Krachy firem. A bude ještě hůř, varuje Šichtařová. Až lidem dojdou úspory z covidu

Krachy firem. A bude ještě hůř, varuje Šichtařová. Až lidem dojdou úspory z covidu

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Více lidí si dokáže spočítat, že se jim živnost nebo malá firma daňově nevyplatí, a tak zavírají podnikání, říká Markéta Šichtařová k aktuálním číslům. Za prvních osm měsíců letošního roku vyhlásilo v Česku bankrot 4265 podnikatelů, nejvíce od roku 2021.

Po vraždě Charlieho Kirka se objevili i v českém veřejném prostoru lidé, kteří jeho zabití schvalovali nebo je dokonce těšilo. Několik těchto lidí posléze přišlo o práci, protože jejich zaměstnavatelům další lidé toto chování nahlásili. Jaký je vás pohled na toto chování?

To jsou dvě zcela oddělené věci. První věcí je schvalování vraždy. To je krystalická nechutnost.

Druhou věcí je vyhazování za názor. Abychom si rozuměli, já bych nechtěla mít jako zaměstnavatel zaměstnance, který schvaluje vraždění. Ale předpokládám, že bych jeho charakter asi prohlédla již dávno a prostě by mým zaměstnancem také nebyl už dávno. Ale vyhodit někoho „za názor“, to je přesně kopírování chování „druhé strany“. Když chceme „druhou stranu“ kritizovat, sami musíme být morálně nad ní.

Kardinál Dominik Duka sloužil v úterý v Týnském chrámu zádušní mši za Charlieho Kirka. „Svět je ohrožen,“ řekl. Máte stejný pocit?

Ano. Říkám to na každém jarmarku, na každé přednášce, na každé besedě, kde vystupuji. Napsala jsem to i v úvodu knihy Na prahu nové civilizace, která právě vyšla. Je to důvod, proč jsem jednak napsala tuto knihu, jednak i důvod, proč jsem vstoupila do politiky.

Co byste vzkázala lidem, kterým přijde podivné pořádat v Česku zádušní mši za amerického aktivistu?

Nic. Mně zase přijde podivné, že jim to přijde podivné, takže optimální bude, když si jeden druhého nebudeme všímat. V podstatě jsou mi tito lidé jedno. Pro ně ty věci, které dělám, nejsou určeny. Jsou určeny lidem, kteří rozdělovat společnost nechtějí. Méně eufemisticky řečeno by se dalo i říci: Nechť si trhnou nohou.

ČSÚ zveřejnil nová čísla. Cena potravin za poslední rok vzrostla v průměru o 4,7 %. Ale ceny základních potravin za poslední rok vystřelily směrem nahoru mnohem rychleji. Vejce zdražila skoro o třetinu, hovězí maso o 25 %, drůbeží o 15 % a máslo s mlékem je dražší o desetinu.  Proč u nás tak moc zdražují základní potraviny?

Protože Green Deal. Protože když budeme na polích pěstovat biopaliva místo potravin, logicky bude potravin málo a budou drahé. Protože když si budeme skrze obnovitelně-občasné zdroje zdražovat energie, logicky bude drahá energeticky náročná zemědělská výroba a tedy potraviny. Protože když si uvalíme emisní povolenky na dusíkatá hnojiva, logicky budou hnojiva jednak drahá, jednak i úrodnost půdy bude menší, tedy budou drahé potraviny. Potraviny jsou drahé, protože tu máme zelenou ideologii.

Za prvních osm měsíců letošního roku vyhlásilo v Česku bankrot 4265 podnikatelů, nejvíce od roku 2021. Je to o 15 % více než před rokem. Z vlády ale slyšíme, že ekonomika vzkvétá. Může platit obojí najednou?

Myslím, že příčiny jsou v postupném navyšování odvodů živnostníků, které jsou navíc ještě plánované před námi. Více lidí si dokáže spočítat, že se jim živnost nebo malá firma daňově nevyplatí, a tak zavírají podnikání. Vedle toho objektivně lze v mnoha odvětvích pozorovat slábnoucí koupěschopnou poptávku. To je v rozporu s oficiálními čísly, kdy HDP podle statistiků roste. Jenomže růst HDP může být něco docela jiného než koupěschopná poptávka. V některých oborech, třeba v gastronomii nebo ve službách obecně, koupěschopná poptávka výrazně slábne.

Zvláště silně je to vidět ve stavebnictví, kde se navíc rozmáhá druhotná platební neschopnost a stavební firmy jsou postižené hromadným odkládáním staveb z důvodu průtahů ve stavebních povoleních. V podstatě podnikatelé mají „štěstí“ v tom, že mezi lidmi ještě z covidových let je rozptýleno nadprůměrně úspor, jenomže ty se vyčerpávají, míra úspor rychle klesá. Až poklesne pod dlouhodobou úroveň, bankroty mohou nabrat na síle.

Německá ekonomika dlouhodobě klesá, ale důvěra v ni prý roste. Index důvěry v německou ekonomiku, který v úterý zveřejnil hospodářský institut ZEW, se v září zvýšil na 37,3 bodu ze srpnové hodnoty 34,7 bodu. Kancléř Merz slíbil velký balík změn, které mají ekonomiku oživit. Je to naděje, že se Evropa vzchopí?

Není, ale naděje umírá poslední, že? Takže analytici se stébla chytají. Ano, analytici, protože řekněme si, kdo stojí za indexem ZEW: Jsou to korporacemi placení analytici, stratégové a portfolio manažeři. To je rozdíl třeba od indexu očekávání Ifo, který se ptá skutečných manažerů skutečných výrobních firem, kteří chodí po svých provozech a mají mnohem těsnější sepětí s tepem ekonomiky. Mají také proto mnohem realističtější představu o tom, jak se ekonomice vede. Naopak ti, kdo stojí za indexem ZEW, jsou odtržení od reality ve svých prosklených kancelářích a čtou jen statistická data, která nemají se skutečnou konkurenceschopností mnoho společného.

Převzato z Parelaních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31