Migrační politiku Evropské unie lze shrnout do těchto zásad:

(1) Každý má právo požádat o azyl (jde o jedno ze základních práv, anglicky Fundamental Rights).

(2) Řádné projednání žádosti o azyl lze zajistit jen na území EU.

(3) Proto nesmí být nikomu bráněno ve vstupu na území EU, jinak by nemohl uplatnit svoje právo požádat o azyl.

(4) Vstup bez povolení k pobytu (vízum) nesmí být důvodem k zamítnutí azylu.

(5) Nelze nikoho vrátit do země, kde mu hrozí nebezpečí nebo „ponižující zacházení“.

(6) Agentura Frontex (placená z peněz EU) aktivně hledá na moři čluny s migranty, má nařízeno je „zachránit“ a dovézt na území EU.

Co způsobuje tato migrační politika?

Můžeme říct, že hranice Evropské unie se prakticky nijak nechrání proti vstupu osob bez dokladů. Každému migrantovi stačí překonat fyzicky hranice EU, nemusí nikde ukazovat pas. Je zakázáno vracet migranty zpět ihned na hranicích.  Je to možné až po zamítnutí žádosti o azyl. Navíc je zakázáno vracet migranty do zemí, kde jim hrozí „ponižujícímu zacházení“. To může být skoro každá země, záleží na výkladu, co to je „ponižující“. Proto ani zamítnutí azylu neznamená, že migrant opustí území EU.

Pokud migrant vypluje na moře na lodi nebo člunu, je „zachráněn“ a vyloděn na území členského státu EU. Agentura Frontex sice využívá letadla a lodě k vypátrání člunů s migranty, ale po jejich nalezení organizuje „záchranné“ operace. Výsledkem je dovoz migrantů na území EU. Migrant na člunu ani nemusí formálně požádat o azyl, nemusí říct vůbec nic. Je „zachráněn“ automaticky, jakmile ho loď Frontexu nalezne.

V roce 2021 vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) pracovníky agentury Frontex, kteří oddalovali oznámení o případu porušování základních práv. Snažili se tím krýt řeckou pohraniční stráž, která vlekla loď s migranty zpět do tureckých vod. Tehdejší ředitel Frontextu byl pak donucen odstoupit.

Nejnovějším nápadem EU je Migrační pakt. Ten skoro vůbcc neřeší příčinu migrace, věnuje se převážně tomu, jak migranty přesunovat po státech Evrospké unie.

Je nějak omezen počet osob, které musíme „zachraňovat“?

Ne. Pokud se celá Afrika (1,3 miliardy lidí) rozhodne přeplout do Evropy (EU 450 miliónů lidí), není právní nástroj, jak tomu zabránit. Podle logiky lidských práv musíme přijmout každého. Vrátit zpět nelze navíc nikoho, komu hrozí „ponižující zacházení“.

Jaká řešení nelegální migrace nefungují

Musíme zlepšit integraci migrantů, příčinou terorismu je chybná integrace

Lidé se nemohou zásadně změnit. Hodně lidí chtělo někdy začít cvičit, jíst více zeleniny, lépe vycházet s tchyní, více se věnovat svým dětem. A kolika se to povedlo dodržet? A to se chtěli změnit dobrovolně. Jak se asi změní muslim, který od dětství slyší o nadřazenosti mužů nad ženami, o nadřazenosti islámu nad křesťanstvím? Začne respektovat ženy v minisukních, v plavkách nebo jako nadřízenou v práci jenom proto, že dostal azyl?

Terorismu se navíc často dopouští potomci migrantů, ne přímo migranti. Ani dobrá integrace muslimů neznamená, že potomci druhé nebo třetí generace nedají přednost svým kořenům a nestanou se z nich radikální muslimové. Příkladem je vražda tři dívek v taneční škole v Anglii v roce 2025 – útočník Rudakubana je potomkem rodičů pocházejících z Rwandy.

Musíme posílit rozpočet Frontexu

Dokud se nezačne Frontex chovat jako bezpečnostní složka a nezačne bránit migrantům ve vstupu, je navyšování rozpočtu Frontexu přiléváním oleje do ohně. Za tyto peníze bude probíhat jen mohutnější dovoz migrantů.

Musíme posílit ochranu hranic EU

             Ano, to je potřeba, ale současné právo skutečnou ochranu hranic zakazuje a přes hranice se dostane každý.

Musíme účinně pomáhat v cizích zemích, aby její obyvatelé neměli důvod k migraci.

             Dokud v jiných zemích nebude podobná životní úroveň jako v Evropě, budou se na cestu vydávat ekonomičtí migranti. Nemůžeme živit celou Afriku a část Asie, nemáme na to dost peněz. Navíc ani podobná životní úroveň neodradí zločince, ti se migrací třeba mohou chtít vyhnout trestnímu stíhání ve své zemi. Neodradí to ani šiřitele islámu nebo teroristy.

Musíme uzavřít smlouvy s hraničními státy, aby bránili migrantům v nelegální cestě do EU

Ano, to může pomoci. Ale hlavním důvodem takových dohod je, že EU své hranice kvůli výše uvedeným lidským právům chránit nemůže a proto se snaží uplácet okolní státy. Tato práva se v okolních zemích dodržovat nemusí. Nevýhodou je, že se část peněz může rozkrást a státy ani nemají moc zájem migrantům bránit v odchodu, pak totiž zůstávají u nich a způsobují problémy tam.

Co navrhují Svobodní?

Každá země má právo si určit, koho na své území přijme. Musí být legální bránit ve vstupu osobám, které si na našem území nepřejeme. Provádí to Austrálie, provádějí to Spojené státy americké, mohou to dělat i státy EU. Nelegální migrace v zemích EU není problém bezpečnostní, že bychom měli slabou policii nebo armádu. Je to problém politický a právní, protože bezpečnostní orgány nesmí bránit nikomu ve vstupu. Policie a armáda poslouchá rozkazy a rozkaz bránit nemají. Musíme změnit právo tak, aby státy EU mohly být znovu suverénní a aby bezpečnostní složky mohly vůbec dostat rozkaz zabránit ve vstupu osobám, které si občané těchto států na svém území nechtějí.

Několik jednoduchých a jasných zásad řešení nelegální migrace:

1. Vstup bez povolení k pobytu (vízum) je automatickým důvodem k doživotnímu zamítnutí azylu.
2. Na hranicích je dovoleno bránit ve vstupu všem osobám bez povolení k pobytu.
3. Odtažení lodě s migranty zpět (tzv. pushback) mimo výsostné vody EU je povoleno.
4. Pokud osoby na člunech opravdu potřebují záchranu, tak je můžeme nabrat na loď a pak je vylodit na území státu, odkud vypluli. Pokud se migranti na člunech nedostanou do Evropy, přestanou na nich vyplouvat a nebude tak hrozit riziko potopení člunu a utonutí migrantů. Budeme tím chránit životy lidí. Podle Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) přišlo od roku 2014 ve Středozemním moři o život asi 32 000 migrantů. Tito lidé mohli být zachráněni.
5. Změnit Frontex z dovážecí neziskovky na bezpečnostní službu, která bude hranice opravdu chránit.
6. Zrušit úřady bránící práva migrantů.

Úřady EU zabývající se migrací – zrušit!

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) – Fundamental Rights Agency

Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) – European Union Agency for Asylum

Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) – European Institute for Gender Equality

Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) – European Union Agency for Law Enforcement Training

Zdroje – dokumenty EU určující migrační politiku EU

Nyní si pojďme ukázat, jak jsou výše uvedené zásady současné politiky definovány v oficiálních dokumentech Evropské unie.

(1) Právo na projednání azylu

Každý může požádat o azyl, je jedno, kde byl žadatel o azyl odhalen nebo zadržen. Daná osoba ani nemusí o azyl požádat a musí se s ní zacházet, jako by o azyl požádala. Frontex – Strategie pro základní práva, strana 5:

„V důsledku toho jsou migrační výzvy na vnějších hranicích EU řešeny zcela v souladu se základními právy obsaženými v mezinárodním právu a právu EU, přičemž právo žádat o azyl je účinně respektováno za všech okolností, bez ohledu na to, kde jsou osoby odhaleny nebo zadrženy nebo zda projevily úmysl žádat o azyl.“

(2), (3), (5) – Projednávání azylu

Strategie pro základní práva, strana 8. Účinným předáním migrantů se myslí předání orgánům zemí EU, ne předání do země, odkud migrant vyplul. Naopak zákazem vyloděním se myslí vylodění „zachráněného“ migranta do země, odkud vyplul, to je zakázané:

„Pátrací a záchranné operace, jichž se agentura účastní, by měly vést k včasné a účinné pomoci a účinnému předání, … Je zakázáno vylodění, přinucení osob ke vstupu, jejich eskortování nebo předání orgánům země, v níž existuje mimo jiné vážné nebezpečí, že budou vystaveny trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,“ …

 (4) Azyl nelze zamítnout kvůli vstupu bez dokladů

Je vidět třeba v usnesení europarlamentu ze 14.12.2023 o Agentuře Frontex, bod I:

„litevské právní předpisy, které umožňují odepření mezinárodní ochrany a automatické zajištění žadatelů pouze z toho důvodu, že překročili hranice nedovoleným způsobem, jsou neslučitelné s právem Unie“

(6) Povinnost „záchrany“ osob na člunech

Povinnost záchrany je nařízena například v těchto situacích: na člunu je zjevně více osob než dovoluje jeho kapacita, člun nemá spolehlivé navigační vybavení, na palubě jsou děti nebo těhotné ženy, nedaří se navázat kontakt s osobami na palubě …,  což je prakticky vždy. Nařízení 656/2014, článek 9, Pátrací a záchranné situace:

(1) Členské státy dodržují povinnost poskytnout pomoc jakémukoli plavidlu či osobě v tísni na moři a během operací na moři a zajistí, aby jejich zúčastněné jednotky tuto povinnost dodržovaly v souladu s mezinárodním právem a při respektování základních práv.

1. Pokud mají zúčastněné jednotky v průběhu operace na moři důvod se domnívat, že se v případě plavidla či jakékoli osoby na palubě jedná o stadium nejistoty, pohotovosti nebo tísně, neprodleně předají záchrannému koordinačnímu centru odpovědnému za oblast pátrání a záchrany, v níž k situaci došlo, veškeré dostupné informace a jsou tomuto záchrannému koordinačnímu centru k dispozici.

Martin Zdráhal – článek vyjadřuje názory autora, nejedná se o oficiální stanovisko strany Svobodných.