Včera jsem na Republikovém sněmu Svobodných v rámci kandidátské řeči připomenul, že v každém druhu voleb, které máme aktuálně za sebou, jsme dosáhli lepšího výsledku než ve stejných volbách předchozích a nemá smysl v rámci volby vedení strany vylévat vaničku i s dítětem.
Objektivně došlo i k více než dvojnásobnému nárůstu členů, ale protože máme ambice větší, musíme toho hodně zlepšit. To se nám může povést i díky vizi SPOLEČNÝ SEN, kterou jsem představil na www.liborvondracek.cz.
Budeme-li se jí držet uvnitř i navenek, máme na to být odvážnou a úspěšnou Stranou národně svobodomyslnou (Rašín, Kramář a další), a ne jen Stranou mírného pokroku v mezích zákona.
Kandidátský projev Libora Vondráčka na předsedu Svobodných
„Vážené dámy, vážení pánové, je mi velkou ctí být 12 let vašim spolustraníkem a mluvit k vám dnes jako předseda, který měl 5 let vaši důvěru a mohl stát ve vašem čele. Ale nebojte předsedou jsem se nenarodil a nebudu jím navěky.“Vážené dámy, vážení pánové, je mi velkou ctí být 12 let vašim spolustraníkem a mluvit k vám dnes jako předseda, který měl 5 let vaši důvěru a mohl stát ve vašem čele. Ale nebojte předsedou jsem se nenarodil a nebudu jím navěky.
Prvních 10 let měla strana ve svém čele jiné muže a celkem pětkrát jsem stejně jako vy neseděl na sněmu na pódiu, ale pod ním a s napětím jsem čekal, co na pódiu předvedou kandidáti i dosavadní vedení. Znám proto vaše aktuální pocity i chod strany z pohledu řadového člena.
Předsedou jsem se stal až ve chvíli, kdy jsme za sebou měli čerstvě období pěti let se zázemím europoslanecké kanceláře. Díky mandátu europoslance jsme měli prostředky, lidi a příležitosti, od kterých jsme si slibovali posílení v dalších volbách, protože prvních pět let jsme nic takového neměli.
Pětiletá etapa ale nakonec znamenala pád téměř na dno z 5 % na 0,65 %. A přestože tehdy ještě neexistovala řada nám dnes konkurujících stran, byl celkový zisk pouhých 16 000 hlasů.
Pocit, že už nemáme, co ztratit, byl zřejmě důvod k risku a do svého čela jsme si vybrali mladého předsedu s přáním, aby trajektorie našich výsledků šla opět vzhůru.
A to se povedlo. Na každém z pěti posledních sněmů i dnes mohu říct, že rosteme.
I když jsme měli určitě větší očekávání, a toužili jsme být za 5 let jinde než dnes, tak je třeba si říct, že došlo k nárůstu volebních hlasů i členů. V každém druhu voleb, které máme aktuálně za sebou, jsme dosáhli lepšího výsledku než ve stejných volbách předchozích.
Máme dnes nejvíc starostů, místostarostů i zastupitelů, díky nejúspěšnějším komunálkám v historii v roce 2022. Čerstvě máme i krajského zastupitele a také kousek senátora navíc.
Ano, eurovolby přinesly ve finále velké zklamání. Protože jsem nedokázal získat víc prostředků na kampaň, a to nám nedovolilo se dostat na trhu mezi ty nejlepší, ale zisk 3,5x více hlasů než před 5 lety je posílení, i když daleko menší, než jsme si slibovali.
Teď ale nevolíme lídra kandidátky, jehož úkolem je získat desítky milionů na kampaň, ale předsedu strany, který má straně udávat směr. A přestože máme co zlepšovat, není myslím nutné dnes vylévat vaničku i s dítětem, protože jdeme sice pomalu, ale směrem správným.
Důvody pro naši volbu by ale neměly být v minulosti, nýbrž ve vizi budoucnosti, a proto mi dovolte vám představit tři důvody, proč byste mi mohli chtít dát svůj hlas.
1) Změna v organizaci práce.
2) Přístup ke Sněmovním volbám.
3) A jasnější prezentace navenek.
Prvním důvodem je to, že jsem za 5 let měl jedinečnou možnost se učit od zkušenějších kolegů. Zjistit, jak funguje strana, která za tu dobu s minimem prostředků prošla všemi druhy voleb. Měl jsem možnost poznat také své vlastní silné a slabé stránky v pozici předsedy.
Díky tomu poznání už vím, že jsem dlouho dělal velkou chybu, když jsem se nechával zaměstnávat věcmi podružnými, a pak mi nezbýval dostatek sil a energie na věci podstatné. Pokud chceme být příště úspěšní s omezenými prostředky, tak je zkrátka naprosto nutné fungovat efektivně.
I díky vizi SPOLEČNÝ SEN, kterou jsem Vám v týdnu představil na webu www.liborvondracek.cz, toto mohu zlepšit. Ptáte se jak? Díky této vizi se budu snažit upevnit jádro cca 80 % lidí, se kterými se na základním směřování strany shodujeme, i s rizikem, že o 20% lidí, kteří to vidí jinak, můžeme jako strana kvůli jasnějšímu směřování přijít.
Jsem totiž přesvědčen, že často 80 % času plýtváme na interní dohady, které pramení z nesouladu s 20 % členů. A pokud budeme vnitřně jednotní a nebudeme ztrácet síly vzájemným přesvědčováním se těch, které stejně nepřesvědčíme, protože mají vizi ze zásady jinou, ne lepší ani ne horší, ale zkrátka jinou, tak ve finále sice možná 20 členů ztratíme, ale 200 jich získáme.
A to si troufám odhadnout i díky tomu, že mojí silnou stránkou je spojování lidí, díky čemuž strana, která ještě nedávno měla sotva 200 členů, má dnes členů 400.
Druhý důvod, proč mi můžete dát svůj hlas je ten, že si uvědomuji, že ve Sněmovních volbách nesmíme dopustit, aby propadly pod čarou hlasy voličů, kteří chtějí stejně jako my odvrátit ta největší rizika pro naší zemi. Politiku Green Dealu a gigantické zadlužování.
Politici jsou jen dočasní správci země a nesmí ničit to, na čem naše prosperita stojí, ani kazit budoucnost těm, kteří naší zemi převezmou po nich.
Green Deal znamená hlavně to první a zadlužování zejména to druhé.
Proto musíme být připraveni dělat v důležitých Sněmovních volbách takové kroky, aby hlasy těch, kteří to vidí stejně jako my, byly zastoupeny ve Sněmovně více, než hlasy těch, kteří zadlužování i Green Dealu fandí.
S tím pragmatismem, to ale zároveň nesmíme přehánět a zapomínat na to, že pokud někdo příliš brzy dělá příliš velké kompromisy, nemá to ten důsledek, že se z malého stane velkým, ale má to ten důsledek, že se z čistého stane všehoschopným.
Pokud budu předseda, budu dbát na oba principy, a věřím, že se rozhodneme správně a budeme mít zastoupení ve Sněmovně nejen konkrétními lidmi, ale i myšlenkami.
Důvodem třetím je samotná vize, kterou jsem dal na stůl. Ta nemá za cíl jenom stmelit nás uvnitř, ale vyjasnit navenek, co Svobodní skutečně chtějí. Abychom na lidi působili tak, jak doopravdy sami chceme.
Nikdo nesmí pochybovat, že Svobodní jsou banda blech, která neví, co chce.
Pokud se na mé vizi shodneme, pak z toho vyplývá, že stojíme proti sociálním inženýrům a elitářům, kteří se snaží využít nevědomosti a strachu lidí, aby je díky tomu systematicky připravovali o jejich svobodu. Pokud chceme lidi inspirovat, k touze po poznání a odvaze, kterými mohou své svobody bránit, musíme i my sami být odvážní. Musíme být připraveni, že budeme čelit nálepkám a nebudeme oblíbenci mainstreamových médií, a možná se tím ani nezalíbíme všem našim dosavadním kamarádům.
Pokud budeme chtít Českou republiku skutečně svobodnou, prosperující a nezávislou, jistě se nás budou nepřátelé této vize pokoušet dehonestovat a zastrašovat, abychom své názory ohnuli.
Národní strana svobodomyslná založená přesně před 150 lety, navazující na Karla Havlíčka Borovského, musela také čelit obrovskému tlaku, aby se její členové Alois Rašín či Karel Kramář mohli v roce 1918 dožít nezávislého státu. A jsou důkazem, že neohebnost se i jim vyplatila.
I v dnešním světě jsou autentičnost a odvaha vystupovat skutečně svobodomyslně cestou nejen k čistému svědomí, ale i k dobrým volebním výsledkům, což ukazují nejen Rakouští Svobodní či Javier Milei.
Autocenzura a obavy z nálepek nám nesmí zabránit jít tvrdě za naší vizí, za našim SPOLEČNÝM SNEM. Vědom si nedostatků a nedokonalostí z posledních pěti let, jsem proto jako předseda připraven důležité věci říkat víc jasně, aby Svobodní byli daleko čitelnější. Před touto volbou předsedy tak každého z vás prosím, aby sám sobě položil dvě důležité otázky. Souzním s vizí SPOLEČNÝ SEN?
A chci být raději členem Strany národně svobodomyslné, a nikoliv členem Strany mírného pokroku v mezích zákona?
Pokud se v obou případech shodneme, dejte mi prosím svůj hlas.“
Zdroj: Parlamentní listy
