Libor Vondráček: Jediný oficiální komentář k přestupu Matěje Gregora

Libor Vondráček: Jediný oficiální komentář k přestupu Matěje Gregora

Mohlo by Vás také zajímat:

Po telefonátu redaktora iDNES mi došlo, že dotazů na změnu politického dresu u MATĚJE GREGORA bylo od Vás i od novinářů už moc na to, abych zcela mlčel. Svým prvním a posledním vyjádřením bych to rád s klidnou hlavou shrnul. A raději se rozepíšu, aby z toho nevznikla nějaká nežádoucí zkratka. ✍

Divoký přestup významného člena do jiné strany cítím podobně citlivě jako když se Vám manželka nastěhuje ze dne na den k jinému chlapovi. Takový příběh může být buď obrovské lidské ZKLAMÁNÍ, pokud to bylo normální manželství, anebo VYSVOBOZENÍ, pokud to bylo manželství plné hádek a násilí.

Příkladem VYSVOBOZENÍ pro mne byl typicky odchod Václava Klause mladšího z ODS, kde s ním vlastní strana už několik měsíců bojovala. Jeho viditelnost byla pro Fialovskou ODS nežádoucí. Mocenské zájmy tehdy nedovolily ani to, aby vedl pražské sdružení ODS, přestože ve Sněmovních volbách dostal hned po Babišovi právě v Praze druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů. Problém byl i v tom, že už se ODS příliš vzdalovala od původní klausovské pravicové konzervativní strany, kterou VKml názorově reprezentoval.

Matějův přestup byl scénář druhý. Pro mě je to osobně obrovské lidské ZKLAMÁNÍ. Znali jsme se osobně přes čtyři roky, většinu času, co jsem byl předseda. Byl stejný ročník jako moje snoubenka, zvali jsme ho na svatbu a řešili jsme spolu mnohokrát nejen záležitosti „pracovní“, ale přátelsky jsme probírali i věci osobní.

Silné slovo měl i ve straně. Loni jsme i díky jeho opakované výzvě oslovili na kandidátku Karla Diviše. Matějovu interní popularitu dokazovalo i vítězství v primárních volbách na druhé místo eurokandidátky a na několik měsíců si dokonce na začátku roku 2023 spolu se svými kolegy vzal na starosti komunikaci strany, čehož se následně vzdal.

Přestože za stranu už Matěj nekomunikoval, za sebe i Moravskoslezský kraj, který vedl, poté komunikoval zcela po svém. Ve vedení osobní kampaně byl stranou i straníky podporován a stejně jako všichni kandidáti mimo lídra byl vyzýván ke kroužkovací kampani. (To je další rozdíl oproti VKml, který byl za svá viditelná vystoupení ve Sněmovně naopak pranýřován a dokonce vyhozen, což v kontextu tolerovaných výroků Pavla Novotného, dnes působí naprosto absurdně.)

Když Matěj ještě v červnovém rozhovoru u Tomáše Lukavce říkal, že po eurovolbách neplánuje nikam přestupovat, ale chce se více zapojit do vedení strany, měl jsem velkou radost, protože by byl pro vedení posilou. Právě členové jako on či Markéta Šichtařová by myslím měli mít silné slovo i v nejvyšších orgánech. Díky přímé demokracii uvnitř strany a všeobecnému uznání kolegů, což ukázaly jeho opakované úspěchy v interních volbách, by byl nepochybně zvolen a stal by se přímou součástí vedení, ve které sice dosud nebyl, ale jakožto člen Republikového výboru a volebního štábu měl fakticky velký vliv na chod stran zejména v posledních měsících.

Ani mne nenapadlo, mu nabízet pozici šéfa Mladých Svobodných, protože již dříve se do aktivit mládežnické organizace ani přes výzvy nezapojoval, což bylo na jednu stranu zcela logické, když mířil mezi dospělými na pozice nejvyšší. A to nepíšu jako výčitku jen jako fakt, že tato možnost, které jinde využivá, u nás byla 🙂

Ještě v den voleb jsem přijal jako předseda a lídr odpovědnost za výsledek voleb a dal k dispozici post republikvého předsedy. Posunul jsem konání republikového sněmu, aby si strana, co nejdřív mohla vybral, kudy dál. A cesta k naplnění toho, o čem mluvil u Tomáše Lukavce se nabízela velmi brzy. Osobně i veřejně jsem jasně řekl že bych nejen jeho zapojení byl rád nápomocen, třebaže bych už nebyl v Republikovém předsednictvu předsedou.

Přesto se Matěj rozhodl přestoupit a mě nezbývá než to respektovat.

Stejně jako loni, když mi ve velmi podobné situaci mladicky temperamentní Matěj řekl, že odejde do strany PRO Jindřicha Rajchla, což se nakonec nestalo, jsem se zařekl, že pokud se to někdy skutečně stane, nebudu se podílet na žádném špinění, tak jako bych nezačal ze dne na den pomlouvat a vytahovat špinavé prádlo na milovanou manželku, která mi utekla za jiným. Pár vyhrocených momentů z eurokampaně, které přičítám frustraci na všech stranách, nemá smysl zmiňovat.

S obrovskou pokorou si navíc uvědomuji, že budoucnost může přinést různé situace. Situace, kdy velkých a správných věcí bude možné dosáhnout jedině spoluprací a spojenectví. V takové situaci jsem byl a vždy budu připraven se chovat profesionálně a v zájmu vyšších cílů rány způsobené osobním zklamáním ignorovat bez jakéhokoliv sentimentu, který by mohl dosažení společných cílů pokazit.

Do budoucna tak budu jen odkazovat na toto vyjádření, protože než si dám nějaké předsevzetí, mám k tomu vážné důvody, a proto se pak snažím za všech okolností svá předsevzetí dodržovat.

Zároveň mám lidské pochopení pro všechny straníky, kteří se mým předsevzetím o zdrženlivosti ve výrocích, nedokážou z důvodů oprávněného pocitu zrady řídit. 🙏 Mějte prosím i vy pochopení pro členy Svobodných s takto vášnivou povahou, nemyslí to nijak zle. 🙏 Po letech investic jejich důvěry, času i statisíců stranických peněz do Matějovy popularity, která nyní bude sloužit konkurenci, mají právo, aby jim to někdy ujelo, a nekousli se při každé diskusi do jazyka tak, jak to udělám já.

Zveřejněno na facebooku Libora Vondráčka

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31