem, kdybychom dopustili, že v České republice to nabere takový vývoj, že budou různě opakovány volby a vylučováni kandidáti z volebního klání. Udělali jsme řadu kompromisů, ale stále nás spojuje devadesát procent společných názorů a myšlenek, což je poměrně hodně a pro těch devadesát procent společných věcí budeme moct konečně něco udělat. V březnu jsme o tom hlasovali, mělo to několikaměsíční vývoj, a ve finále to členové podpořili, pouze jeden člen z devětatřicetičlenného výboru hlasoval proti.

SPD byla dřív politickým oponentem. Neříkám, že jste byl vyloženě velkým kritikem Okamury a spol., ale přeci jen jste určitě ne vždy ve svých vyjádřeních mluvil o jeho osobě pouze v pozitivech. Teď je to tedy jiné?

Když člověk někoho nezná osobně, tak si určitě bere menší servírky při jeho kritice. Už jsem s tímhle byl konfrontován a musím říct, že když jsem členy SPD poznal při osobním jednání, tak jsem trochu upravil názor, který jsem si na ně dělal v momentě, kdy jsem je znal z televize a toho, jak se projevují ve veřejném prostoru. Když teď něco řešíme, je vidět, že tam není žádný osobní problém, všichni jsou to profesionálové a také je vidět, že Tomio Okamura nebyl náhodou už čtyřikrát úspěšným kandidátem do Parlamentu, když tam započítám i tu jednu senátní kandidaturu. Můžeme se hodně přiučit od zkušenějších kolegů a to, co jste říkal, že kandidatura je teď pod značkou SPD, je to tak prezentováno na volebních lístkách, tak to je věc, která vychází z té mimořádné důležité situace. Myslím, že do budoucna se to opakovat nebude a bude se hledat formát, například v komunálních volbách a dalších, aby to bylo jinak. V tuto chvíli ale přínosy kandidatury převyšují to, že tam ta naše značka na kandidátních listinách nebude.

Už jste zmiňoval, že tyto volby jsou mimořádně důležité a proč. Zeptám se ale jinak, neříká se tohle každý rok?

Určitě jsou důležitější. Čelíme tomu, že by se z vytváření dluhů mohla stát norma. Čelíme tomu, že by za čtyři roky mohl Green Deal definitivně rozvrátit naše hospodářství. To všechno jsou věci, které nabraly takových rozměrů, že pokud se nezastaví včas, mohou napáchat i nezvratné škody. Zároveň tyto volby probíhají ze zkušeností z minulých voleb, kdy propadlo 20 procent hlasů, v rámci celého politického spektra na to reagovala spousta subjektů, nechtějí, aby se to opakovalo, a tak dochází ke spojením, která by před několika lety působila nemyslitelně. Myslím, že je to jasný doklad mimořádnosti aktuální situace.

Převzato z PrahaIN.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31