Lucky Strike Českého rozhlasu

Lucky Strike Českého rozhlasu

Zaznamenali jste, že před pár dny spustil veřejnoprávní Český rozhlas na sociálních sítích
kampaň, která nás má přesvědčit o tom, že platit povinné koncesionářské poplatky za
něco co vůbec nepoužíváme a ani o to nestojíme, má být úplně v pořádku
? Veřejnoprávní
média jsou prý nutným pilířem, bez kterého by se naše mladá demokracie zhroutila v
prach, podobně jako šla k zemi známá bělehradská televizní věž Avala po zásahu pumou
ze stíhačky Tornado.
Nedalo mi to a jsa zvědav na onoho Titána třímajícího na svých znavených bedrech tíhu
veškeré naší demokracie, naladil jsem dnes (26.11.2024) něco po poledni slovutnou
stanici mluveného slova zaměřenou na analytickou publicistiku, aneb ČRo – Plus.
Tento kanál, oháněje se vznešeným heslem „když chcete vedět víc“ má totiž být tím
hlavním veřejnoprávním rozhlasovým štítem, který nás občany chrání před rafinovanými
svody a nástrahami různých nepřátelských propagandistů a dezinformátorů, brousících si
na naši křehkou a bezbrannou demokracii své křivé zuby.
Vyslechl jsem tedy obligátní zprávy o půl a poté se zaposlouchal do komentáře jistého
publicisty, zřejmě velmi dobře orientovaného v reáliích sousedního Polska. Díky němu již
zcela jistě nebudu ani vteřinu tápat v tom, kdo má být v nadcházejících jarních polských
prezidentských volbách tím hodným a kdo naopak tím zlým mužem.
Příspěvek, který následoval, mě však zaujal o poznání více. Redaktorka Iva Pekárková jej
zahájila zkormouceným hlasem, jímž stručně popisovala krušný život své kamarádky –
jakési Lucky, která po návratu z pobytu v Anglii měla čelit rozličným, blíže příliš
nekonkretizovaným protivenstvím své zlolajné a nevděčné rodiny, jež onu reemigrantku
zahrnula přívalem nepochopení, zapříčineným údajně tou skutečností, že nešťastná
slečna Lucie na onom bájném západě příliš nezbohatla.
Kdo má být ona Lucie, čím je její osud důležitý a proč zrovna o ní jako posluchač
potřebujete vědět „když chcete vědět víc“ nebylo z první části příběhu příliš zřetelné.
Smysl příspěvku byl nejasný až do chvíle, kdy redaktorka svůj původně tragicky
zkormoucený hlas přeladila do mírně šibalského tónu, aby národu zvěstovala
pozoruhodné zjištění, že ona většině posluchačů pravděpodobně zcela neznámá Lucka z
toho všeho vlastně nemusí být nikterak smutná, protože jí údajně patří polovina Londýna.
V tom Londýně totiž mají Lucky Casino, Lucky Bingo, ba dokonce i čínskou restauraci
Lucky Park a ono nevýslovné štěstí z „vlastnictví“ nemalé části světové metropole slečně
Lucii trochu kalí, v dnešní progresivní a nezdravému životu nepřející době, pouze klesající
zájem o cigarety značky Lucky Strike.
Abych pravdu řekl, k maximalizaci pocitu trapnosti scházela asi už jen informace o tom, že
ona Lucie je „blondýna z Londýna“. Redaktorce Pekárkové ke cti slouží, že k této ultimátně
kreativní slovesné bombě nakonec nesáhla.
Pozorný posluchač, občan a povinný koncesionář se však po vyslechnutí tohoto
publicistického veledíla musí nutně ptát, jak a čím tato slaboduchá novinařina přispívá k
„poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných
informací pro svobodné vytváření názorů“, či k plnění jiného z úkolů, které našemu
veřejnoprávnímu rozhlasu ukládá skrze § 2 zákon č. 93/1991 Sb. (Zákon o Českém
rozhlasu)?
Není mi ani příliš jasné, jak se díky tomuto příspěvku ubráníme všem těm populistům,
extrémistům, autoritářům, oligarchům či dezolátům, kteří na nás dnes a denně číhají na
každém rohu?
Možná by bylo možné zmíněný příspěvek považovat za vysílání určené menšinám. Leč
zákon výslovně hovoří pouze o menšinách národnostních či etnických, přičemž o vysílání
pro menšinu dospělých, jež svým intelektem zůstala na úrovni žáků druhé třídy základní
školy se nikde nezmiňuje.
Nepředpokládám ani, že by zrovna stanici ČRo – Plus poslouchali školáci odpovídajícího
věku a příslušných mentálních schopností, takže v tomto případě nejspíš nešlo ani o
vysílání pro děti a mládež.
Dovolím si suše předpokládat, že autorka Pekárková mikrofon ve veřejnoprávním studiu
neopotřebovávala jen tak pro nic za nic a za tento svůj publicistický přínos pilíři naší
demokracie dostane asi i něco zaplaceno.
A my si položme otázku – není to náhodou zjevným důkazem, že veřejnoprávní rozhlas
dostává z našich kapes zbytečně příliš mnoho peněz, když musí své vysílání futrovat i
takovýmito obsahově úplně prázdnými nesmysly?


Jiří Svoboda Randula


Pozoruhodný příběh slečny Lucie, jíž patří polovina Londýna si můžete vyslechnout zde: https://plus.rozhlas.cz/iva-pekarkova-lucky-zivot-9360654

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Randula

Jiří Randula

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Jiří Randula

Jiří Randula

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31