Libor Vondráček v pořadu Pro a Proti

Libor Vondráček v pořadu Pro a Proti

Poslanec a předseda strany Svobodní Libor Vondráček byl hostem diskusního pořadu Pro a Proti na České televizi, kde debatoval s poslancem ODS Karlem Haasem o střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše a ministerských nominacích. Hlavním tématem byla mimořádná schůze Poslanecké sněmovny svolaná opozicí kvůli Babišovu střetu zájmů a kontroverzní nominace kandidátů na ministry.

Mimořádná schůze a střet zájmů

Vondráček jasně uvedl, že poslanecký klub SPD nepodpoří program mimořádné schůze Poslanecké sněmovny svolané opozicí k projednání střetu zájmů Andreje Babiše. Zdůraznil, že zákonný střet zájmů nastane až v okamžiku, kdy bude Babiš jmenován premiérem, teprve poté mu začne běžet třicetidenní lhůta na vyřešení. „Pokud jde o zákonný střet zájmů, ten opravdu nastane až v případě, pokud bude pan Andrej Babiš jmenován,“ vysvětlil poslanec.

Poslanec odmítl argumentaci opozice, že by mimořádná schůze měla přimět Babiše k předčasnému zveřejnění řešení střetu zájmů. Vondráček má za to, že zastupující vládní většina svolala schůzi spíše proto, aby mohla vystoupit u řečnických pultíků, protože se cítí být zastíněna exhibicemi Pirátů. Karel Haas tuto argumentaci označil za „úsměvnou a naprosto nepravdivou“.

Ústavní rámec a role prezidenta

Významnou část debaty zabrala otázka postupu prezidenta Petra Pavla. Vondráček poukázal na nález Ústavního soudu z února 2020, který prezidentovi ukládá povinnost přihlížet k možnému střetu zájmů, nikoliv však mu zakazuje jmenovat osobu, u níž by mohl vzniknout. „Pan prezident v rámci své ústavní role už k tomu přihlíží relativně dlouho, kladl si opakovaně různé podmínky,“ poznamenal poslanec.

Vondráček kritizoval prezidenta za postupné kladení nových podmínek, přestože 21. srpna prohlásil, že si žádné klást nebude. Připomněl, že Česká republika je parlamentní republika a Poslanecká sněmovna jako suverén má rozhodující slovo. V případě nadměrného zdržování jmenování vlády naznačil možnost ústavní změny, která by stanovila prezidentovi časový limit. „Pan prezident 4 roky nemusí nikoho jmenovat, tam se přece nepíše nic o tom, že má někoho jmenovat úplně v nějaké lhůtě,“ upozornil Vondráček.

Kontroverzní ministerské nominace

Klíčovou částí debaty byly nominace kandidátů SPD na ministerské posty. Karel Haas otevřeně prohlásil, že kandidáti Martin Šebestyán (zemědělství), Ivan Bednárik (doprava) a Jaromír Zůna (obrana) jsou ve skutečnosti nominanty Andreje Babiše, nikoliv SPD. „Jednoho z těch nominantů znám déle než 40 let osobně, tak určitě jsou to nominanti Andreje Babiše,“ uvedl poslanec ODS.

Vondráček tato obvinění razantně odmítl. Zdůraznil, že kandidáti sdílejí programová stanoviska SPD a Svobodných a jejich blízkost k těmto stranám bude zřejmá, až se jich novináři začnou ptát. „Ta blízkost vůči programu SPD, vůči našim názorům, vůči našim prioritám je zřejmá a my jsme se o těch jménech bavili s panem předsedou Okamurou několikrát,“ hájil se poslanec.

Martin Šebestyán a dotace Agrofertu

Zvláštní pozornost věnovala moderátorka Karolína Koubová kandidátovi na ministra zemědělství Martinu Šebestyánovi, bývalému řediteli Státního zemědělského intervenčního fondu, který za jeho působení vyplácel dotace Agrofertu i po zjištění jejich neoprávněnosti. Karel Haas označil tuto nominaci za jasný důkaz, že kandidáti SPD jsou ve skutečnosti lidmi Andreje Babiše, což je vidět právě na Šebestyánově profesní historii.

Vondráček se bránil argumentem, že Šebestyán je podle zástupců Zemědělského svazu a Agrární komory ideálním kandidátem na ministra a že zemědělci ho jako ministra vyloženě požadují. „Zrovna jméno pana Šebestyána bylo zmiňováno jako typická ukázka toho, kdo by měl ideálně být typologicky tím, kdo se stane budoucím ministrem,“ tvrdil poslanec.

Filip Turek a resort životního prostředí

Debata se také dotkla kontroverzní nominace Filipa Turka, který byl na seznamu předaném prezidentovi uveden u resortu životního prostředí místo původně očekávaného ministerstva zahraničí. Vondráček však k této otázce neposkytl podrobnější komentář a odkázal na to, že finální rozhodnutí učiní koaliční partneři po konzultaci s prezidentem.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31